Cesta Evropy směřuje do Prahy

Člen Evropské komise zodpovědný za zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis navštívil uprostřed dubna 2016 Prahu. Zastoupení Evropské komise v České republice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy uspořádaly 14. dubna 2016 v posluchárně Purkyňova ústavu veřejnou debatu, na níž tento litevský kardiochirurg představil svou zdravotní vizi budoucí Evropy a odpovídal na četné dotazy českých odborníků i veřejnosti. Záštitu nad touto diskusí převzal děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. České prostředí zastupovala a české reálie ze statistického pohledu přibližovala zástupkyně Ministerstva zdravotnictví ČR Ing. Helena Rögnerová. Veřejnou debatu moderovala Jolana Voldánová.

Pozvánka na debatu obsahovala mnoho témat: zdravotní péči, prevenci, chronická onemocnění, e‑health, bezpečnost a kvalitu potravin, GMO, omezení kouření. Většina dotazů směřovala do oblasti, která nese název public health, tedy veřejné zdraví, které v jiných diskusích zůstává v pozadí za dotazy na terapii konkrétních onemocnění a na přístup k léčbě.

V úvodu pronesl spectabilis Aleksi Šedo velmi hezký bonmot: „Nejenže je náš hlas v Evropě slyšet, Evropa přichází k nám“, jímž uvítal vzácného hosta.

Úspěchy českého zdravotnictví

Ing. Rögnerová uvedla výsledky srovnání úrovně zdravotnictví evropských zemí, které bylo nedávno zveřejněno, v němž ČR obsadila 13. příčku z 35 a byla nazvána skokanem roku (z 20. místa v roce 2006, hodnocení Euro Health Consumer Index 2015). Česko se tak dostalo před Velkou Británii, Španělsko i Itálii a zaostalo jen o několik bodů za Rakouskem a Francií. Na prvním místě se tradičně umístilo Nizozemsko, následované Švýcarskem a třetím Norskem. V tomto pozitivním hodnocení hrály roli především dobrá dostupnost zdravotní péče, a to jak z regionálního hlediska, tak i z přístupu ke zdravotním službám, vysoká úroveň péče o děti a novorozence, dobré výsledky onkologické péče a léčby iktu. Z ekonomického pohledu je české zdravotnictví třetím nejefektivnějším ze všech evropských zemí. K nedostatkům patří neexistence elektronizace zdravotnictví, HTA; hodnocení kvality zdravotní péče není na požadující úrovni, stejně tak jako gate‑keeping.

Podpora zdraví – trend budoucnosti

Doktor Vytenis Andriukaitis, kardiochirurg, který v Litvě zastával post ministra zdravotnictví, se představil jako komisař pro podporu zdraví, nikoli zvládání nemocí. Podle Světové zdravotnické organizace je zdraví definováno jako stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady, upozornil eurokomisař. Naprosté většině chorob lze předejít, nebo alespoň oddálit jejich nástup, prohlásil Vytenis Andriukaitis. Public health je ohroženo několika rizikovými faktory, z nichž jmenoval jako první tabák, pak alkohol, špatnou výživu a stravování a fyzickou inaktivitu, sedavý způsob života, sůl a cukr. Do jisté míry má každý člověk své zdraví ve svých rukou, ale málokdo dodržuje zásady zdravého životního stylu. V edukaci k podpoře zdraví má moderní evropská společnost veliké rezervy.

Kardiovaskulární choroby, některé typy nádorů, diabetes a další skupiny chronických neinfekčních onemocnění nesmírně zatěžují zdravotní rozpočty, přitom jsou preventabilní. Je proto nutno použít všech dostupných způsobů, jak propagovat podporu zdraví. Musíme vytvořit marketing pro zdraví, který by zahrnoval nejen edukační kampaně, ale i povinnost výrobců přizpůsobit výrobní postupy a složení potravin výživovým doporučením a současně informovat přehledně a viditelně o složení potravin. Nezbytné je ztížit dostupnost tabákových výrobků a alkoholu. Velmi účinné je zahrnout zvýšení daní nejen u tabákových výrobků a alkoholu, ale i u cukru a sladkostí. Výchova ke zdraví musí začít již v mateřské škole.

Náklady na léčbu vs. prevenci

Neustále diskutujeme o tom, kolik stojí zdravotní péče, ale neuvažujeme o tom, kolik jsme ochotni investovat do podpory zdraví, která by přinesla ohromné úspory ekonomikám jednotlivých států, a navíc zvýšila kvalitu života obyvatel. Musíme využít veškeré, i nepopulární nástroje, abychom snížili expozici obyvatel rizikovým faktorům.

Musíme působit na vládní instituce a politiky, aby byly přijaty zákony k ochraně zdraví lidí (a tím pádem i voličů). Zdraví by mělo být první prioritou všech vlád.

„Jako lékař jsem se nejednou dostal do situace, kdy jsem musel sdělit pacientovi diagnózu s infaustní prognózou. Bylo mi o to hůře, když se jednalo o onemocnění, kterému lze předejít,“ uvedl eurokomisař. Ročně umírá 700 000 Evropanů na následky kouření a 9 000 Evropanů při dopravních nehodách, jichž se účastnil i alkohol v krvi řidiče. Léčba chorob, jimž by šlo předejít eliminací rizikových faktorů, stojí Evropu 25 miliard eur ročně.

Oslovte europoslance

Když v současnosti promeškáme šanci na zlepšení přístupu celé společnosti k podpoře zdraví, pak se v několika letech můžeme dočkat velmi vážných ekonomických potíží, protože nebude dostatek prostředků na léčbu stárnoucí nemocné populace. Chceme prodlužovat lidský věk – ale v plné kvalitě života a ve zdraví.

„Jsem ochoten vždy přispět a pomoci vám ve vašich aktivitách, které povedou ke snížení zátěže evropské populace, tedy i české, obecně známými riziky: tabákem, alkoholem a cukrem,“ prohlásil dr. Vytenis Andriukaitis (vytenis.andriukaitis@ec.europa.eu).

Veřejná diskuse

V následné diskusi nadhodil eurokomisař, že bude nutné ustanovit nový medicínský obor: vedle jednotlivých terapeutických oblastí a odborníků na public health musíme vychovat medicínsky vzdělané specialisty na zdravý životní styl, kteří napomohou změnit navyklé vzorce „nezdravého chování“ a pomohou vybudovat zdravé návyky. Tato odbornost bude mít medicínský základ, bude zvládat psychologické léčebné techniky a bude umět poradit ve výživových a stravovacích otázkách. V budoucnosti by tito lékaři měli mít větší vliv na zdraví lidí, než mají v současnosti odborníci zaměření na terapii konkrétních onemocnění.

Není vždy nutné přistupovat k restriktivním opatřením, aby se dosáhlo pozitivní změny v chování lidí. Jedním z těch pozitivních je doporučení, aby se skutečně v neděli (sedmý den) nepracovalo! V jiných případech se však restrikcím vyhnout nelze, typickým příkladem je kouření na veřejných místech, kde kuřáci ohrožují nejen vlastní zdraví, ale i zdraví těch, kteří v důsledku jejich návykového onemocnění vdechují zdraví nebezpečné látky. O tom je nutné přesvědčit parlament, aby přijal zákonná opatření pro ochranu nekuřáků.

Dále eurokomisař citoval Jaroslava Haška, který ústy dobrého vojáka Švejka formuloval postulát následujících vlád: Vláda, která zdraží pivo, rozhodně padne. Přitom je známo z evropské praxe, že zvýšení daní z prodeje alkoholu se pozitivně projevilo na zdravotním stavu obyvatelstva.

Proti anti‑vax kampaním

Vytenis Andriukaitis odsoudil protivakcinační aktivity a upozornil na skutečnost, že v endemických oblastech eboly a viru zika lidé volají po očkování, které zatím není dostupné. Extrémní snížení incidence těžce invalidizujících a smrtelných infekčních onemocnění ve vyspělých zemích paradoxně vyvolalo velmi hlasité kampaně, které neoprávněně a neadekvátně poukazují na možná rizika vakcinace. Je to jen proto, že v současnosti již nevidíme děti postižené obrnou a lidé neumírají na záškrt. Eurokomisař vyzdvihl význam kolektivní imunity, kdy neumírají na infekční choroby ani děti a lidé, kteří ze zdravotních důvodů nesmějí být očkováni. Vysoká proočkovanost snižuje vnímavost populace, a tím se snižuje i šíření infekce. V důsledku antivakcinančních kampaní umírají i ve vyspělých státech děti na spalničky a další infekční onemocnění, kterým lze vakcinací předejít. Za následky chorob u dětí, které nebyly očkované, by měli nést plnou odpovědnost rodiče, kteří očkování odmítli. Dr. Vytenis Andriukaitis přirovnal antivakcinační kampaně ke konspiračním teoriím éry stalinismu.

Antivakcinační aktivity však existují po celém světě v hospodářsky vyspělých zemích; v rozvojových rodiče o očkování stojí, protože vakcinace zvyšuje šanci dítěte na přežití. Vakcinace také snižuje výdaje ze zdravotního rozpočtu, protože levné vakcíny snižují výdaje na léčbu epidemických a pandemických infekčních onemocnění a jejich komplikací.

Ing. Rögnerová ujistila auditorium, že na postoji ministerstva zdravotnictví k vakcinaci se nic nemění a proočkovanost české dětské populace je stále dostatečná.

Dále podpořil Vytenis Andriukaitis aktivity vedoucí k podpoře zdravého pracovního místa (Health Work Place), které se vyplácí nejen zdravotnímu systému, ale i zaměstnavateli.

Závěrečná část debaty s eurokomisařem se odvíjela od bezpečnosti potravin a podpory spotřeby regionálních produktů.

Zdroj: