Cena ministra ředitelce Mamma HELP

U příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením, který připadá na 3. prosinec, pořádala Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) ve Španělském sále Pražského hradu tradiční, již 23. slavnostní koncert umělců se zrakovým postižením. Před zahájením koncertu byly předány ceny ministra zdravotnictví za práci ve prospěch zdravotně postižených občanů a za rozvoj zdravotně sociální péče. Jednou ze tří oceněných je Mgr. Jana Drexlerová, ředitelka pacientské organizace Mamma HELP, která po skončení koncertu odpověděla MT na několik otázek.

• Jak jste předávání této ceny prožívala?

Ceny si opravdu vážím a mám z ní radost. Vnímám ji jako ocenění práce nejen své, ale i mých kolegyň z Mamma HELP. Koncert ve Španělském sále byl opravdu nádherný a celé to byl moc hezký zážitek. Sál byl plný lidí, kteří se ze setkání těšili, a nevidomý moderátor byl úžasný. Jsem ráda, že jsem to zažila.

• Na plaketě, kterou vám předal náměstek ministra zdravotnictví JUDr. Radek Policar, stojí, že Výroční cenu za práci ve prospěch zdravotně postižených za rok 2016 jste získala za mimořádné zásluhy v oblasti péče o onkologicky nemocné v České republice. Mamma HELP vedete od jeho vzniku, můžete shrnout, jak jste začínali a čím vším se nyní zabýváte?

Vznikli jsme před sedmnácti lety a cílem našeho snažení bylo pomoci ženám se zhoubným onemocněním prsu k tomu, aby se lépe vypořádaly se vším, co tato diagnóza v jejich životě změnila. Tak jako se to podařilo nám, které jsme v Mamma HELP už pár měsíců po jeho založení začaly pracovat jako terapeutky. Brzy jsme si ověřily, že naše osobní zkušenosti s nemocí mohou dobře posloužit dalším a že jim kromě psychické podpory umíme předat i užitečné informace, aby se v nové situaci lépe vyznaly. K této prvotní výzvě jsme brzy přidaly další – postarat se také o to, aby se zdravé ženy více zajímaly o své zdraví a prevenci. V obou oblastech se pohybujeme i dnes, jen s tím rozdílem, že nyní máme otevřené poradny už v osmi městech, že v nich pracuje padesátka vyléčených pacientek a za kliku v nich každoročně vezme víc než šest tisíc návštěv. A na osvětové přednášky k prevenci si nás zvou školy, firmy a různé instituce či spolky z celé republiky, někdy se stane, že nestíháme. I když máme šedesát certifikovaných edukátorek. Kromě toho postupně přibyly další aktivity – provozujeme bezplatnou telefonní AVON linku proti rakovině prsu, vydáváme brožury i publikace pro pacientky i k osvětě, organizujeme ozdravné pobyty, máme e‑shop s výrobky z artedílen. Kromě www.mammahelp.cz, kde funguje i lékařská poradna, máme také stránky spojené s motivačními kampaněmi jako Nezůstávej sama, Umíme žít naplno, Holky, už mi zase chutná… Nejnovější je naše preventivní kampaň Udělej uzel a pošli ho dál – ta je zaměřená hlavně na mladé a na sociální sítě, odstartovaly jsme ji letos v říjnu u příležitosti Měsíce v růžové.

• V poslední době se mluví o tom, že už není výjimkou, když rakovinou prsu onemocní i hodně mladé ženy, máte i jim co nabídnout?

Jsem přesvědčená, že ano, i když zprvu dávají přednost internetu. Najdou tam snadno veškeré informace a hodně spolu komunikují v různých fórech a diskusních skupinách, je to pro ně přirozený způsob hledání podpory. Až po čase některé z nich začnou vyhledávat spíše osobní kontakt a ocení přece jen i bezpečnější prostředí, diskrétnost, individuální sdílení i poradenství. Od ledna začne v pražském centru Mamma HELP fungovat i odborná poradna pro rodiny mladých pacientek s dětmi, povede ji zkušená klinická psycholožka. Ten projekt se jmenuje Říct to dětem, a pokud bude mít takovou odezvu, jakou očekáváme, zřídíme postupně stejnou službu i v ostatních našich centrech. Už také vzniká odborná brožurka se stejným názvem, příklady, které jsou v ní uvedeny, jsou ze života – podělily se o ně s námi rodiny pacientek, které jsme pozvaly ke společnému setkání v říjnu.

• Nápadů, jak rozšířit svoje aktivity, máte stále dost, a vypadá to, že všechno jde jako po másle… Je něco, s čím nejste spokojená? Nebo co byste chtěla změnit?

Nejde ani tak o naši kreativitu, spíš se snažíme vyhovět požadavkům žen i jejich rodin, s nimiž se na nás obracejí. A každý nový projekt, který se snažíme uvést do života, musí být nejdřív personálně i finančně zajištěný, jinak by to nemělo smysl. Nutné obměny v našich pracovních týmech jsou vzhledem k vysoké psychické a emoční zátěži běžné a není snadné získat pro tuto práci, navíc jen symbolicky honorovanou, vhodné adeptky. Dbáme samozřejmě na kvalitní vyškolení a zácvik každé nové terapeutky či edukátorky, ne každá nakonec uspěje, někdo také sám zjistí, že by některé situace neustál. Pokud jde o peníze, je provoz našich osmi center Mamma HELP nejnákladnějším projektem, musíme ale zajistit i finance na všechny další aktivity, které fungují a kterých bychom se nerady vzdávaly. Je to každodenní starost moje i mého malého týmu, ale také všech osmi koordinátorek center. Jsme velká organizace s celostátní působností, přesto nás státní dotace téměř míjejí, jsme závislí především na darech individuálních dárců a firemních partnerů. Část prostředků si také dokážeme vydělat vlastní činností, z toho mám velkou radost. Moc by pomohlo, kdyby se pacientské organizace, které se skutečně starají o nemocné, případně jejich rodiny, mohly oficiálně ucházet o podporu v rámci zdravotního systému a byly jeho legální součástí. Je přece už spousta příkladů dobré praxe v rámci spolupráce pacientských organizací a zdravotnických zařízení. Řada zdravotníků vnímá pomoc aktivních, edukovaných pacientů, kteří pomáhají dalším, velmi pozitivně. Velmi nadějně proto vidím projekt FÓRUM, který vznikl na základě spolupráce zástupců pacientských organizací a Ministerstva zdravotnictví ČR a který by právě legislativní ukotvení pacientských organizací přinést měl.

Zdroj: