Chceme mluvit o proporcích
Podle prof. Žaloudíka je jedním z cílů sekce uvést financování chirurgie do kontextu s ostatními léčebnými modalitami. „V současné době chirurg nemocnici produkuje ztrátu už jen tím, že vstoupí na sál. Naprostá většina úhrad za chirurgické výkony nepřevyšuje pět tisíc korun. Pro pojišťovnu je nejdražší hemihepatektomie, za kterou nemocnice dostane přibližně deset tisíc korun. Chirurgie byla podhodnocena vždy, nyní se však devalvace ocenění chirurgické práce prohlubuje. Od roku 1992 došlo ke zvýšení bodové hodnoty chirurgických výkonů o pouhých 20 procent,“ uvádí prof. Žaloudík. „Pokud se podíváme na proporce rozdělení prostředků v onkologii, velmi často to je tak, jako bychom si nechávali udělat zásadní opravu motoru za pět tisíc korun a do naleštění karoserie investovali sto padesát tisíc,“ dodává prof. Žaloudík.
Velkou pozornost hodlá výbor sekce věnovat postgraduálnímu vzdělávání. „Musíme doladit specializační vzdělávání tak, aby se již neříkalo, že je na jedné straně chirurg a na druhé onkolog. Třeba já se z devadesáti procent své činnosti na sále věnuji onkochirurgickým výkonům a cítím se být onkologem. Stále razím názor, že existuje interní onkologie, radiační onkologie a chirurgická onkologie, a to vše dohromady tvoří klinickou onkologii,“ soudí prof
Žaloudík.
Dalším úkolem, který před výborem stojí, je vytvoření struktury onkochirurgické péče. „Každé komplexní onkologické centrum by mělo mít svého chirurgického ordináře, nebo chcete-li šéfchirurga. Ten by měl být takovým naším styčným důstojníkem pro oblast onkochirurgie,“ říká prof. Žaloudík. I prostřednictvím této struktury chce výbor uplatňovat další vliv na odborné, edukační i ekonomické stránky onkologické péče. Současně se bude zabývat také racionálními objemy a kvalitou poskytovaných onkochirurgických výkonů.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2008, strana C10
Zdroj: