Česká republika zavádí úhradu nepovinné HPV vakcinace
Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším výskytem karcinomu děložního čípku. Čím dál častěji se navíc toto onemocnění vyskytuje u mladších žen a dívek. Proto byla schválena změna zákona o veřejném zdravotním pojištění, která umožnila nový způsob hrazení vakcín proti lidským papilomavirům (HPV). A co bude tato změna znamenat v praxi? O vyjádření MT požádala MUDr. Hanu Cabrnochovou, předsedkyni Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Koho se nově bezplatné očkování proti HPV bude týkat? „Od 1. dubna mají nárok na úhradu tohoto očkování ze zdravotního pojištění dívky od dovršeného 13. do dovršeného 14. roku věku. Pro plnou úhradu vakcinace bude stačit, že v této věkové kategorii bude očkování zahájeno, což v praxi znamená, že na úhradu všech tří dávek budou mít nárok dívky, které dostanou první dávku nejpozději den před 14. narozeninami,“ vysvětluje MUDr. Cabrnochová. Dívky, jimž bude 14 let do prvního dubna letošního roku, už do této úhrady nespadají, není však vyloučeno, že budou nakonec moci využít některý z jiných produktů zdravotních pojišťoven, který jim přispěje na toto očkování. Za plnou úhradu však mohou očkování nadále využívat i další dívky a ženy ve věkovém rozmezí daném schváleným SPC. Za optimální se však považuje vakcinovat ještě před zahájením pohlavního života.
A jak se tato změna projeví v praxi pediatrických ambulancí? Do budoucna to znamená, že pediatři budou při 13letých prohlídkách informovat rodiče o možnosti hrazení tohoto očkování a po 1. dubnu budou muset zajistit informování dívek, které již na 13letých prohlídkách byly, ale nebylo jim ještě 14 let, i když to není výslovná povinnost pediatrů. Podle MUDr. Cabrnochové bude forma, jakou při informování zvolí, věcí jednotlivých pediatrických ambulancí, nicméně předpokládá iniciativu i ze strany rodičů těchto dívek. Očkování probíhá ve třech dávkách, přičemž na trhu jsou k dispozici dvě vakcíny s poněkud odlišným dávkovacím schématem. „Rozdíl je v aplikaci druhé dávky, která se podává buď za měsíc, nebo dva, nejdříve za šest měsíců se podává dávka třetí. Znamená to, že v průběhu roku lze očkování bezpečně zvládnout. Dívka je chráněná s vysokou mírou pravděpodobnosti již po dvou dávkách, ale třetí dávka je nutná proto, abychom mohli deklarovat vysokou míru účinnosti proti typům HPV obsaženým ve vakcíně,“ uvádí Hana Cabrnochová.
Jestliže na trhu existují dvě srovnatelné vakcíny jako v tomto případě, pediatr by měl podle MUDr. Cabrnochové podat informaci o obou produktech, není však povinen obě vakcíny nabízet. Jestliže si rodiče vyberou očkovací látku, již pediatr aktuálně nenabízí, mohou se dohodnout, že ji např. dodatečně zajistí. „Pokud rodiče mají již nějaké vlastní informace a cíleně žádají jednu z vakcín, pediatři to obvykle schválí. Lékaři sami aktivně získávají informace o účinnosti a bezpečnosti vakcín, o koncentracích protilátek či cross‑protektivitě, jak je zajištěna účinnost proti dalším než jen hlavním HPV typům 16 a 18. Podobná situace je i v oblasti očkování proti pneumokokovým infekcím, kdy jsou na trhu také dvě srovnatelné vakcíny, bohužel plně hrazena je jen jedna, druhá má doplatek. Doufáme, že v případě HPV vakcín se podaří dojednat plnou úhradu pro obě vakcíny, aby se rodiče mohli rozhodovat jen o výběru produktu a nemuseli zvažovat výši doplatku,“ dodává Hana Cabrnochová.
Diskuse o formě dodávek a nákupu vakcín
Diskuse se však vedly o způsobu zajištění a nákupu vakcín. V současnosti se uvažuje o podobném distribučním modelu, jaký byl uplatněn při startu očkování pneumokokovými vakcínami v roce 2010, kdy se očkovací látka dostávala do ordinací takovou cestou, že ji pediatři nakupovali od distributorů s tím, že měli nastaveny termíny splatnosti faktur tak, aby dříve dostali úhradu vakcíny od pojišťovny, než ji proplatili distributorovi. V letošním roce je situace poněkud odlišná od roku 2010, jednak se zvýšila DPH, což znamená zdražení vakcíny na straně nákupu, a jednak se hovoří o deficitech v hospodaření zdravotních pojišťoven, což zase vede k obavám ze zpožďování plateb ze zdravotního pojištění. Existuje také skupina ordinací, jež uplatňují tzv. daňové paušály, pro které přímý nákup vakcín není výhodný. Přesto všechno je podle odborníků důležité, aby se do dubna zajistila dostupnost vakcín pro všechny pediatry, a byla tak šance v brzké době dosáhnout vysoké míry proočkovanosti. Podle průzkumů totiž v případě plné úhrady vakcíny vyjádřilo zájem o očkování více než 90 % oslovených matek a dívek. V období od prosince 2006 do listopadu 2011 bylo v České republice provedeno cca 170 000 očkování proti HPV, což představovalo nejvyšší proočkovanost v zemích, kde neprobíhala plošná vakcinace.
„U pneumokokové vakcinace jsme během roku v uvedeném modelu dosáhli až 90% proočkovanosti, ale vzhledem k výše popsaným důvodům a také proto, že HPV vakcíny jsou dražší a náklady na pořízení vakcín pro ordinace budou mnohem větší, se domníváme, že by měla být i alternativní možnost nabídky vakcín než jen přímým nákupem do ordinace. Diskutovalo se o možnosti vyzvednutí vakcíny v lékárně na recept, ale uvítali bychom i možnost, která funguje v rámci pravidelného očkování, kdy pediatr dostává vakcíny zdarma od distributorů s tím, že platby probíhají jen mezi distribucí a zdravotní pojišťovnou. Myslíme si, že by bylo výhodné zachovat obě možnosti, jak přímého nákupu, tak získávání vakcín od distributorů zdarma,“ říká Hana Cabrnochová.
Nesouhlas je dobré písemně zaznamenat
V letošním roce se významně mění i další zdravotnická legislativa. Byly přijaty další zákony s účinností od 1. dubna, které mají mimo jiné dopady v oblasti právní zodpovědnosti lékařů provádějících očkování. Dikce zákona hovoří o určitých povinnostech speciálně u výkonů, které by mohly mít zásadní dopad na zdravotní stav pacienta, a existují právní výklady, že očkování mezi takové výkony patří. „Proto lékařům doporučujeme zvýšený důraz na informování vlastních pacientů. Připravujeme pro pediatry vzorové informované souhlasy a formuláře pro případný nesouhlas pacienta s očkováním, který by lékaře do budoucna chránil proti případnému zpochybňování dostatečného vysvětlení benefitů očkování ze strany pacienta. Pacient by měl mít také možnost z příbalového letáku získat informace o případných kontraindikacích či nežádoucích reakcích po aplikaci vakcíny,“ vysvětluje MUDr. Cabrnochová. Obecně lze říci, že u každého provedeného očkování je třeba provést poučení pacienta, seznámit ho s riziky, účelem a možnými alternativami. U povinného (pravidelného) očkování není třeba souhlas, u ostatních je však vyžadován. Přestože souhlas ani poučení nemusí být v písemné formě, od 1. dubna je doporučeno, aby si lékaři vyjádření souhlasu či nesouhlasu zaznamenali do dokumentace, přičemž u pacientů mladších 15 let se vždy jedná o souhlas rodiče.
V souvislosti se změnou úhrady HPV vakcinace nutno připomenout, že se nejedná o jedinou změnu v oblasti očkování. S účinností od 1. ledna byla povinnost hradit vakcíny pro pravidelné očkování přenesena ze státu na zdravotní pojišťovny. Příprava metodiky však nabrala vzhledem ke snaze prosadit věcné připomínky praktických lékařů zpoždění, a tak ještě v prvních lednových týdnech panovaly nejasnosti kolem odsouhlasení metodiky zdravotních pojišťoven. Uvedený převod úhrady pravidelného očkování ze státu na zdravotní pojišťovny vyplývá z novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Stát nadále hradí zvláštní a mimořádná očkování, mezi něž patří očkování po živelních katastrofách a očkování cizinců s pobytem na našem území delším než 90 dní, kteří nemají zdravotní pojištění (zákon 258/2000 Sb.).
Zdroj: Medical Tribune