Česká psychiatrie. Z Popelky atraktivním oborem?

„Je třeba tuto Popelku českého zdravotnictví, kterou je psychiatrie v dnešní době stoupajícího počtu duševních onemocnění a dramaticky rostoucí spotřeby antidepresiv, dostat tam, kam v rámci celého českého zdravotnictví patří. Právě to má být cílem reformy psychiatrické péče, která se postupně rozbíhá od roku 2012 a nyní by měla začít gradovat,“ řekl ministr zdravotnictví JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, v úvodu brífinku o postupu práce na reformě psychiatrické péče, který proběhl v rámci kulatého stolu k reformě péče o duševní zdraví v ČR. Ten se konal u příležitosti Světového dne zdraví Světové zdravotnické organizace, který je letos zaměřen na problematiku depresí.

Jak ministr připomněl, problematiku psychických onemocnění a psychiatrické péče je třeba dostat do povědomí široké veřejnosti. „Je třeba zdůraznit, že jde o normální nemoc, která je také normálně léčitelná a která je integrální součástí života. Psychiatrie je společností stále stigmatizované téma a bez dramaticky silné politické podpory ze strany ministerstva zdravotnictví tento obor stigmatizovaný a popelkový zůstane,“ dodal.

„Našim pacientům jsme stále dlužni něco, co se stává běžným standardem v některých zemích EU; my bychom se rádi k tomuto standardu přiblížili. Tato reforma bude patřit k největším systémovým změnám porevolučního zdravotnictví. Pouštíme se do oblasti, která je na pomezí mezi resorty i mezi jednotlivými odbornostmi,“ připomněl předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. Jak přítomní uvedli, v každé epoše lidstva byly určité choroby, které danou dobu doprovázely. Byly zde infekční choroby, nádorová onemocnění, kardiovaskulární choroby; zdá se, že v poslední době začínají dominovat právě psychická onemocnění.

Současná realita

Za posledních patnáct let došlo v Česku k celkovému nárůstu počtu pacientů s psychickým onemocněním o 80 procent. Nejvyšší nárůst, více než stoprocentní, byl zaznamenán u pacientů s organickými duševními poruchami. V současné době má každý pátý dospělý zkušenost s duševním onemocněním a každý 25. s takovým onemocněním žije. Počet žadatelů o invalidní důchod z důvodu duševní nemoci v naší zemi dlouhodobě stoupá a důchody jsou velmi často přiznávány v již velmi mladém věku. Polovina chronicky duševně nemocných onemocní před 14. rokem života a 75 procent pak před dosažením 24 let.

Cílem reformy je vytvořit vyvážený model péče o duševní zdraví, kde:

• služby reflektují priority pacientů a těch, kteří o ně pečují,
• existuje vyvážený poměr mezi komunitními, ambulantními a nemocničními službami,
• služby jsou poskytovány co nejblíže bydliště pacienta,
• intervence se zaměřuje jak na zmírnění příznaků duševní nemoci, tak na zvýšení samostatnosti, kvality života a rozvíjení schopností pacienta.

Síť center duševního zdraví

Důraz reformy je kladen na primární zdravotní a psychiatrickou péči. Výrazně má být rozšířena komunitní péče, a to vytvořením nového typu služeb – center duševního zdraví a ambulancí s rozšířenou péčí. Paralelně s tím bude docházet k redukci lůžek dlouhodobé péče, kterých je v současné době zhruba osm tisíc. Redukce se však nebude týkat personálu, který bude bezezbytku využit v reformním procesu pro zaměstnání v CDZ, která budou koncipována tak, aby byla v dosahu původního uplatnění pracovníků.

Ve finální podobě by v každém okrese mělo být jedno CDZ, mluví se přibližně o stovce center, která by postupně měla vzniknout v příštích patnácti až dvaceti letech. První etapa by měla zahrnovat zhruba patnáct center, přičemž v tuto chvíli existuje již několik prvních projektů financovaných z evropských fondů. V počáteční fázi budou budována centra pro dospělé pacienty s vážným duševním onemocněním (SMI – těžký průběh schizofrenie, bipolární afektivní porucha). Jedná se o skupinu pacientů nejvíce ohroženou institucionalizací a vyloučením z běžné společnosti. Cílovou skupinou CDZ budou i osoby s raným výskytem psychotického onemocnění a tyto služby budou postupně vznikat i pro jiné diagnostické skupiny. CDZ budou v regionu spolupracovat i s dalšími službami, např. v oblasti zaměstnání, vzdělávání, bydlení či volnočasových aktivit. Půjde o zdravotně-sociální služby, které budou poskytovány jedním společným týmem.

„Základním principem je destigmatizace a deinstitucionalizace, tedy snaha vymanit pacienta z uzavřených nemocničních zařízení a přiblížit ho blíže komunitě. Tvorba CDZ je klíčová, umožní podchytit hrozící vývoj psychického onemocnění v počátku. Přiblíží se jak diagnostika, tak terapie začátku onemocnění, a tím se minimalizují škody, které onemocnění může přinést,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Financování CDZ se v tuto chvíli řeší formou pilotních projektů. Bylo zahájeno jednání s VZP, která je nakloněna tomu, že by v těchto centrech mohly být hrazeny např. psychiatrické sestry. Zatím pro pojišťovnu není přijatelný model financování na základě „osobodnů“ nebo „osobohodin“, ale je nakloněna modelu, kde by sestry byly hrazeny výkonově. Podle doc. Anderse bude klíčové, jak proběhne implementační proces první patnáctky center.

Úskalí reformy

„Další věcí, která nás limituje, je počet zaměstnanců, kteří by v těchto centrech mohli pracovat. Budeme muset provést změny v nabídce vzdělání, ale předpokládám, že pokud dojde k tak velké systémové změně, může se psychiatrie stát atraktivním oborem i pro řadu mladých začínajících lékařů i zdravotních sester,“ věří doc. Anders.

Problémem je zatím ale i objem financí plynoucích z celkových výdajů na zdravotnictví právě na psychiatrii. Na tu jdou totiž pouhá tři až čtyři procenta, tedy kolem deseti miliard korun. Lékaři i pacienti si na nedostatek financí stěžují, protože se shodují, že bez prostředků se modernizace provést nedá. Zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a odborné společnosti již loni v červnu podepsali memorandum, podle něhož by se částka plynoucí do tohoto oboru měla zvyšovat. Podle slov ministra Ludvíka bude právě psychiatrie jednou z priorit při sestavování úhradové vyhlášky pro příští rok, podle níž se péče hradí.

Náklady, které jdou do psychiatrické péče, jsou nemalé, nicméně existují studie, kolik by nás psychiatrická péče měla reálně stát, a jedním z kardinálních problémů, které nyní odborníci řeší, tedy je, jak tuto péči zejména v novém modelu financovat. „Pokud nezahrneme duplicity a budeme sem zahrnovat veškerá onemocnění, která se týkají mozku, tedy nejen psychická a neurologická, ale i onkologická, je teoreticky spočítáno, že bude třeba až 180 miliard korun ročně,“ vyčíslil náměstek Prymula.

Psychatrická péče v roce 2015

Počet pacientů – 650 566. Z toho:

Zdroj: Národní ústav duševního zdraví

Zdroj: MT