Chceme, aby peníze šly za školencem
Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je starších padesáti let. To je samo o sobě dobrý důvod, proč se snažit do oboru přilákat absolventy lékařských fakult a dát jim najevo, že primární péče o dětského pacienta je specializací s jasnou budoucností. Zatím však mladí lékaři musejí na své cestě za vlastní dětskou ordinací zdolat mnoho zbytečných a někdy jen těžko překonatelných bariér.
Základní příčina tohoto stavu přitom není v samotném nastavení systému postgraduálního vzdělávání v pediatrii. „Z odborného hlediska nám současná úprava vzdělávání v dětském lékařství v zásadě vyhovuje. Pokud jde o její náplň, dá se na ní stavět. Jistě lze najít řadu nedostatků, ale tak je tomu i jinde v Evropě. Bylo by iluzorní předpokládat, že někde jinde mají propracovaný dokonalý systém, který bychom mohli jen převzít. Co ale dořešeno vůbec není, je financování celého programu,“ říká MUDr. Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických lékařů pro děti a dorost ČLS JEP. „V současnosti není možné zajistit financování vzdělávání jinak než získáním pracovního úvazku a vysíláním na stáže. To je ovšem v rozporu s platnou zákonnou úpravou, neboť zákon o vzdělávání ukládá podmínku vzdělávat se pouze na pracovišti, kde má školenec pracovní poměr. Tato situace je tolerována a bude snad urychleně řešena, neboť jinak dojde ke zhroucení celého systému. To ve svém důsledku může znamenat výpadky v síti praktických lékařů a to, že starší kolegové nebudou mít komu předat své praxe,“ dodává Hana Cabrnochová. Už nyní se podle ní na Moravě objevují lokality, kde je dostupnost primární péče o děti a dorost omezená.
Akreditace jen pro část vzdělávání
Bez změny příslušné legislativy ovšem zásadní změnu k lepšímu očekávat nelze. „Bohužel předchozí vedení ministerstva zdravotnictví se touto problematikou nezabývalo. Od doby nástupu nového vedení již probíhají intenzivní jednání, ale stále ještě narážíme na problémy, které způsobila stávající platná legislativa,“ uvádí Hana Cabrnochová.
Alespoň částečné zlepšení této situace by měla přinést novela zákona o vzdělávání, která by umožnila legální využití vzdělávání během stáže. „Další problém, který tato novela pravděpodobně vyřeší, je možnost akreditovat se pro vzdělávání pouze na část vzdělávacího oboru, tedy v případě školitelů v praktickém dětském lékařství jen na poslední období po absolvování pediatrického kmene. To v současnosti možné není a proto si naši školitelé požádali o akreditaci spolu s IPVZ, neboť IPVZ smluvně zajišťuje i pediatrický kmen,“ vysvětluje Hana Cabrnochová.
I po přijetí této novely však zůstane jedna základní otevřená otázka – a to, za jaké peníze se školenec vzdělává. „Zde se naskýtá jen několik možností, které problém neřeší systémově, ale jen částečně – prostředky ze strukturálních fondů EU na vzdělávání, krajské dotační projekty, částečné úvazky při lůžkových odděleních, financování asistenta v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost a jeho vysílání na stáže s následným započítáním finančního objemu na mzdu k ceně převáděné praxe a podobně,“ vypočítává Hana Cabrnochová. Cílem podle ní je dosáhnout takové úpravy, aby v budoucnu šly peníze za školencem.
Nekvalifikovaná síla, kterou musíme platit
Pediatrická oddělení nemocnic nejsou nyní příliš motivována k tomu, aby lékaře do programu postgraduálního vzdělávání přijímala. Velmi často v absolventech vidí nekvalifikovanou pracovní sílu, kterou ovšem musejí platit a která navíc s velkou pravděpodobností z nemocnice odejde. „Když lékaři v přípravě, kteří pracují na dětských odděleních, řeknou, že chtějí jít do primární péče, často se setkávají se silně negativní reakcí. Dokonce se stává, že po nich zaměstnavatel chce, aby mu zpětně uhradili náklady na jejich vzdělávání. Chtěli bychom dosáhnout toho, aby se nikdo nemusel stydět za svůj úmysl být dětským praktickým lékařem,“ uvádí Hana Cabrnochová.
Co tedy nyní doporučit absolventům, kteří se chtějí stát dětskými praktiky? „Říkám jim, aby si našli místo na dětském oddělení, případně již během společného kmene absolvovali i některé odborné stáže, po pediatrickém základu složili test, získali asistentské místo v ordinaci seniora a kontaktovali nejbližšího školitele z řad praktických lékařů pro děti a dorost, který je po dobu přípravy bude dozorovat,“ říká Hana Cabrnochová s tím, že bližší informace včetně smluvních zajištění dostanou školitelé ihned po dokončení své hromadné akreditace. Jména a adresy školitelů je možné získat již dnes na www.detskylekar.cz.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 11/2007, strana B5
Zdroj: