Čestné ocenění ČLK pro praktického lékaře
V pořadí sedmnáctým Rytířem lékařského stavu se na doporučení Čestné rady České lékařské komory stal čtyřiaosmdesátiletý MUDr. Hugo Engelhart. Narodil se v roce 1926 v Olomouci v českoněmecké rodině. Oba rodiče byli stomatologové – dentisti.
Vzhledem k německé národnosti otce musel narukovat k wehrmachtu, odkud se vrátil až po zranění ke konci války. V roce 1946 se zapsal ke studiu na LF UK v Praze, kde promoval v prosinci 1951. „Původně jsem chtěl být podobně jako moji rodiče stomatologem, to však nebylo možné, protože toto studium se tehdy neotevíralo,“ uvádí.
Od promoce až do odchodu do důchodu se plně věnoval pacientům v severočeském pohraničí, převážně v okrese Děčín. Zpočátku vystřídal několik pracovišť. Byl krátce na TBC oddělení, odkud přešel na gynekologicko‑porodnické oddělení v Děčíně.
Od roku 1954 byl poslán dočasně jako závodní lékař na důl Julius Fučík v Duchcově. Začátkem roku 1955 se vrátil do Děčína, kde nastoupil na interní oddělení. Již během vysokoškolských studií byl aktivní ve studentském hnutí. Byl členem České strany národně sociální a zúčastnil se dvou studentských pochodů na Pražský hrad a vyslání delegace k prezidentu Benešovi v únoru 1948. Den 22. dubna 1955 se pro něj stal osudovým – pro údajné spojení s protistátní skupinou byl v Ústí nad Labem zatčen. StB chtěla zinscenovat velký proces ve spojení s jinou skupinou, ale ani přes velké úsilí se jí nepodařilo toto spojení prokázat.
MUDr. Engelhart byl přesto odsouzen k 16 letům odnětí svobody a ke ztrátě občanských práv. Postupně prošel několika vězeňskými zařízeními. Delší dobu byl v Rtyni v Podkrkonoší, kde pracoval jako vězeňský lékař pro vězně v uhelných dolech. Poté byl na Pankráci zařazen na práci v tamní vězeňské porodnici. V roce 1960 byla vyhlášena amnestie a MUDr. Engelhart byl popuštěn na svobodu.
Až po určité době se mohl vrátit ke své profesi. Roku 1962 se stal obvodním lékařem v odlehlém horském obvodě ve Verneřicích. Do příslušného obvodu spadalo 14 roztroušených a zejména v zimě špatně přístupných obcí, což vyžadovalo, aby MUDr. Engelhart, přestože byl „pouze“ v pozici praktického lékaře, zvládal výkony a léčbu v celé škále odborností, včetně malé chirurgie, ORL, kožního lékařství, porodnictví a ve dnech, kdy nebyl přítomen pediatr, byl schopen ošetřovat i dětské pacienty. „Asi nejhůře mi bylo, když jsem v terénu romské rodině pomáhal při porodu dvojčat. Dobře to dopadlo, narodili se dva chlapci, prospívali dobře, dnes už jsou ale oba mrtví,“ vzpomíná. Ve Verneřicích sloužil 31 let. „Dnes, když už je jasné, že tu lepší polovinu svého života mám za sebou, těchto let nelituji. Jsem rád, že jsem mohl být tam, kde to mělo smysl,“ říká.
MUDr. Hugo Engelhart se angažoval a angažuje i jako občan. V roce 1968 byl spoluzakladatelem pobočky K 231 a pracoval jako její tajemník. Od roku 1990 je velmi agilním předsedou okresní pobočky Konfederace politických vězňů
Zdroj: Medical Tribune