Přeskočit na obsah

Česká populace stárne – jsou na to společnost a systém připraveny?

Medicína neumí zabránit stárnutí, ale může zabezpečit důstojnost stáří a jeho kvalitu. Poslední týdny života mohou být prožity bez fyzické bolesti, v relativním fyzickém a psychickém komfortu. To by mělo být jednou z hlavních rolí geriatrie. Jak na tom je ČR z hlediska připravenosti na vysloveně dramatický nárůst počtu seniorů, zejména těch nad 85 let, kdy je plné zdraví výjimečné? Máme vytvořeny finanční rezervy, abychom mohli seniorům za deset či dvacet let poskytnout péči, kterou budou vyžadovat? Vše svědčí o tom, že nikoli. Levnější léky pro „seniory“ nad 65 let nevyřeší naprosto nedostatečnou péči o křehké a závislé seniory, kteří potřebují každodenní a soustavnou péči v systému jak zdravotnických, tak sociálních služeb.

 

Populace seniorů nad 65 let se v příštím desetiletí zdvojnásobí, ale problém bude ještě palčivější pro významný nárůst počtu obyvatel starších 80 let, jichž bude podle odhadů v roce 2030 téměř sedm set tisíc. Tito lidé vyžadují péči přizpůsobenou svému zdravotnímu stavu vyplývajícímu z úbytku tělesných a duševních sil i často přítomnému chronickému onemocnění nebo několika chronickým onemocněním.

Geriatrický pacient má svá specifika. Existují sice tzv. elitní senioři, na nichž nejsou léta znát, do vysokého věku pracují nebo pěstují své koníčky, sportují. Ti zpravidla nevyžadují speciální péči, avšak není jich převládající většina. Významnou složku populace 80+ tvoří křehcí, polymorbidní senioři, u nichž onemocnění probíhají jinak, s jinými symptomy a potřebují často péči specialisty – geriatra.

 

Názor geriatrů

Pro seniory může být banální infekce fatální, nemoci trvají déle. Podle slov primáře Ivo Bureše (Gerontocentrum krajské nemocnice Pardubice) mnoho „odborníků“ ví, co je pro seniory dobré, jen se nikdo nezeptal samotných seniorů, co chtějí. Optimální situaci představuje tzv. enabling model, kdy se geriatrický pacient po zvládnutí akutní choroby v nemocnici vrací opět (po rehabilitaci ve zdravotnickém zařízení následné péče) do domácího prostředí. Další – disabling model je nevýhodný jak pro samotného pacienta, tak i pro systém zdravotní péče: po vyléčení akutního onemocnění se nemocný ocitá v léčebnách dlouhodobě nemocných (většinou již trvale).

Je známo, že akutní lůžka jsou nejdražší (a jsou plně hrazena), následná a dlouhodobá péče je historicky podfinancovaná, a to zejména ve složce zdravotnických profesionálů, ale i v podhodnocení ostatních služeb. Například rozdíl v nákladech na tzv. hotelové služby (prádlo, jídlo, úklid apod.) mezi akutními lůžky a lůžky dlouhodobé péče je skutečně neodůvodnitelný (2 100 Kč vs. 570 Kč).

 

O peníze jde vždy

Podle profesora Petra Fialy (Asociace českých a slovenských nemocnic) je hlavním problémem financování dlouhodobé péče, která má složku jak zdravotní, tak sociální. Ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí totiž nespolupracují.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí nehodlá hradit zdravotní péči ani v sociálních zařízeních, ani ve zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny odmítají hradit sociální péči ve zdravotnictví i v sociálních službách. Tvrdí, že na akutních lůžkách i lůžkách následné péče je mnoho ‚sociálních‘ pacientů. Zdravotní pojišťovny braly vždy jako ‚křivdu‘, když podle vyhlášky č. 134/1998 Sb. přešly ‚LDN‘ ze sociálních odborů OÚ pod zdravotnictví kvůli převažující zdravotní péči. Nejvíc na to však doplácejí pacienti/klienti, ať už jsou ‚sociální‘, nebo ‚zdravotní‘, a ti, kdo se o ně starají. Úhradové vyhlášky MZ v posledních letech nekryjí ani inflaci, ani rostoucí mzdy směrem k pokrytí nákladů,“ říká profesor Fiala.

Není nutné hledat českou cestu. V německých zemích zavedli od 90. let jako 5. pilíř sociálního pojištění tzv. pojištění ošetřovatelské. Principem je vyčlenění části prostředků ze „zdravotního“ a část prostředků ze „sociálního“ pojištění. Podle předběžné kalkulace pro ČR jde o 40 až 50 miliard Kč na rok, z toho asi dvě třetiny na lůžkovou a třetina na terénní péči, tj. cca jedno procento HDP. „Z makropohledu lze tento problém lehce a téměř okamžitě řešit. Chybí však politická vůle,“ dodává profesor Fiala. Podle reakce ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové tu českou cestu hledat budeme. Připravuje svůj vlastní recept, jak zvládnout stárnutí populace.

 

Doporučení WHO

WHO vypracovala doporučení, jak přistupovat ke stárnutí světové populace. Počet lidí starších 60 let v poměru k celkovému počtu světového obyvatelstva se zvýší z jedenácti procent v roce 2006 na 22 procent do roku 2050. V této době bude poprvé v lidských dějinách ve světové populaci více seniorů než dětí (do 14 let).

Rozvojové země stárnou mnohem rychleji než rozvinuté země: do padesáti let bude více než osmdesát procent seniorů žít v rozvojových zemích, zatímco v roce 2005 to bylo šedesát procent. Stárnutí populace přináší:

| zvýšené sociální a ekonomické požadavky ve všech zemích,

| reformy sociálních a zdravotnických systémů s ohledem na starší občany,

| vytvoření podmínek pro tzv. aktivní stárnutí s důrazem na kvalitu života (co nejméně nemocí, nezávislost/ soběstačnost, aktivní přístup k životu).

 

MĚLI BYSTE VĚDĚT…

Celoživotní postoj ke zdraví stárnoucí populace podle WHO

(General Programme of Work 2014/15: A Life Course Approach to the Health of Ageing Populations)

| Podpora zdraví v průběhu celého života

| Orientace na primární zdravotní péči, dlouhodobou péči, paliativní péči

| Sledování a kvantifikace rozdílných zdravotních potřeb starších lidí a jejich přístupu ke zdravotní péči

| Důraz na prostředí přátelské stárnoucí populaci

(WHO Global and Regional Networks of Age‑friendly Cities and Communities – přenášení odpovědnosti na komunitu/municipalitu).

 

Strategie a akční plán pro zdravé stárnutí v Evropě 2012–2016, WHO

| Podpora pohybové aktivity

| Prevence pádů

| Vakcinace a prevence infekčních onemocnění ve zdravotnických zařízeních

| Veřejná podpora neformálních forem péče s důrazem na domácí péči a sebepéči

| Budování kapacit v geriatrii a gerontologii

| Prevence sociální izolace a sociálního vyčlenění

| Prevence špatného zacházení (maltreatment)

| Kvalita péče poskytovaná starým občanům, se zvláštním zaměřením na péči v demenci a paliativní péči u dlouhodobě léčených pacientů

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené