Čeští pacienti se učí žádat náhradu škody
Od 1. ledna 2014 je účinný nový občanský zákoník, který výrazně posílil postavení pacienta při žádosti o náhradu škody za újmu utrpěnou při poskytování lékařské péče. Největší změnou je výše nároku na odškodnění, která se začíná přibližovat západní Evropě. K situaci na poli profesní odpovědnosti lékařů se pro Medical Tribune vyjádřil Robert Kareš, Ph.D., MBA, výkonný ředitel Pojišťovny VZP.
| Dá se říci, že v současnosti je význam a aktuálnost pojištění profesní odpovědnosti lékařů (PPOL) vyšší, než tomu bylo řekněme před deseti či patnácti lety?
Ano, význam tohoto nástroje, který funguje jako ochrana lékaře před finanční újmou, v některých případech i existenční, vzrostl od minulého roku především v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku. Ten dává poškozenému větší možnosti při odškodnění za újmu, která mu byla způsobena.
| Proč je počet případů, kdy si pacient nárokuje náhradu újmy, v západní Evropě a USA vyšší než v ČR?
Je možné, že čeští pacienti doposud nebyli zvyklí využívat všech možností, které jim zákon umožňoval? Mezi českými pacienty nebylo až do nedávné doby zvykem říci si o odškodné v případech, kdy jim při poskytnutí lékařské péče byla způsobena újma, a vstoupit tak do sporu s lékařem či nemocnicí. Situace se však rychle mění. Zejména po roce 2014, kdy míra uplatnění nároku poškozeného v ČR výrazně vzrostla.
| Dá se tedy říci, že v ČR roste počet případů, kdy pacienti žádají náhradu škody po lékaři?
Ano, stále více poškozených využívá možnosti uplatnit nárok za vytrpěnou újmu, což dokazují statistiky pojišťoven. Největší změnou je však výše nároku na odškodnění, která se začíná přibližovat západní Evropě. Zajímavostí také je, že v některých oblastech nabízí náš občanský zákoník dokonce větší práva k náhradě újmy než například německá legislativa.
| O jaké zákonné dokumenty se opírají práva pacientů?
Stěžejním právním předpisem je určitě zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, známý také jako nový občanský zákoník. Ten je z hlediska PPOL primární. Právo pacienta na lékařskou péči na úrovni odpovídající nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání, což v praxi znamená na péči v nejvyšší možné kvalitě za daných podmínek, je pak v obecné rovině zakotveno například i v Listině základních práv a svobod nebo v zákonu o zdravotních službách.
| Jaký je v případě pacientovy újmy vztah nového občanského zákoníku a trestního zákoníku?
Nový občanský zákoník řeší nejenom otázku odpovědnosti za způsobenou újmu a její náhradu, ale také pojištění samotné. Na druhou stranu trestní zákoník umožňuje proti žalované straně, tedy v tomto případě lékaři, zahájit také trestněprávní řízení. To však zpravidla náhradu újmy nezahrnuje a poškozeny pak musí vstoupit do občanskoprávního řízení.
| Můžete přiblížit, jak funguje vyplácení náhrady škody pojišťovnou?
Děje se tak až na základě právoplatného verdiktu soudu, nebo řada případů končí dohodou lékaře a pacienta? Pojišťovna se vždy snaží o dohodu mezi lékařem a pacientem. Případ lze uzavřít smírem a rychleji, což je v zájmu jak pojišťovny, tak obou stran sporu. Je však nutné otevřeně říci, že většina případů končí u soudu. Ten pak rozhoduje nejenom o povinnosti nahradit způsobenou újmu, ale zejména o její výši.
| Jsou časté případy, kdy pojišťovna vyhodnotí, že pacient nemá nárok na náhradu škody, a ten se pak obrací na soud?
Zejména u profesního pochybení a újmy na zdraví je rozhodnutí o zamítnutí nároku poškozeného na odškodnění velice složité. V první řadě téměř vždy vycházíme ze znaleckých posudků a dle nich se rozhodujeme. Ty však pacient nemusí akceptovat a na řadu přichází soud. Ten rovněž jedná na základě znaleckých posudků, případně svědectví. Mnohdy ale jeden znalecký posudek vyvrací druhý a případy se táhnou řadu let. Konečný verdikt je tak dopředu nemožné odhadnout.
| Co vše by mělo dobré pojištění profesní odpovědnosti lékaře pokrývat?
Důležité je sjednat pojištění s dostatečným limitem plnění. Stále se setkáváme s lékaři, kteří jsou pojištěni na limit jeden nebo dva miliony korun. To však nezřídka na krytí škody nestačí. My doporučujeme minimální limit 10 mil. Kč, spíše více. Další důležitou položkou je tzv. nemajetková újma při zásahu do práva na ochranu osobnosti, kterou stále ještě mnoho pojistek neobsahuje. Při přechodu z jedné pojišťovny do druhé je důležité se zaměřit na rozsah a délku retroaktivního krytí, aby nedošlo ze strany nového pojistitele k zamítnutí škody, která měla příčinu v minulosti, resp. před sjednáním smlouvy u nového pojistitele.
| Jak si PVZP stojí na trhu PPOL a jakými zásadami se na něm řídí? Proč na něj vstupovala?
Naše pojišťovna má jako dceřiná společnost VZP, jejíž nabídku kompletujeme službami v oblasti komerčního pojištění, přirozeně velice blízko ke zdravotnictví, a tak pokládáme za samozřejmost nabídnout lékařům kvalitní pojištění za rozumnou cenu. To vše doplněné o právní servis. Velice se nám daří na poli pojištění jednotlivých ambulancí. Nabízíme široký rozsah krytí s dostatečnými limity při zachování příznivé ceny. Pro lékaře máme navíc k dispozici webové stránky, kde je možné získat celou řadu důležitých informací z oblasti odpovědnosti a pojištění. Jsme tak pro zdravotnická zařízení především partnerem.
| V současné době máte rámcové smlouvy v oblasti PPOL se Sdružením soukromých gynekologů a Grémiem majitelů lékáren. Budete o totéž usilovat i s Českou lékařskou komorou?
Budeme usilovat o rámcové smlouvy se všemi sdruženími lékařů v ČR, Českou lékařskou komoru nevyjímaje. Pro členy komory a sdružení máme připraveny výhodné podmínky nejenom v pojištění odpovědnosti, ale také v dalších oblastech.
| Aktuálně diskutovaným tématem je i zdravotní pojištění cizinců. Problémy vznikají jednak proto, že řada cizinců nemá komerční pojištění nebo to jejich nepokrývá daný zákrok. Nemocnice pak trpí dluhy. Toto nebezpečí vnímají i lékaři spolu s administrativou, která je s tím spojena. Jak se na tuto problematiku díváte z pozice ředitele PVZP, která je na tomto poli silným hráčem?
Pro cizince ze třetích zemí, kteří nespadají do veřejného systému, je komerční pojištění způsob, jak být v ČR zdravotně pojištěn. Bohužel i přes zdánlivou podobnost produktů jednotlivých pojišťoven mezi nimi existují obrovské rozdíly. Ty se pochopitelně projeví v momentě, kdy zdravotnické zařízení nárokuje úhradu péče za pacienta – cizince a pojišťovna ji odmítá zaplatit. Vzniká tak velmi nepříjemná situace. Většina cizinců není schopna částky za ošetření uhradit vlastními silami. Vzniklý dluh tak jde většinou bohužel k tíži zdravotnického zařízení. PVZP se jako lídr trhu opravdu snaží být pro cizince i zdravotnická zařízení partnerem, na kterého se mohou v případě potřeby kdykoli obrátit. O tom svědčí především dvě skutečnosti – jako jediní nabízíme produkt Exclusive, ze kterého je bez výjimky hrazena veškerá péče za našeho klienta, a také fakt, že máme více než pět tisíc smluvních zdravotnických zařízení po celé ČR. Pro cizince to znamená jistotu péče a pro lékaře jistotu, že jim jejich výkon bude ze strany PVZP právoplatně uhrazen. Toho si velice vážíme, protože to odráží důvěru lékařů v naši pojišťovnu.
Pojišťovna VZP, a. s., je univerzální neživotní pojišťovna. Od roku 1994 byla součástí VZP ČR, po vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 působí samostatně. Poskytuje cestovní pojištění, pojištění majetku a odpovědnosti, občanů, podnikatelů, zdravotnických zařízení, pojištění profesní odpovědnosti a majetku lékařů a farmaceutů, pojištění běžné občanské odpovědnosti, úrazové pojištění, komerční zdravotní pojištění cizinců a další pojistné produkty. Jediným akcionářem je Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. V roce 2014 dosáhla předpisu pojistného ve výši 394,47 mil. Kč a v roce 2015 navýšila základní kapitál na 284 mil. Kč.
Zdroj: