Ceny Discovery Award za rok 2015 již znají své laureáty

Historické prostory Vlasteneckého sálu pražského Karolina, symbolu Univerzity Karlovy, se 29. září staly svědkem předávání cen Discovery Award, které každým rokem uděluje společnost Novartis. Ceny jsou určeny výzkumníkům do 40 let, kteří se zasloužili o výjimečný posun na poli výzkumu v medicíně a farmacii. Soutěž byla vyhlášena pro obor biomedicína s důrazem na oblast inovativních klinických, diagnostických a preventivních přístupů včetně prototypů nástrojů či přístrojů včetně ICT řešení a oblast základního výzkumu v oblasti biomedicíny. Knihovna a knihy vydané v předminulém století, busty významných osobností české vědy i portrét prezidenta T. G. Masaryka ostře kontrastovaly s nejmodernější technikou, díky níž bylo možné zhlédnout medailony oceněných vědců s jejich pracemi, úzce spojenými s využitím nových technologií. Most mezi starou a novou epochou symbolicky zprostředkoval smyčcový MIB quartet, který předávání cen doprovodil vlastní aranží skladeb moderní hudby.

V čele dvanáctičlenné poroty rozhodující o udělení ocenění stál prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D., který řekl, že podílet se na výběru nejlepších prací Discovery Award pro něj bylo potěšením, neboť se práce dotýkaly oblastí, kde je největší potřeba nových poznatků a objevů – tedy nádorových a kardiovaskulárních chorob nebo neurověd. „Tito mladí kolegové stojí na počátku své vědecké kariéry a určitě jim přejeme hodně úspěchů. Neměli bychom ale zapomínat, co je naším hlavním cílem. Biomedicína je krásná tím, že jejím hlavním posláním je pomáhat nemocným a mírnit lidské utrpení. To zůstane výzvou i pro další roky.“

Ovlivnění rezistentní hypertenze spironolaktonem

Prvním oceněným v kategorii inovativní přístupy se stal doc. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., z I. interní kliniky – kardiologické LF Univerzity Palackého a FN v Olomouci s prací Spironolakton v léčbě rezistentní arteriální hypertenze: randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie. Přibližně 300 000 až 350 000 pacientů v celé České republice trpí rezistentní arteriální hypertenzí. Docent Václavík stál u zrodu klinické studie, která zhodnotila ovlivnění hypertenze přidáním spironolaktonu v dávce 25 mg denně. Po osmi týdnech léčby vedl spironolakton k významnému snížení systolického i diastolického tlaku ve všech sledovaných parametrech a k významně častějšímu dosažení cílových hodnot krevního tlaku při nízké četnosti nežádoucích účinků, srovnatelné s placebem. V době svého vzniku se jednalo o celosvětově největší placebem kontrolovanou studii hodnotící účinnost tohoto léku na rezistentní arteriální hypertenzi. Význam práce je o to větší, že spironolakton je praxí prověřený lék, který je levný a celosvětově dobře dostupný. Snížení systolického tlaku o 10 mm Hg v populaci rezistentních hypertoniků v ČR může u těchto pacientů snížit výskyt úmrtí na kardiovaskulární příhody přibližně ze čtyř na dvě procenta, tedy celkem o polovinu. Může tedy zabránit vzniku asi šesti tisíc kardiovaskulárních příhod ročně a uspořit velké částky především v akutní medicíně. „Tato studie je již ukončena, ale její pokračování potvrdilo příznivý vliv spironolaktonu i na snížení diastolického tlaku a dosažení cílového krevního tlaku 140/90 mm Hg. V pokračování našeho výzkumu ověřujeme, jaká léčba má být u pacientů s rezistentní hypertenzí prováděna,“ uvedl v závěru svého medailonku docent Václavík.

Pacienty s neurodegenerativním onemocněním může jednou vyhledávat i smartphone

Dalším laureátem této kategorie se stal Ing. Jan Rusz, Ph.D., z Katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd 1. LF UK v Praze. Jeho práce Využití akustické analýzy řeči v diferenciální diagnostice a studiu mechanismů neurodegenerativních onemocnění se zabývala výzkumem poruch hlasu a řeči u některých neurologických onemocnění, zejména Parkinsonovy nemoci a dalších tzv. extrapyramidových poruch hybnosti. Poruchy řeči, které se projevují například monotónností, nepřesnou artikulací, zvýšeným chrapotem či neschopností udržet rytmus, mohou být cenným ukazatelem počátečních stadií těchto onemocnění. Předcházejí totiž rozvoji ostatních příznaků, a to až o deset let před stanovením diagnózy. Včasná diagnóza pomocí přesné identifikace poruchy řeči může mít pro stanovení prognózy nemoci a včasné zahájení léčby zásadní význam. Získané poznatky mohou být také využity pro monitorování kvality řeči postižených pacientů a sledování efektů léčby. Metody vyvinuté skupinou vedenou inženýrem Ruszem jsou založeny na digitálním zpracování akustického signálu řeči. Na rozdíl od dosud užívaných poslechových testů umožňují automatické vyhodnocení závažnosti postižení hlasu a řeči. Jsou tak přesnou, objektivní, jednoduše proveditelnou, levnou a neinvazivní diagnostickou metodou. „Do budoucna bychom chtěli tento výzkum rozšířit na další neurodegenerativní onemocnění a vyvinout a automatizovat další technologie. Všechny metody bychom chtěli implementovat do software, aby byly dostupné pro další klinická pracoviště. Dlouhodobým cílem je pak vývoj aplikace pro chytré telefony, která by při běžném používání smartphonů vyhledávala ohrožené pacienty,“ nastínil budoucnost projektu Ing. Rusz.

Nové diagnostické markery STAT3 a ARF přímo korelují s metastatickým karcinomem prostaty

V kategorii základní výzkum v oblasti biomedicíny byl ohodnocen Mgr. Jan Pěnčík, působící v Ludwig Boltzmann Institutu pro výzkum rakoviny a Institutu klinické patologie Všeobecné nemocnice ve Vídni. Mgr. Pěnčík se zabývá studiem rakoviny prostaty a do soutěže přihlásil práci STAT3 regulated ARF expression suppresses prostate cancer metastasi. Mgr. Pěnčík poprvé popsal, že ztráta interleukinu 6 (IL‑6) nebo signálního přenašeče a aktivátoru transkripce 3 (STAT3) přispívá k agresivnímu metastazujícímu fenotypu u preklinických myších modelů s nádorem prostaty. Za příčinu tohoto agresivního a smrtelného fenotypu identifikoval chybějící cyklindependentní inhibitor kinázy 2A (CDKN2A), která se ukázala být přímým cílovým genem STAT3. Jeho práce také poukázala na genové delece STAT3 a CDKN2A, odhalující nové subtypy tohoto agresivního onemocnění. Objev příčiny vzniku metastáz umožňuje přímou aplikaci u pacientů s nádorem prostaty, u kterých ARF (protein kódovaný genem CDKN2A) ukázal dvakrát větší prognostickou sílu než běžně používaný prostatický specifický antigen (PSA). STAT3 a ARF tedy představují nové prognostické markery, které lze využívat v rutinní diagnostice a možné cílené terapii u pacientů trpících agresivní formou rakoviny prostaty. Markery jsou již zavedeny v Institutu klinické patologie ve Vídni a v současnosti probíhají jednání o jejich zavedení i na dalších pracovištích v Rakousku a Německu. „Věřím, že výsledky mé práce bude brzy možné uvést do klinické praxe i na urologických a onkologických pracovištích v České republice,“ vyslovil naději Mgr. Jan Pěnčík.

U nového subtypu BCP ALL není třeba měnit terapii

První oceněnou ženou Discovery Award se stala MUDr. Ester Mejstříková, Ph.D., z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol. Cenu získala za práci Dětská akutní lymfoblastová leukémie s přesmykem linie. Léčba a prognóza akutní leukémie u dětí závisí na linii původu. Nejčastějším a prognosticky příznivějším subtypem u dětí je akutní leukémie pocházející z prekursorů B lymfocytů (BCP ALL), vzácnějším subtypem je akutní myeloidní leukémie (AML), která vzniká maligní transformací z prekursorů monocytů a granulocytů. AML se léčí významně intenzivnějšími bloky chemoterapie oproti BCP ALL. Diagnóza a subtyp (fenotyp, resp. vzhled) leukémie se stanovuje na základě několika metod, zejména se jedná o mikroskopii a imunologické vyšetření. U naprosté většiny pacientů leukemické buňky v průběhu léčby nemění svůj vzhled. Tzv. přesmyk z lymfoidní do myeloidní linie je velmi vzácný a zpravidla vede ke změně terapie. Výzkum dr. Mejstříkové objevil nový subtyp BCP ALL, kde se přesmyk směrem k myeloidní linii děje poměrně často, a prokázal, že u pacientů není třeba měnit léčbu směrem k myeloidní linii. Tento subtyp lze identifikovat u asi dvou až čtyř procent dětí s nově diagnostikovanou BCP ALL. „Největším přínosem naší práce je, že i když pacienti s novým subtypem BCP ALL mohou znepokojovat svým biologickým chováním, je možné je dál léčit podle iniciálního rozhodnutí a běžných kritérií definovaných léčebným protokolem, aniž by se zhoršila jejich prognóza. Projekt dále pokračuje, protože stále máme spoustu nezodpovězených otázek, především těch, které se týkají genetického podkladu popsaného fenoménu,“ zmínila MUDr. Mejstříková.

Příčinou selhání radioterapie v léčbě karcinomu prostaty mohou být radiorezistentní cirkulující buňky

Posledním jménem, které při předávání cen Discovery Award zaznělo, bylo jméno Mgr. Lenky Kyjacové, Ph.D. Její práce Inhibice kinázy Erk1/2 senzitizuje radiorezistentní dormantní kmenové buňky karcinomu prostaty k radioterapii se rovněž zabývá onkologickým tématem. Hlavní příčinou selhání radioterapie při léčbě karcinomu prostaty, která je jednou z hlavních metod léčby primárního nádoru, je přežití cirkulujících nádorových buněk v krevním řečišti. S odstupem několika měsíců až let mohou tyto buňky ve vzdálených částech těla vytvořit sekundární nádory většinou neodpovídající na jakoukoli dnes dostupnou léčbu. Vzhledem k tomu, že až 90 procent úmrtí na onkologická onemocnění je způsobeno právě těmito metastázami, je v současné době prioritou najít vhodné terapeutické postupy pro zcitlivění rezistentních buněk vůči radioterapii a snížit tak riziko návratu nemoci. Výzkum se zabýval vlivem opakujících se dávek záření na buňky karcinomu prostaty. Byly identifikovány a následně popsány dva typy radiorezistentních populací nádorových buněk, schopné přežít i dávku používanou v klinické praxi. Jednou z nich byla velmi řídce zastoupená (< 1 %) skupina buněk s rysy cirkulujících nádorových buněk. Typickou vlastností této populace bylo zahájení dělení několik týdnů po ukončení terapie, což nápadně připomíná proces rozvoje vzdálených metastáz po primární terapii. Hlavním zjištěním studie je, že v případě kombinace opakovaných dávek záření s blokátory faktorů podporujících přežití buněk tyto rezistentní populace téměř nevznikají. Výsledky práce naznačují, že vhodná kombinace radioterapie s blokátory specifických bílkovinných faktorů by mohla u pacientů s karcinomem prostaty vést k snížení rizika recidivy onemocnění a tudíž ke snížení celkové úmrtnosti. „Výzkum rezistence nádorových buněk k radioterapii na našem pracovišti stále pokračuje. Protože bychom rádi naše výsledky validovali, chceme navázat spolupráci s klinickými pracovišti, v rámci kterých plánujeme monitorovat množství cirkulujících nádorových buněk v periferní krvi pacientů s karcinomem prostaty, kteří podstoupili radioterapii, a výsledky pak podrobit dalšímu zkoumání,“ nastínila budoucnost Mgr. Lenka Kyjacová.

Čtvrtý ročník předávání cen Discovery Award ukázal, jaký potenciál české vědy představují mladí výzkumníci, jejichž práce mohou být velkým přínosem pro současnou medicínu. Nezbývá než si přát, aby se jejich projekty dále rozvíjely a brzy našly své uplatnění v klinické praxi.

Zdroj: