Český trh s léky: mýty versus fakta
Výdaje na léky rostou jen mírně, v letošním roce dokonce klesají
Při pohledu na trh s léky je třeba si uvědomit, že v celoevropském měřítku nepatří Česká republika mezi "velké hráče". Podíl ČR na evropském farmaceutickém trhu tvoří pouhých 1,07 %. Růst lokálního trhu je ze střednědobého hlediska průměrný až podprůměrný.
Z˙údajů IMS vyplývá, že vývoj českého trhu s léky od roku 2005 každoročně velmi kolísá. Průměrný roční růst v letech 2005 až 2009 přitom představuje zhruba 6,4 %, což je srovnatelné s vyspělými zeměmi EU a tento trend poukazuje na "zdravý" vývoj.
Pokud se podíváme podrobněji na současnou situaci, zjistíme, že v období od ledna do května letošního roku došlo k poklesu trhu o téměř 1 % v porovnání se stejným obdobím roku 2009. Tyto údaje navíc nezohledňují důsledky paralelního obchodu s léky, tj. s léky, které byly kvůli nízkým cenám z ČR vyvezeny. Po odečtení této části by byl letošní pokles ještě hlubší.
Téměř tři čtvrtiny výdajů na zdravotnictví netvoří léky
Zvyšování výdajů na léky bývá často považováno za jeden z hlavních důvodů špatného finančního stavu českého zdravotnictví. Na situaci je však třeba nahlížet z pohledu čísel, nikoliv domněnek či emocí. Náklady na zdravotnictví v ČR činily v roce 2008 zhruba 263 miliard Kč. Téměř tři čtvrtiny těchto výdajů přitom netvořily léky, ale jiné materiální či nemateriální položky.
Dalším nesporným faktem navíc je, že podíl výdajů pojišťoven na léky na recept se neustále snižuje, z 23 % v roce 2004 na 17,3 % v roce 2008. Z˙výročních zpráv VZP vyplývá, že zatímco náklady této největší pojišťovny v zemi na ambulantní či nemocniční zdravotní péči v roce 2008 v porovnání s rokem 2001 stouply o více než 50 %, nárůst výdajů na předepsané léky je jen velmi pozvolný (tvoří zhruba 15 %).
Na snižování cen léků doplatí pacient
Významné snížení cen léků ze strany výrobců není možné. Tento krok by měl negativní dopady v podobě nárůstu paralelního obchodu s léky. Čeští pacienti by tak neměli zajištěn přístup k potřebné moderní léčbě, jelikož by "jejich" léky byly vyvezeny na zpravidla větší trhy, které mají zároveň i vyšší ceny.
Podíl paralelního obchodu přitom v evropských zemích neustále vzrůstá a nebezpečí může představovat i pro Českou republiku. Podle údajů SÚKL u nás v současné době existuje téměř 300 subjektů s povolením k paralelnímu obchodu. Významné snižování cen léků na národní úrovni navíc neumožňuje ani systém mezinárodních cenových referencí.
Generická preskripce vnese jen další zmatek do systému
Součástí veřejné i politické diskuse bylo v uplynulých dnech téma generické preskripce. V praxi to znamená, že lékař napíše na recept jen účinnou látku a záleží na lékárníkovi, jaký lék pacientovi doporučí a následně vydá.
Generická preskripce je zcela nadbytečná, protože v ČR již existuje zákonná povinnost generické substituce. Její zavedení by vneslo jen další zmatek do již nestabilního systému a mohlo by vést ke snížení ochoty pacientů užívat jejich léky. Zároveň by hrozilo, že si pacient při návštěvě lékárny každý měsíc odnese na svou nemoc jiný lék. Je důležité si uvědomit, že jednotlivá generika mají různá indikační omezení (není možné léčit všemi generiky ve stejném rozsahu) a vlastnosti.
Pevné ceny a pevné doplatky pacientovi nepomohou
Mezi časté mýty patří také tvrzení, že pacienti budou mít prospěch ze zavedení pevných cen (a pevných doplatků). Je přitom nesporné, že současný systém maximálních cen léků umožňuje poskytnutí slevy, naproti tomu systém pevných cen nikoliv. Pokud přistoupíme na logiku pevných cen, vezmeme tím pacientům možnost doplácet méně.
V roce 2009 poskytly členské společnosti AIFP svým zákazníkům (velkodistributorům, nemocnicím, lékárnám) slevu z maximálních povolených cen ve výši více než dvě miliardy Kč, což je téměř 9 % jejich obratu. V případě zavedení regulace pevnou cenou (a pevným doplatkem) tato možnost odpadá, protože nižší pevné ceny se stanou referencí pro řadu členských států EU.
Zdroj: Medical Tribune