Česká iniciativa pro astma již dvacet let pomáhá pacientům na cestě k normálnímu životu

Světový den astmatu je akcí Globální iniciativy pro astma (GINA). V Česku se letošní oslava pokroků v léčbě astmatu spojila s 20. výročím založení České iniciativy pro astma (ČIPA). Již tradiční konference v Národním domě na Královských Vinohradech v Praze se letos konala 5. května a probíhala v první polovině ve znamení reminiscence dosažených úspěchů i v plánech do budoucnosti. V odpolední sekci Respi Fórum byly zmíněny současné aspekty léčby astmatu, a to včetně dostupnosti moderní léčby a jejího financování. Tím však v tomto dni aktivity České alergologické a imunologické společnosti nekončily. V podvečer se konal seminář o imunoterapii sezónní rýmy a astmatu na Velvyslanectví Dánského království.

V úvodu konference ke Dni astmatu profesor MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel ČIPA, řekl, že Světový den astmatu byl letos vyhlášen na 3. květen, ale ČIPA v předstihu s informacemi o významu založení této iniciativy oslovila laickou veřejnost na tiskové konferenci již v březnu. Dále pak 28. dubna 2016 uspořádala na náměstí Míru „stanové“ spirometrické vyšetření plicních funkcí, které absolvovalo 208 jedinců. Tato akce objevila u mnoha „lidí z ulice“ patologický nález, o němž vyšetřovaný do té doby nevěděl.

Profesor Pohunek shrnul úspěchy ČIPA, k nimž patří již samotné založení: Pod záštitou ministra zdravotnictví, předsedy ČLS JEP a výborů České společnosti alergologie a klinické imunologie, České pneumologické a ftizeologické společnosti a České společnosti fyziologie a patologie dýchání vyhlásila ČIPA 26. března 1996 se svým vznikem i českou Strategii diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu v České republice. V našich podmínkách šlo o přelomový dokument, jehož důsledné uplatňování vedlo k počátku zásadních změn ve zvládání astmatu a v jeho dlouhodobé prognóze. Za dvacet let se podařilo zcela změnit prognózu a kvalitu života pacientů s astmatem, daří se edukovat nejen zdravotníky, ale i pedagogy (v projektu Škola přátelská k dětem s alergií a astmatem). Je však ještě nutné zlepšit vzdělávání politiků a pracovníků institucí, kteří rozhodují o přístupu k moderní léčbě, respektive k jejímu financování. Ředitel ČIPA také poděkoval všem spolupracovníkům, kteří se na úspěších podíleli a podílejí. Problémem současnosti je zajištění financí pro edukační aktivity, protože farmaceutických společností, které mohou nebo chtějí podporovat aktivity ČIPA, ubývá.

Spolupráce ČARO a ČIPA

Profesor Vítězslav Kolek promluvil nejen jako předseda jedné ze zakládajících společností, člen kolegia ČIPA, ale také jako vůdčí osobnost České aliance proti chronickým respiračním chorobám (ČARO), kterou založila v roce 2007 ČIPA. ČARO je součástí GINA a dalších světových odborných společností. K novým a velmi prospěšným aktivitám, na nichž se ČARO v rámci mezinárodní spolupráce chce podílet, je projekt AHA (Active and Healthy Ageing). Staronovou součástí bohatých aktivit zaměřených na péči o nemocné s chronickými respiračními chorobami je tuberkulóza, a to zejména v souvislosti s migrací. Profesor Kolek připomněl, že v roce 2015 byla vyhlášena Dekáda plic (Forum of International Respiratory Societies, FIRS, na kongresu International Congress of the European Respiratory Society v Amsterdamu). ČARO vydala Bílou knihu plicních onemocnění, kterou obdrželi poslanci Parlamentu ČR, přebírá světovou kampaň FIRS (2014) Healthy Lungs for Life – Dýchej čistý vzduch. ČARO podepsala i dopis pro poslance k podpoře schválení zákona o návykových látkách, tedy zejména proti kouření. Své vystoupení uzavřel profesor Kolek ideou integrované péče o dýchací systém, který by měl obsahovat péči o dětské pacienty a zasahovat až do prenatálního období.

WHO a respirační onemocnění

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., ředitelka kanceláře WHO v ČR, uvedla, že pozornost věnovaná plicním chorobám od narození do stáří plně koresponduje s hlavním principem nové evropské strategie WHO Zdraví 2020.

Nově představené výsledky studie HBSC (Health Behaviour in School‑ ‑aged Children) ukazují, že nepříznivý trend kuřáctví u naší mládeže pokračuje, v mezinárodním srovnání zaujímají naši jedenáctiletí, třináctiletí a patnáctiletí nejpřednější místa v tom negativním smyslu.

S těmito závěry nekoreluje současné projednávání zákona o ochraně před návykovými látkami, který se snaží o opatření, jak tuto situaci zlepšit. Projednávání zákona bylo podpořeno misí WHO před jeho prvním čtením v Poslanecké sněmovně. „Nejvyšší představitelé WHO deklarovali zcela jasně, že na jedné misce vah je zdraví tohoto národa a na druhé prosperita tabákového průmyslu. Čemu dají naši politici přednost?“ uvedla A. Šteflová.

Můj život s ČIPA

Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc., zakladatel ČIPA, zmínil, že rok 2016 v oboru alergologie a klinické imunologie připomíná tři významná výročí: 110 let slova „alergie“ (formuloval je vídeňský pediatr Clemens von Pirquet), 60 let od vzniku Evropské akademie alergologie a klinické imunologie a 20. výročí vzniku České iniciativy pro astma o. p. s.

Počet astmatiků se nezvyšoval jen v ČR, ale na celém světě. WHO proto vyzvala odborníky k založení Globální iniciativy pro astma (GINA, 1992).

Na léta 1992 až 1995 vzpomíná profesor Špičák jako na velmi aktivní roky, kdy v diskusi se zahraničními kolegy v rámci GINA a expertní skupiny WHO připravovali Globální strategii péče o astma a jeho prevenci, která byla v roce 1995 oficiálně pod záštitou Světové zdravotnické organizace vyhlášena. Hned následujícího roku byla založena ČIPA. ČIPA se aktivně podílela na mnoha mezinárodních aktivitách, v roce 2006 byla v Praze uspořádána konference Evropské federace asociace pacientů s alergií a chronickými respiračními chorobami.

K 20. výročí ČIPA můžeme podle slov profesora Špičáka shrnout významné úspěchy:

• úmrtnost pro astma patří v ČR k nejnižším ve světě (u dětí do 15 let nulová)
• hospitalizace pro astma se snížila o 48 procent
• astma se stalo ambulantní nemocí bez nutnosti hospitalizací
• kvalita života astmatiků se významně zlepšila, jsou mezi nimi úspěšní manažeři i sportovci

„V květnu 2014 jsem udělal jedno z nejtěžších rozhodnutí svého spolkařského života: požádal jsem o ukončení členství ve správní radě i kolegiu ředitele ČIPA. Nezbývá mi nyní než poděkovat všem, kteří se naladili na naši společnou ČIPA tóninu,“ uzavřel profesor Špičák.

Jak se změnil život astmatiků?

Primář MUDr. Viktor Kašák pak posluchačům přiblížil měnící se podobu astmatu. K nejznámějším a také k nejtěžším pacientům patřil Che Guevara, který se léčil i v ČR, ale nakonec jej astma zahubilo. Vladimír Menšík neměl štěstí – nedožil se léků, které mění obraz astmatu, a fotografie herce z posledních let jasně ukazují cushingoidní tvář. Úplným protikladem jsou Vavřinec Hradilek a Petra Kvitová, úspěšní vrcholoví sportovci, jinak astmatici. Proč došlo k takovému zlepšení v životě astmatiků? Česko má dostatečnou síť specialistů a léčba je řízena astmatology (alergology a pneumology). V ČR je dostupné široké portfolio léků v různých inhalačních systémech. Pokrok, jaký učinili čeští odborníci v léčbě astmatu, je přirovnáván k „finskému zázraku“, k němuž došlo za významné podpory finských úřadů, státu a ministerstva zdravotnictví. V Čechách došlo ke stejnému zázraku, ale bez jakékoli podpory státních orgánů a za ne‑podpory zdravotních pojišťoven („Čím méně astmatiků se dusí, tím více dusí zdravotní pojišťovny astmatology.“).

Již v počátku devadesátých let bylo v ČR dost odborníků, kteří uměli implementovat do své praxe poznatky a nové léčebné modality, především inhalační kortikoidy. Již v roce 1988 byly navrženy fenotypy astmatu v podobě, která je velmi blízká tomu, jak je v současnosti chápeme. Astma je heterogenní a v čase měnlivý syndrom a o tom by měli vědět především pacienti, kteří v bezpříznakovém období považují astma za „vyléčené“. Za podceňování léčby astmatu často může kortikofobie, ale podle slov profesora Pohunka je největším rizikem kortikosteroidů jejich neužívání. V průběhu let se užívaná dávka inhalačních IKS významně snížila, dodal primář Kašák.

Pneumologové přinesli do diagnostiky a sledování astmatu spirometrii. Docent Teřl je iniciátorem tvorby nových doporučených postupů diagnostiky a léčby astmatu, které spočívají v multifunkční klasifikaci a cílené léčbě podle fenotypu a stupně příznaků (1–5).

Uznání diagnózy překrývání CHOPN a astmatu (ACOS) otevírá pro léčbu astmatu přístup k lékům, které nejsou pro „čisté astma“ indikovány. Dále vyzdvihl primář Kašák historický přinos zavedení fixních kombinací a konceptu SMART (léčba zánětu přídatnou dávkou IKS podle potřeby vede k redukci symptomů a exacerbací). V terapii a prevenci astmatu má své nezastupitelné místo i režim a dieta, a to v opačném smyslu, než se donedávna doporučovalo (kontakt s potenciálním alergenem v době imunotolerančního okna).

Úmrtnost a hospitalizace

Profesor Vladimír Vondra shromáždil a přednesl statistická data, která podle jeho slov nejsou optimistická, ale příznivá. Globální prevalence astmatu činí 334 milionů obyvatel (2014), tj. 4,6 na 100 000 obyvatel. Na astma ročně zemře 180 000 nemocných. Za dvacet let (1990–2010) došlo k poklesu úmrtnosti u mužů o 48 procent, u žen o 47 procent. Celková úmrtnost na astma je nižší než jedno procento ve většině zemí světa.

Podíl respiračních nemocí na všech úmrtích (EU v roce 2012) činil 13,4 procenta, vyjádřeno v absolutních počtech: na respirační onemocnění zemřelo 671 920 lidí, z toho na astma 6 719. V porovnání s úmrtností na jiná onemocnění jde o úmrtnost velmi nízkou: na zhoubná onemocnění bronchů a plic umírá 40 procent, na CHOPN 24 procent, na pneumonie 19 procent.

Nejvyšší úmrtnost na astma vykazuje u mužů Kypr (4,0 na 100 000 obyvatel), u žen Španělsko (2,8 na 100 000 obyvatel). Nejméně lidí na astma umírá v Řecku (0 mužů a 0,1 na 100 000 žen). V Česku úmrtnost na astma výrazně poklesla zejména u mužů: v absolutních počtech ze 77 v roce 2000 na 43 v roce 2014 (z 1,5 na 0,8 na 100 000 obyvatel). Velmi zajímavý vývoj úmrtnosti na astma se jeví u českých žen: ze 77 žen v roce 2000 poklesla úmrtnost na 48 v roce 2010, ale pak dochází k opětovnému vzestupu na 91 v roce 2014 (1,5 na 100 000 v roce 2000, 0,9 na 100 000 v roce 2010 a 1,7 na 100 000 v roce 2014).

Chceme‑li porovnat úmrtnost na astma v ČR a USA, pak jsou statistická data takřka totožná, možná většinou o desetinku příznivější pro ČR. Průměrný roční počet úmrtí v letech 2000 až 2014 je u dospívajících jeden pacient, u starších 20 let 114 osob. Sestupný trend má jak v EU, tak v ČR počet hospitalizovaných pro astma od roku 1995 do roku 2012 o 50 procent, nemocniční letalita klesla v ČR o 69 procent.

Konferenční minuty (aneb Co se nevešlo)

•  Mezinárodní věhlas českých odborníků připomněl profesor Pohunek.
•  MUDr. Ondřej Rybníček provedl posluchače historií i současností Pylové informační služby.
•  Dr. Jana Kratěnová přednesla, jak Státní zdravotní ústav monitoruje alergická onemocnění u dětí.
•  Zuzana Špundlová přiblížila 20 let života Klubu astmatiků v Olomouci.
•  Dr. Martin Fuchs se nad dvěma kasuistikami zamyslel, zda a jak lze dodržovat dietní opatření alergika ve školní jídelně.
• Dr. Jarmila Richterová vysvětlila, jak probíhají školení pedagogů základních škol a jaké mají konkrétní výsledky.
• Dr. Martin Fuchs se svými spolupracovníky pokřtil knihu Potravinová alergie a intolerance (vydala Mladá fronta) a profesor Špičák byl oceněn Cenou Tigisu za časopis Alergie, astma, bronchitida.

Zdroj: