Býma: Musíme navýšit počet míst, jinak zájemce o obor ztratíme
Budoucnost praktického lékařství závisí podle doc. MUDr. Svatopluka Býmy, předsedy Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, na stabilní generační obměně a chytré podpoře týmových praxí. „Ten zájem trvá – je zhruba dvojnásobný oproti počtu rezidenčních míst,“ říká o problematickém převisu poptávky ze strany školitelů i absolventů. V rozhovoru z 19. kongresu primární péče mluví o potřebě zapojení krajů do financování vzdělávání, o důležitosti flexibilních úvazků pro mladé lékařky a o tom, proč týmové praxe zvyšují kvalitu i ekonomickou udržitelnost praxí.
- Zůstává pro všeobecné praktické lékařství jednou z nejdůležitějších výzev generační obměna?
Samozřejmě, že ano. Generační obměna zůstává stále zásadním úkolem – musíme udržet minimálně 200 nových atestovaných lékařů ročně po dobu následujících pěti až deseti let. Jen tak zvládneme tu „zatáčku“ a stabilizujeme tým praktických lékařů. Bez těchto „dělníků medicíny“, základních pater naší hierarchie, nebude zdravotnictví dobře fungovat. Je proto potřeba, aby se do oboru dostávali ti nejlepší absolventi, které lékařské fakulty produkují.
- Už od letošního roku začíná vycházet z lékařských fakult více absolventů. Trvá zájem o obor všeobecného praktického lékařství?
Ten zájem rozhodně trvá – je zhruba dvojnásobný oproti počtu současných rezidenčních míst, kterých je v tuto chvíli 140 ročně. I proto jsme spolu s kolegou Šonkou připravili dopis hejtmanům, zda by v krajích, kde je to potřeba, byli ochotni vytvořit vlastní krajská rezidenční místa. Platila by pro ně stejná pravidla jako pro státní rezidenty, ale kraje by měly přímý vliv a také větší zodpovědnost za to, jak příprava probíhá. Samozřejmě musejí být splněny základní podmínky – pracoviště musí být akreditované, vzdělávání musí probíhat podle schváleného kurikula. V tomto směru jsme připraveni krajům maximálně pomoci.
- Kolik rezidenčních míst by bylo potřeba?
Ideálně by jich mělo být 180 až 200 ročně, abychom dosáhli cílového počtu alespoň 250 nově atestovaných praktických lékařů každý rok.
- Stačí podpora, kterou dnes na rezidenční místa poskytuje Ministerstvo zdravotnictví? Konkrétně mám na mysli výši dotace…
Samozřejmě bychom přivítali vyšší podporu, ale rozumíme tomu, že státní rozpočet má své limity. Jsme proto rádi i za to relativně málo, co dostáváme.
- Je dostatek školicích lékařů?
Ano, v současné době rozhodně ano. O rezidenční místa byl letos opět velký zájem – o více než třetinu vyšší, než kolik jich bylo k dispozici. To ukazuje na značný převis poptávky ze strany lékařů, kteří chtějí školit. A teď navíc očekáváme další výrazný nárůst poptávky ze strany absolventů – letošní počet absolventů lékařských fakult má být přibližně o čtvrtinu vyšší a mnozí z nich mají zájem stát se praktickými lékaři. Myslím, že si nemůžeme dovolit o tyto zájemce přijít.
- Jak to říkáte, zní to skoro, jako by hlavní bariérou byla právě ta finanční podpora…
Přesně tak to vnímáme. Díky spolupráci s ministerstvem se systém nastavení specializačního vzdělávání výrazně zlepšil. Ale tím úzkým hrdlem, které dnes brání dalšímu rozvoji, je jednoznačně počet rezidenčních míst. A právě ten musíme navýšit.
- Může být určitou podporou generační obměny i rozvoj týmových praxí, kde by mohli starší lékaři spolupracovat a vést ty mladší?
Rozhodně ano. Musíme si uvědomit, že asi 70 procent studentů lékařských fakult tvoří ženy. Ty po absolvování, tedy ve věku 24 až 25 let, většinou během tříleté specializační přípravy zakládají rodiny a mají malé děti. Týmové praxe jsou pro ně ideálním řešením – umožňují jim pracovat na částečný úvazek, podle toho, co je pro ně v danou chvíli možné.
Základ takové praxe tvoří lékař – vlastník praxe na plný úvazek, vedle něj mohou působit kolegyně na různě nastavené částečné úvazky. Mohou tak zůstat součástí systému, přitom pečovat o děti a zároveň se profesně rozvíjet. Pokud bychom tyto lékařky po atestaci ztratili třeba na čtyři roky, což je běžné u žen se dvěma dětmi, byla by to obrovská škoda. Týmové praxe jsou proto velkou příležitostí, jak je udržet ve hře.
- Vidíte v týmových praxích i další výhody pro obor?
Rozhodně ano. Týmové praxe přinášejí vyšší kvalitu péče – mohou být lépe vybavené, mít delší ordinační dobu a díky větší ekonomické efektivitě lépe zvládat náklady. Navíc, když je v ordinaci více lékařů, mohou se o pacientech vzájemně radit. Jeden může mít víc zkušeností, druhý přinést nový pohled – a společně najdou optimální řešení. Je to přínosné jak po stránce ekonomické, tak odborné.
- Mají mladí lékaři zájem o vědu?
Mají, a zájem roste. Na lékařských fakultách jsou otevřeny různé formy doktorského studia (Ph.D.), které představují nejvyšší stupeň vzdělávání. Třeba u nás na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové tyto programy běží velmi dobře a zájem o ně je veliký.