Budoucnost onkologie je multidisciplinární

Chceš-li jít rychle, jdi sám, chceš-li dojít daleko, jdi s ostatními. (To go fast, go alone. To go far, go together.) Pod tímto heslem se na sklonku ledna konalo 1. pražské mezioborové onkologické kolokvium. Dalo si za cíl zlepšit vzájemnou koordinaci jednotlivých lékařských disciplín, jež společně pečují o onkologického pacienta. Na nedostatek domácích odborných akcí si onkologové nemohou stěžovat, a to ani pokud jde o hlavní město. Každé větší pražské pracoviště pořádá vlastní.

Ve dnech 28. a 29. ledna v hotelu Clarion proběhla premiéra další, která však svým charakterem šla proti zbytečnému tříštění sil. Její hlavní myšlenkou bylo, že společná dohoda o léčbě pacienta se zhoubným nádorem může zlepšit výsledky terapie bez dalšího zvyšování nákladů. Konferenci pořádala Onkologická klinika 1. LF UK a VFN s podporou děkanů všech tří pražských lékařských fakult, ministerstva zdravotnictví a ministerstva školství.

"Skutečnost, že se v tomto případě dohodly tři lékařské fakulty, které jsou svým způsobem v konkurenčním vztahu, je určitým příslibem, že se v budoucnu dokážou dohodnout i jejich absolventi," řekla vědecká sekretářka kolokvia doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. Rovněž uvedla, že šlo o jedinou tuzemskou onkologickou vzdělávací akci, jež poskytla záštitu Evropské společnosti klinické onkologie ESMO.

Výměna názorů a informací mezi jednotlivými odborníky probíhá nyní většinou na lokální úrovni v rámci multidisciplinárních onkologických týmů. Nová konference by měla přenést tuto diskusi na celonárodní úroveň, což by mohlo znamenat větší odbornou standardizaci mezioborové spolupráce v onkologické léčbě v České republice.

Rezervy, které nic nestojí

Ve srovnání s jinými kongresy se zde kladl větší důraz na otázku organizace péče a komunikace mezi jednotlivými odbornostmi. "V naší republice se značně přeceňuje význam nákladné diagnostické a léčebné techniky i celkové spotřeby léků na úkor lidského faktoru ve zdravotnictví ve všech jeho úrovních. Náklady na onkologickou léčbu s přibývajícími pacienty i novými léčebnými možnostmi samozřejmě rostou. My ale nechceme jen stát s nataženou dlaní a čekat, že zvyšováním nákladů na léčbu zlepšíme automaticky i její výsledky. Existují totiž rezervy, které nepředstavují žádnou finanční zátěž systému, a přece mohou znamenat významné zlepšení úrovně onkologické péče," řekl prezident kolokvia prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN.

K chybě v komunikaci může dojít už úplně na začátku celého diagnosticko-terapeutického procesu. "Lékař v terénu získá z nějakého důvodu opodstatněné podezření na karcinom prsu. Pošle tedy ženu na mamografii, na žádanku ale nenapíše, co jej k tomu vedlo. Mamografické centrum tedy ženu objedná jako na screening, což může být třeba za dva měsíce. Ztratíme tím drahocenný čas," uvádí příklad doc. Petra Tesařová.

Mimo onkology asi nejčastěji léčí nemocné se zhoubnými nádory gynekologové. Jedna sekce tedy byla věnována onkogynekologické problematice, konkrétně karcinomu ovaria. Nešlo o náhodnou volbu - u tohoto nádoru je nutnost multidisciplinárního přístupu obzvláště zřetelná.

Jeho léčbu někdy vede klinický onkolog, jindy onkogynekolog. Zvláště u mladších žen může být za jeho vznikem vrozená genetická mutace, především genů BRCA1 a BRCA2 - své slovo tedy mají i genetici. Je typický nespecifickými příznaky, jež mohou ženu přivést například do ordinace gastroenterologa. Také péče o pokročilá stadia je náročná na koordinaci. "Karcinom ovaria se vymyká obecnému trendu v onkogynekologii - všude jinde se snažíme snížit radikalitu, u pokročilých ovariálních karcinomů ji významně navyšujeme. Dnes víme, že pokud skončíme s operací a zůstává reziduum nad dva centimetry, pro prognózu pacientky jsme neudělali vůbec nic," uvedl na kolokviu prof. MUDr. David Cibula, CSc., z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN.

Při těchto superradikálních, někdy i šestihodinových operacích často dochází k resekcím na játrech, tlustém střevu, pobřišnici či bránici, kde k některým výkonům, například anastomóze střeva, přichází všeobecný chirurg. Dalším typickým příkladem, kde spolupráce mezi jednotlivými specializacemi může mít zásadní vliv na další osud nemocného, je řešení jaterních metastáz u kolorektálního karcinomu. Také o tom se na kolokviu hovořilo. Ke vzniku jaterních metastáz dochází téměř u poloviny pacientů s kolorektálním karcinomem.

Jedinou potenciálně léčebnou metodou je radikální chirurgické odstranění metastáz. Z celkového množství pacientů je k chirurgické léčbě primárně indikována necelá čtvrtina nemocných. U zbývajících 75 % je onemocnění shledáno jako primárně neresekabilní. Kombinací léčby onkologické a chirurgické lze však dosáhnout zvýšení resekability u dalších 15 až 30 % nemocných, a tím zlepšit jejich naději na dlouhodobé přežívání.

"Přestože jde v tomto případě o diseminované onemocnění, v některých případech může být chirurgická léčba i kurativní. Každý takový pacient by měl projít posouzením specializovaného týmu. V některých centrech se to již odehrává, mělo by to být pravidlem," uvedl profesor Petruželka.

Sejděme se za rok znovu

V rámci konference byl jeden celý den věnován paliativní péči. "Dobře si uvědomujeme její klíčový význam, a to nejen pro nevyléčitelně nemocné pacienty, ale i pro jejich ošetřující onkology. Vždy pro nás platí princip neopouštění pacienta a znepokojuje nás, že ne všichni nemocní ke kvalitní paliativní péči mají přístup. Víme například, že některá zařízení následné péče nemají podmínky ke skutečně adekvátní léčbě bolesti," řekla doc. Tesařová.

Vzácným hostem této části programu byl W. Scholten - vedoucí sekce analgetické léčby v paliativních indikacích v rámci WHO. Přednesl přednášku na téma léčby bolesti v Evropě. V této souvislosti připomněl, že v České republice spotřeba opioidů stále ještě nedosahuje průměrné úrovně spotřeby ve vyspělých evropských zemích.

Druhý den konference patřil rovněž sestrám. "Vzdělaná a zkušená onkologická sestra je vzácná osoba a my si jí vážíme, vždyť většinu času tráví pacient s ní. Její odborná erudice se buduje léta, přitom zdaleka není adekvátně ohodnocena. Ztratit takovou sestru je velmi snadné," upozornila doc. Tesařová.

Na této akci byl také představen standard pro onkologické pregraduální vzdělávání. "Jeho základním principem je, že se neptáme, co se má student učit, ale co má absolvent znát a umět, aby byl schopen začít pracovat a aby byl schopen dále se profesně rozvíjet," vysvětlil jeden ze spoluautorů tohoto projektu MUDr. Martin Matějů z 1. LF UK.

Organizátoři kolokvia aspirují na pevné místo v onkologickém kalendáři. "Rádi bychom založili tradici pražského lednového setkání všech, jimž leží na srdci osud našich pacientů se zhoubnými nádory i české onkologie vůbec, a jsou proto ochotni vstoupit do otevřeného dialogu s kolegy jiných profesí a třebas i jiných názorů. Aby byla onkologická léčba úspěšná, musí být provedena ve správné době, ve správné dávce a ve správném sledu. Výběr a zahájení léčby by napříště neměly být možné bez schválení multidisciplinární skupinou. Chceme se prostě jen domluvit, jak nejlépe společně léčit naše onkologické pacienty," shrnul prof. Petruželka.

Zdroj: Medical Tribune