Centralizace a nové možnosti léčby melanomu v praxi

Registr Melanom funguje už od roku 2020 a poskytuje cenná data o reálné praxi v léčbě maligního melanomu. Jak si Česká republika stojí v dostupnosti inovativní léčby? Jak se daří etablovat adjuvantní léčbu a co přinášejí nové poznatky z neoadjuvance? O významu centralizace, dispenzarizace pacientů a algoritmech sledování v primární péči jsme na letošních Brněnských onkologických dnech hovořili s doc. MUDr. Radkem Lakomým, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu. 

• Jste garantem registru Melanom, který funguje už od roku 2020. Jak se tento projekt rozvíjí?

Registr Melanom je nesmírně důležitý, protože nám poskytuje přehled o tom, jak jsou naši pacienti léčeni v reálné praxi. K dnešnímu dni zahrnuje téměř 900 pacientů a spolupracuje na něm celkem osm onkologických center – pět z Čech a tři z Moravy. Sledujeme v něm pacienty podstupující adjuvantní léčbu i ty, kteří jsou léčeni pro pokročilé onemocnění.

• Dá se na základě těchto dat něco říci o dostupnosti inovativní léčby pro české nemocné?

Co se týče dostupnosti, v rámci adjuvantní léčby a první linie onkologické léčby pokročilého onemocnění nemáme zásadní problém. Jsme samozřejmě limitováni určitými pravidly úhrady, což znamená, že musíme respektovat, pro jakého pacienta můžeme danou léčbu použít a jaké kombinace lze nasadit. Problém však nastává ve druhé linii, protože aktuálně v České republice nemáme pro druhou linii hrazen žádný přípravek ani žádnou kombinaci.

• Zmínil jste adjuvantní léčbu. Daří se ji v České republice etablovat?

Adjuvantní léčba je dnes standardně používána pro stadia III a po radikální resekci ve stadiu IV. Nově, od 1. dubna tohoto roku, máme k dispozici protilátku anti-PD-1 pembrolizumab pro stadia IIB a IIC, což jsou rovněž vysoce riziková stadia, která si adjuvantní léčbu určitě zaslouží.

VIDEO: Rozhovor s doc. MUDr. Radkem Lakomým, Ph.D., si můžete pustit také zde: 

• Když se podíváte na nedávné kongresy a stěžejní publikace týkající se maligního melanomu, jaký vývoj předpokládáte?

Všichni bychom si přáli, aby imunoterapie mohla být používána v neoadjuvantní léčbě u pacientů s makroskopickým postižením regionálních uzlin. Tím bychom pacientům zajistili rychlou odpověď a po operaci, pokud možno, bezléčebné období. Uvidíme však, do jaké míry tento přístup vstoupí do klinických doporučení a bude akceptován regulačními orgány.

• Napříč onkologií solidních nádorů je velkým tématem centralizace. Do jaké míry se daří právě u maligního melanomu?

Myslím, že se daří velmi dobře. U maligního melanomu máme štěstí, že už minimálně 10 let je tato diagnóza známa jako onemocnění, u kterého moderní přístupy výrazně zlepšily přežití. Díky tomu dermatologové, praktičtí lékaři a regionální chirurgové posílají pacienty do center. Tam jsou pacienti řešeni v rámci melanomové komise, která rozhoduje o jejich dalším postupu. Vhodní pacienti jsou poté zařazeni do adjuvantní léčby nebo léčby pokročilého onemocnění.

• Co znamená nástup adjuvantní léčby pro načasování toho, kdy by měl být pacient s melanomem nasměrován do centra?

Vše se v podstatě řeší v rámci melanomové komise. Na této komisi rozhodujeme, zda bude provedena pouze reexcize, nebo zda doplníme vyšetření sentinelové uzliny. Právě zde se jednoznačně určuje další postup pacienta – buďto bude po operaci pouze sledován, nebo mu bude indikována adjuvantní léčba.

• Když k vám nyní přichází nový pacient s metastatickým melanomem, co mu můžete říci o jeho vyhlídkách?

Snažím se pacienta motivovat a ukázat mu, že dnes máme moderní léčebné přístupy, které mohou významně zlepšit přežití u pokročilého onemocnění. Pokud má pacient mutaci BRAF, máme minimálně jednu možnost léčby, a pokud pojišťovna schválí cílenou léčbu i pro druhou linii, můžeme nabídnout více možností. Zároveň ho povzbuzuji tím, že medicína se vyvíjí obrovským tempem – přicházejí nové klinické studie, nové přípravky, a to, co dnes nemáme, může být dostupné za rok, dva nebo tři.

• Spolu s tím, jak se zlepšují výsledky léčby, stoupá prevalence. Je stále více pacientů, o které je nutné se postarat. Kdy je podle vás bezpečné a účelné, aby nemocného po léčbě maligního melanomu převzal praktický lékař?

O tom rozhodujeme už v rámci melanomové komise. Pacienty s melanomem ve stadiu I se snažíme rovnou předávat praktickým lékařům a dermatologům. U pacientů ve stadiu II si je ponecháváme, protože zejména od stadia IIB máme k dispozici adjuvantní léčbu.

• Jak by měl vypadat algoritmus sledování v primární péči?

Algoritmus sledování v primární péči není zaměřen na provádění zobrazovacích metod nebo laboratorních vyšetření, ale na komplexní péči o pacienta. Klíčové je pacienta pravidelně sledovat a edukovat o režimových opatřeních a jejich dopadech na něj i na jeho rodinné příslušníky. Pacient by si měl sám kontrolovat kůži, jizvu a regionální uzliny. Při jakýchkoli potížích by měl neprodleně kontaktovat svého lékaře.

Rozhovor vznikl pro web OnkoTV v rámci kongresového zpravodajství z 48. ročníku Brněnských onkologických dní.