Brno ovládla kardiologie
Začátek května mají čeští kardiologové neodmyslitelně spojen s výročním sjezdem České kardiologické společnosti. Význam tohoto kongresu však přesahuje samotnou kardiologii, jak dokládá rok od roku narůstající počet účastníků. Letos se jich na brněnském výstavišti sešlo více než 4 300, což z XV. výročního sjezdu kardiologů činí největší domácí odbornou akci. První informace jsme přinesli v MT 16/2007, nyní se ke kongresu vracíme rozsáhlejším materiálem.
Kardiovaskulární rizika užívání drog
Se zajímavým sdělením, i když na poněkud netradiční téma, vystoupil na XV. výročním sjezdu České kardiologické společnosti prof. MUDr. Karel Horký, DrSc. Jeho přednáška se totiž věnovala kardiovaskulárním následkům vzniklým po užívání drog. V úvodu konstatoval, že od roku 2000 je v České republice patrný nárůst uživatelů psychotropních látek, a proto v budoucnu možná tato problematika nabude, zvláště mezi mladými lidmi, na významu. Vedle psychických a sociálních dopadů dlouhodobého abusu návykových látek se u jejich uživatelů mohou vyskytovat somatická postižení, mezi něž patří také nežádoucí kardiovaskulární účinky a komplikace intravenózní aplikace drog (např. endokarditida). Setkávají se s nimi proto i kardiologové, internisté nebo lékaři na JIP. Měli by na ně podle prof. Horkého pomýšlet hlavně u mladých osob bez kardiovaskulárních rizikových faktorů a delší kardiovaskulární anamnézy.
Užívání kokainu, amfetaminu a příbuzných látek způsobuje např. tachykardii, zvýšení systolického a diastolického tlaku až riziko hypertenzní krize, dále se projevuje endoteliální dysfunkcí a urychlením rozvoje aterosklerózy, zvýšeným cévním tonem až lokalizovanými vasospasmy a zvýšenou pohotovostí k tvorbě trombů. Tyto účinky mohou vést k myokardiální ischémii, stenokardiím až infarktům myokardu (hlavně u mladých osob). „Ve 4 až 17 % případů se mohou vyskytovat komorové arytmie a můžeme se také setkat s náhlou smrtí z kardiálních příčin,“ upozornil prof. Horký. Vznik kardiovaskulárních příhod u uživatelů drog může potencovat zvýšený pohyb, současná konzumace alkoholu a kouření.
Proč potřebujeme nová hypolipidemika?
Nad touto otázkou se v úvodním sdělení bloku připravovaného Českou společností pro aterosklerózu zamýšlel prof. MUDr. richard Češka, CSc. Připustil, že současná hypolipidemické léčba je sice značně účinná, ale stále zůstává velký prostor pro její zlepšení a tím pro zlepšení prognózy (kardiovaskulární mortality a morbidity) nemocných. Navzdory léčebné intervenci totiž stále proběhne vysoké procento kardiovaskulárních příhod. Zlepšení by se dalo dosáhnout zaměřením na ovlivňování nových cílů, jimiž by vedle tradičních parametrů (LDL cholesterolu či triglyceridů) mohly být nově například postprandiální lipémie nebo HDL cholesterol. Intervence by se měla navíc rozšířit na všechny skupiny nemocných, kteří mají vysoké kardiometabolické riziko. Proto by hypolipidemická terapie, od které se do budoucna očekává komplexní ovlivnění celého lipidového spektra, měla být zvažována nejen u nemocných s manifestní aterosklerózou, u pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem či diabetiků, ale také nově u osob s prediabetem nebo metabolickým syndromem, hypertoniků či osob se závislostí na nikotinu. Nová hypolipidemika by měla být nejen velmi účinná, ale zároveň bezpečná v podání v monoterapii i kombinaci. A co lze očekávat v dohledné době? Podle prof. Češky by to mohl být niacin pravděpodobně v kombinaci s laropiprantem, který zabrání nežádoucím účinkům samotného niacinu. Pravděpodobné je i uvedení nových statinů a blokátorů endokanabinoidního systému, jež dokážou komplexně ovlivnit kardiometabolické riziko, a jistě se také objeví i zcela nové molekuly. V praxi budou významné i nové kombinace, ať již kombinace hypolipidemik nebo metforminu a fibrátu či statinu a hypertenziva – blokátoru kalciových kanálů.
Zdroj: