Bronchiální astma – mnoho forem, mnoho způsobů léčby

SOUHRN

Suchý kašel během dne, záchvaty kašle v noci a pískoty při dýchání – téměř 10 % obyvatel Německa trpí bronchiálním astmatem. Pacienti s mírnou formou onemocnění mohou být v péči praktického lékaře a není nutno, aby vyhledali specialistu. Pokud však dosavadní léčba není dostatečně účinná, pneumologové mají k dispozici různé další metody k medikamentózní kontrole astmatu.

RESÜMEE

Trockener Husten am Tag, Hustenanfälle in der Nacht und ein pfeifendes Atemgeräusch – fast 10 % der Deutschen leiden an Asthma bronchiale. Wer nur von einer milden Form betroffen ist, kann sich von seinem Hausarzt behandeln lassen und muss nicht unbedingt einen Facharzt aufsuchen. Spricht die Therapie jedoch nicht an, verfügen Pneumologen über viele Möglichkeiten, die Krankheit medikamentös zu kontrollieren.

Bronchiální astma – mnoho forem, mnoho způsobů léčby

 Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.

Komentáře k článku „Asthma bronchiale – viele Formen, viele Therapien“ jsem se velmi rád ujal. Autor článku profesor Karl‑Christian Bergmann je můj starý a vážený přítel. Místem jeho působení je Alergologické centrum Univerzitní nemocnice Charité v Berlíně. V jeho práci se po celá léta prolínala mezioborově alergologie s pneumologií. Bergmannova činnost byla určitě také ovlivňována šéfem dětské kliniky a v jedné době i prezidentem Evropské akademie alergologie a klinické imunologie prof. Ulrichem Wahnem.

Českému čtenáři se dostává článek do rukou v roce 2016, kdy jsme si připomínali dvacet let činnosti České iniciativy pro astma (ČIPA) a hodnotili výsledky péče o astma v České republice. V roce 1996 jsme přijali globální strategii diagnostiky, léčby a prevence průduškového astmatu GINA a ve spojení alergologů a pneumologů jsme ji zaváděli do praxe. Startem na začátku byla edukace praktických pediatrů a praktických všeobecných lékařů o diagnostice, léčbě a prevenci astmatu prováděná formou víkendových seminářů.

Bergmannovo zamyšlení o variabilitě klinických projevů astmatu nám dává možnost řady srovnání. V zásadě se shodujeme s daty o prevalenci astmatu. Současná česká data jsou nepatrně vyšší – 10 % v populaci, s časným vývojem v prvních letech života.

Rozdíl v pojetí péče o astmatiky se promítá zejména v úloze primární péče a péče specialistů. V německém pojetí je výraznější podíl na straně praktiků, zatímco u nás se uplatňuje více úloha alergologů a následně pneumologů. Profesor Bergmann rozvíjí podrobně téma možností diagnostiky, léčby i prevence v ordinaci praktického lékaře. Po stanovení diagnózy astmatu doporučuje praktikovi zahájit léčbu. U doporučení pravidelné inhalace β₂‑agonistů s rychlým a krátkým účinkem po dobu čtyř týdnů vidím riziko, s nímž se setkáváme i u nás. Nastavení optimálního dlouhodobého léčebného programu může být pro zdánlivý rychlý účinek opožděno.

Naše zkušenost včasnějšího zapojení odborného lékaře (pneumologa, alergologa) může být oslabena a stanovení klinické formy astmatu, jeho fenotypu se oddaluje. Karl‑Christian Bergmann cituje na začátku práce Henryho Hyde Saltera: „Astma má velmi individuální projevy – jak v klinickém obraze, tak v průběhu léčby.“ My si také často připomínáme slova slavného internisty M. Netouška z roku 1944: „Každý z našich astmatiků stůně svým způsobem. Průběh je určen nejen délkou trvání nemoci, ale i povahou léčby. Čím méně bylo astma léčeno, tím hlubší kořeny zapouští.“ Během posledních let zavádění nové strategie péče o astma jsme přijali multifunkční klasifikaci astmatu (dle V. Kašáka a M. Teřla), která dává také možnost fenotypické léčby. Rozlišuje fenotyp: eosinofilní‑alergický; eosinofilní‑nealergický; non‑eosinofilní‑nealergický. Novým fenoménem poslední doby je syndrom překryvu astmatu a CHOPN – syndrom ACOS (asthma COPD overlap syndrome).

Karl‑Christian Bergmann nám podává pohled na astma a na vedení péče o astmatiky s cílem dosažení kontroly nad astmatem. Končí nejenom uvedením biologické léčby, ale i zařazením fyzioterapie a působením na životosprávu astmatika, včetně kuřáctví.

Ve shodě s námi uvádí autor německá regionální centra pro těžké astma, podobná našim centrům pro těžké astma. Alergologa zamrzí, že v podrobném popisu diagnostiky není zdůrazněna nutnost alergologického vyšetření, které je pro výsledné posouzení formy a následné léčby nezbytné.

Profesor Karl‑Christian Bergmann nám předkládá výsledek svého pohledu na astma v pestrosti jeho forem a léčebných možností. Zdůrazňuje přitom praxi německé primární péče. I při výsledcích, jichž jsme dosáhli u nás, stojí za to porovnat a zvažovat naši klinickou praxi. Náš časopis Alergie, Astma, Bronchitida vyplňuje oblast edukace laiků, ale distribucí do ordinací praktických pediatrů pro děti a dorost představuje spojení s primární péčí. Vztahy alergologů a pneumologů stejně jako specialistů a praktických lékařů jsou stále aktuální.

Zdroj: