Česká studie, která využívá standardizace onkogynekologie

Koncentrace onkogynekologické péče dává příležitost ke kumulaci zkušeností a zároveň ke kumulaci dat. A v Česku se takovému soustředění sil a kapacit daří. I díky tomu mohla kongres ESGO otevřít prezentace z českého pracoviště, konkrétně z Gynekologicko‑porodnické kliniky 1. LF UK a VFN.

V sekci Best oral presentation zde byla představena dosud největší prospektivní studie, která se zabývala incidencí lymfocysty po lymfadenoektomii u gynekologických nádorů. O tom, že taková práce je zapotřebí, svědčí už pozoruhodná variabilita údajů o incidenci této komplikace – ta se u asymptomatické lymfocysty podle různých zdrojů pohybuje od jednoho procenta do 58 procent operovaných. „Symptomatická lymfocysta pak signifikantně přispívá k pooperační morbiditě, může být příčinou oddálení další terapie a také může být zaměněna za rekurenci. Nejzávažnější komplikací lymfocysty je přitom infekce,“ řekl doc. MUDr. Michal Zikán, Ph.D., který data na ESGO prezentoval.

Do souboru bylo konsekutivně zařazeno 800 pacientek, které v období pěti let podstoupily lymfadenoektomii podle protokolu a u nichž došlo alespoň k jedné kontrole. Z hlediska onkologické diagnózy byl soubor heterogenní, nejvíce byl zastoupen karcinom endometria (307 pacientek), následoval karcinom cervixu (292 nemocných) a ovariální karcinom (173 operovaných).

Pro validitu dat je důležité, že postup lymfadenoektomie byl standardizovaný a během pětiletého období se neměnil – to platilo jak pro otevřenou operaci při laparotomii, tak pro laparoskopický zákrok. U 469 nemocných byly odstraněny uzliny pouze v pánvi, zbytek podstoupil kombinovaný výkon, při kterém byly odejmuty i paraaortické uzliny.

Z hlediska kvality péče je pozoruhodný mimořádně vysoký medián počtu odstraněných uzlin – 31 u pánevní lymfadenoektomie a 52 u kombinovaného výkonu. Přibližně u čtvrtiny nemocných zároveň došlo k hysterektomii.

Medián sledování pak byl 37,2 měsíce. „Po operaci jsme pečlivě hodnotili symptomy, které by mohly souviset s lymfocystou – ať už šlo o bolest, hydronefrózu, urgenci, žilní trombózu nebo akutní lymfedém dolní končetiny,“ uvedl doc. Zikán. Protokol studie zahrnoval také pravidelné sonografické vyšetření.

Z těchto 800 pacientek byla lymfocysta sonograficky potvrzena u 161 nemocných – tedy u pětiny. U 115 nemocných šlo přitom o asymptomatický nález.

Autoři studie se pomocí multivariační analýzy zabývali otázkou, u jakých pacientek se tato komplikace vyskytne s větší pravděpodobností. Pokud jde o jakoukoli lymfocystu, rizikové faktory představují kombinovaný výkon, hmotnost pod 75 kg, celkový počet odebraných uzlin (u ovariálního a cervikálního karcinomu) a radikální hysterektomie, jestliže byl nález na uzlinách pozitivní.

Pro symptomatickou lymfocystu byly identifikovány tři hlavní rizikové faktory: ovariální karcinom jako základní diagnóza, radikální hysterektomie jako součást lymfadenoektomie a více než 27 odstraněných uzlin.

„I když zmíněné rizikové faktory nelze eliminovat, je nutné tyto pacientky sledovat se zaměřením na symptomy, které mohou na lymfocystu upozornit,“ uvedl doc. Zikán.

Zdroj: