Bude potřeba měnit zásady první pomoci?
Nikoli umělé dýchání z úst do úst, ale pouze provádění komprese hrudníku je klíčovým opatřením při resuscitaci pacienta se zástavou srdeční činnosti, k níž dojde mimo zdravotnické zařízení. Tak zní závěry nového výzkumu podporující rady kardiologů, které by mohly vést k přepsání dosavadních guidelines pro resuscitaci. Informoval o tom časopis Lancet.
Studie provedená v Japonsku ukázala, že pacienti mají signi‑ fikantně vyšší pravděpodobnost zotavení bez známek poškození mozku, pokud se zachránci zaměří spíše na nepřímou masáž srdce než na zajištění pulmonálních funkcí. Někteří experti doporučují pasáž o umělé ventilaci z doporučení pro kardiopulmonální resuscitaci zcela eliminovat. Před více než rokem American Heart Association (AHA) revidovala svá guidelines se zdůrazněním významu kompresí hrudníku, kdy místo dosavadních 15 kompresí doporučila 30 kompresí na každé dva umělé vdechy. Pozastavení kompresí za účelem zajištění pulmonální funkce resuscitovaného pacienta znamená současně přerušit mnohem důležitější úkol udržet krevní cirkulaci poskytující kyslík a další živiny mozkovým a srdeční tkáním.
Další velkou výhodou exkluze pulmonální resuscitace je pozitivní vliv na psychologii potenciálních zachránců z řad laiků. Řada z nich není ochotna či se zdráhá provádět umělé dýchání, protože v nastalé emočně vypjaté situaci si nejsou jisti zvládnutím tohoto náročného úkonu a nejsou si ani jisti, zda v průběhu oživovacího pokusu dokážou dodržovat předepsaný poměr vdechů a kompresí. Navíc se mnozí obávají i možného infikování se intimním kontaktem při umělé ventilaci postiženého.
Výsledky studie preferují pouze masáž srdce…
V nové studii výzkumníci vedení lékařem Kenem Nagao z Surugadai Nihon University Hospital v Tokiu analyzovali 4 068 dospělých pacientů s kardiálním selháním, kteří byli resuscitováni náhodnými kolemjdoucími. Z nich 439 bylo oživováno pouze nepřímou srdeční masáží a u 712 pacientů byl dodržen kompletní konvenční postup. Každý provedený resuscitační zásah zlepšil šanci na přežití. Avšak v případě pacientů, kteří byli resuscitováni pouze srdeční masáží, jich přežilo s dobrým neurologickým nálezem 22 % ve srovnání pouze s 10 % pacientů s dobrým neurologickým nálezem po provedené kombinované resuscitaci.
„Vynecháme‑li umělou ventilaci plic, dramaticky vzroste počet případů včas zahájené resuscitace náhodným kolemjdoucím a vzroste i ukazatel přežití,“ komentoval práci japonských kolegů v průvodním editorialu Gordon Ewy, kardiolog na University of Arizona College of Medicine v Tucsonu. Namítl však, že kombinovaná resuscitace byla v japonské studii prováděna podle zastaralých doporučení poměrem 15 kompresí na každé dva umělé vdechy, nikoli podle nyní doporučovaných 30 kompresí na dva vdechy. Gordon Ewy, jenž je v USA uznávanou autoritou v resuscitační medicíně, je však již od devadesátých let minulého století zastáncem izolovaných srdečních masáží. „Dojde‑li ke kolapsu z důvodu zástavy srdeční činnosti, celý arteriální systém postiženého je zpravidla plný okysličované krve. Co je reálně třeba dělat, je rychle začít s kompresemi a ničím jiným se nezdržovat,“ uvedl G. Ewy. Podle něj by měl být ovšem tradiční resuscitační postup s využitím plicní ventilace uplatněn v případech respirační zástavy. „Jestliže vytáhnete někoho, kdo nedýchá, z bazénu, jde o respirační zástavu. Předávkuje‑li se někdo drogou a nedýchá, jde rovněž o respirační zástavu,“ vysvětloval Ewy.
…ale AHA zatím doporučení měnit nehodlá
Ačkoli studie navrhuje využívat pouze komprese hrudníku, American Heart Association neočekává, že by vlastní guidelines měnila. Nadále doporučuje potenciálním zachráncům provádět izolovaně komprese jen tehdy, pokud nejsou „ochotni či schopni“ je doplnit umělým dýcháním, a informovat o svém postupu ambulanci či rychlou zdravotnickou pomoc.
Asociace si od tohoto programu slibuje, že bude moci posoudit výsledky vyhodnocení přežití v případech resuscitace pouze kardiální masáží. „Je důležité poznamenat, že oběti kardiálního selhání z nekardiálních příčin – například lidé vytažení v bezvědomí z vody nebo po zásahu elektrickým proudem a téměř všechny děti se zástavou srdce – profitují z kombinovaného resuscitačního postupu,“ stojí v prohlášení asociace.
„Kromě toho je problém učit veřejnost, aby uměla diagnostikovat, kdy jde o zástavu srdeční činnosti a kdy o zástavu plicních funkcí,“ řekl k tomu Michael Shuster, mluvčí nadace Heart and Stroke Foundation.
Více než 300 000 Američanů každoročně zemře na zástavu srdce. Kolem 75 % až 80 % všech kardiálních zástav mimo zdravotnické zařízení se přihodí doma a efektivně prováděná resuscitace může zdvojnásobit šance pacientů na přežití. V USA zhruba devět z deseti lidí s kardiální zástavou zemře ještě dříve, než se dostanou do nemocnice – část z nich proto, že u nich nebyla provedena resuscitační opatření.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2007, strana A1
Zdroj: