Brno otevřelo centrum fotonové terapie
Za přítomnosti předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky, ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, ředitele Masarykova onkologického ústavu Jana Žaloudíka, předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové a dalších významných hostů bylo 23. února v Brně slavnostně otevřeno Centrum fotonové terapie MOÚ. Otevření se těšilo velkému zájmu odborné veřejnosti, především zaměstnanců ústavu a řady onkologů, kteří se přijeli na nové prostory a dva nové lineární urychlovače podívat.
Přestřižení pásky v budově Kliniky radiační onkologie předcházely schůze výborů České onkologické společnosti a Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky a krátká tisková konference. Svatopluk Němeček na ní připomněl několik čísel, která demonstrují, jak důležitý je rozvoj onkologických pracovišť. „Jednomu ze tří Čechů je během jeho života diagnostikována rakovina a jeden ze čtyř na ni zemře. Celkem mezi námi žije a onkologickou péči potřebuje víc než půl milionu pacientů. Lze‑li v rámci této problematiky hovořit o radosti, tak jedině proto, že se nám díky podpoře a rozvoji screeningových programů daří zvyšovat počty včas zachycených nádorů a povědomí lidí o potřebě pravidelné prevence. Jen za jeden rok se díky adresnému zvaní podařilo včas podchytit 600 nových nemocných a dát jim tak větší šanci na vyléčení. I proto budou zdravotní pojišťovny nadále svým klientům až do roku 2020 posílat adresné pozvánky na onkologický screening. Ministerstvo zdravotnictví považuje podporu preventivních programů za svoji prioritu. Dále se soustředí na optimalizaci onkologické péče v regionech, hodnocení její kvality a posílení informační základny české onkologie, zejména Národního onkologického registru. To, čeho dosáhla onkologie, by se mělo stát vzorem i pro ostatní obory,“ řekl ve svém úvodním projevu Svatopluk Němeček.
Předsedkyně ČOS docentka Jana Prausová připomněla, že přístrojové vybavení je pro onkologickou péči základem. „Každá chvíle, kdy je pro náš onkologický obor něco nového uděláno, je významná i pro odbornou společnost. Těším se, že se stanu takovým putovatelem po republice, který bude moci gratulovat k novému vybavení i dalším pracovištím.“
Na docentku Prausovou navázal předseda SROBF profesor Jiří Petera. Uvedl, že v možnostech léčby zářením byla v roce 2002 Česká republika třetí nejhůře vybavenou evropskou zemí. „V roce 2002 jsme mohli využívat pouze sedmnáct lineárních urychlovačů, situace se ale velmi zlepšila. V současné době jich je k dispozici 45 a my jsme se dostali nad průměr Evropské unie. Jedním z našich problémů je špatná koncentrace nákladné onkologické léčby. Přitom bylo prokázáno, že velká specializovaná pracoviště léčí úspěšněji než pracoviště malá. Příčin, proč se zatím koncentrace nedaří, je několik. Jednou z nich je nedořešení financování transportu pacientů za onkologickou léčbou. Masarykův onkologický ústav, vlajková loď naší onkologie, je výjimkou. Zde je koncentrace léčby a vytížení lineárních urychlovačů optimální,“ uzavřel profesor Petera.
Dva moderní lineární urychlovače i zcela nové prostory
Vlastní Centrum fotonové terapie představil přednosta Kliniky radiační onkologie MOÚ profesor Pavel Šlampa. „Výstavba centra začala před dvěma lety, kdy již bylo jasné, že naše kapacity tvořené třemi lineárními urychlovači ústavu a dvěma v Nemocnici u sv. Anny přestávají stačit. Aby bylo možné pokrýt všechny nároky a zachovat vysoký standard léčby, bylo nutné začít s programem obměny lineárních urychlovačů, které budou v budoucnu soustředěny v Masarykově onkologickém ústavu.“ Klinika ozáří denně ve dvousměnném provozu až 300 pacientů. V brněnském onkologickém centru se léčí i pacienti z jižních a východních Čech. Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny proplácejí pouze cesty do nejbližšího centra, volí pacienti ze vzdálenějších míst možnost hospitalizace.
Počet lineárních urychlovačů v MOÚ se nyní rozrostl na pět. Nové dva začnou pracovat již v dubnu a postupně nahradí starší přístroje v Nemocnici u sv. Anny. Veřejná zakázka nákupu dvou urychlovačů byla spolufinancována ze zdrojů Evropské unie v rámci Integrovaného operačního programu. Ústav získal na nákup obou přístrojů dotaci ve výši 140 milionů korun. Zbylých 60 milionů zaplatil ze svých zdrojů, stejně jako výstavbu dvou ozařoven, které stály 55 milionů korun. Centrum stavebně navazuje na stávající trakt Kliniky radiační onkologie. Tvoří je dvě nové ozařovny a pracovny lékařů a fyziků. Ozařovny jsou vybaveny lineárními urychlovači Varian True‑ Beam STx, verze 2.5. Oba jsou identické, zástupné a vybavené pro standardní radioterapii všech nádorových onemocnění a také pro radiochirurgické výkony. Nové přístroje jsou nejmodernějšími lineárními urychlovači v České republice, ale profesor Šlampa varoval před tím, aby se o nich hovořilo jako o nejlepších. „Ozařovací techniky jsou různé, fotonové i protonové technologie mají svá pro i proti a není možné vyhodnotit, která je lepší.“
Určitým protipólem moderních technologií je výzdoba ozařoven, dávající jim lidský rozměr. Tvoří je velkoplošné prosvícené fotografie přírody umístěné také na stropě nad ozařovacím stolem. Jejich autorkou je významná brněnská fotografka a pedagožka Irena Armutidisová. „Pro nové prostory jsme vybrali motiv višně a švestky, takže si pacient může představit, že neleží na ozařovně, ale venku pod stromem,“ vysvětlit profesor Šlampa. Lze souhlasit s tím, že zejména pro nemocné z Moravy má švestka symbolický význam a může pacientům ozařování alespoň trochu zpříjemnit.
Větší léčebná dávka za nižšího poškození zdravých tkání
Nové urychlovače pracující na bázi fotonové terapie jsou vybaveny funkcemi minimalizujícími ozáření zdravých tkání a orgánů. Patří k nim například mikrokolimátor, což je soustava drobných lamel v hlavici přístroje upravující tvar ozařovaného pole, dále úzké svazky záření s vysokým dávkovým příkonem, RTG a CT kontrola nastavení aktuální polohy pacienta přímo na ozařovaném lůžku a s tím související možnost on‑line úpravy polohy robotického ozařovacího stolu v šesti směrech. Zásadní funkcí je pak pokročilá technologie objemově modulované radioterapie (VMAT, RapidArc), tedy konformní ozáření pacientů v jednom i více kyvech ramene urychlovače. Přístroj je schopen provádět stereotaktickou radioterapii – radiochirurgii v oblasti mozkovny a jiných orgánů minimálně se stejnou přesností a radioprotekcí jako jiné špičkové technologie typu CyberKnife a protonové terapie.
Urychlovače jsou také schopné automaticky přizpůsobit techniku ozařování podle dýchacích pohybů pacienta a provádějí 4D konformní radioterapii, kdy je čtvrtým rozměrem čas. Tato metoda ozařování bere v úvahu změny cílového ozařovaného objemu, respektive nádorového ložiska v aktuálním čase. Změny souvisejí s fyziologickými pohyby orgánů v průběhu vlastního ozařování a léčby. Využití nastává především při ozařování levostranných prsou s cílem ochrany srdce a při radiochirurgických výkonech v oblasti hrudníku a břicha.
Na otázku, zda Masarykův ústav neuvažoval o protonové terapii, profesor Šlampa odpověděl, že MOÚ má velké zkušenosti s ozařováním fotonovou technologií, které jsou přizpůsobeny možnosti tohoto pracoviště. „Ovšem do budoucna nevylučuji, že bychom zařadili do portfolia našich technik i malý protonový ozařovač. To se týká horizontu osmi až deseti let, prostory tady na Žlutém konci jsou. Je nesporné, že jsou anatomické lokalizace, pro které je protonová léčba výhodnější. Dnešním trendem je ale nestavět velká protonová centra, spíše doplnit stávající centra se špičkovými fotonovými přístroji menšími protonovými ozařovači. Je optimální, aby byly oba dva typy léčby na jednom pracovišti, aby se lékař mohl rozhodnout, jaký typ záření je pro pacienta výhodnější,“ upřesnil profesor Šlampa.
MĚLI BYSTE VĚDĚT...
Základní pojmy a vývoj radioterapie Radioterapie (radiační onkologie) představuje i v současnosti jednu ze základních metod multidisciplinárního přístupu k léčbě zhoubných nádorů. V evropském společenství patří tento obor mezi základní lékařské specializace.
Trojrozměrná konformní radioterapie (3D‑CRT) je ozařovací technika, při které je ozařovaný objem přizpůsobován nepravidelnému trojrozměrnému tvaru cílového objemu. 3D konformní radioterapie vychází z trojrozměrných zobrazovacích vyšetření (CT vyšetření, MR či PET vyšetření, ev. jejich fúze). Tím je možno ozářit cílový objem s minimálním lemem, s menším zatížením zdravých tkání a je tak umožněno zvyšovat dávku na nádor.
Radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT) je vyspělejší formou 3D konformní radioterapie (3D‑CRT). Do klinické praxe se IMRT dostala v polovině 90. let minulého století. Při této technice je kromě přizpůsobení svazku záření tvaru cílového objemu přizpůsobena i intenzita svazku záření. Při IMRT je dosahováno vyšší shody mezi často geometricky složitým tvarem cílového objemu a rozložením dávky. Zejména u objemů konkávního tvaru dochází k většímu šetření zdravých struktur
Stereotaktickým ozářením se rozumí ozáření vysokými dávkami v několika frakcích do přesně specifikovaného menšího objemu postižené tkáně. Výhodou takového zákroku je zasažení tumoru vysokou letální dávkou záření za současného šetření okolní tkáně. Takto lze léčit v počátečním stadiu nádory plic, prostaty, metastázy jater, uzlin aj. V případě aplikace jedné vysoké dávky mluvíme o radiochirurgii. Tuto techniku umožňují moderní urychlovače s možností technik IGRT, RapidArc, VMAT, dále CyberKnife, tomoterapie a gamanůž – ten jen v oblasti hlavy a krku.
Obrazem řízená radioterapie – IGRT (Image‑guided radiotherapy) využívá zobrazovací metody v průběhu vlastního ozařování ke kontrole polohy těla a ozařovaného objemu. Tím se zvyšuje jeho přesnost. Lineární urychlovače pro IGRT jsou vybaveny zobrazovacími systémy, které snímají ozařovanou oblast před anebo v průběhu vlastního ozáření. V reálném čase tak získají aktuální anatomické zobrazení ozařované oblasti (dvojrozměrné nebo trojrozměrné snímky). Srovnáním získaného „obrazu“ se snímkem při plánování léčby je možno zjistit možné vzniklé odchylky. Podle závažnosti jsou odchylky korigovány (od posunu ozařovacího stolu s pacientem až po nové plánování).
Plánování radioterapie 3D lze u některých diagnóz a při adekvátním vybavení ozařovací a plánovací technikou nahradit plánováním 4D, kde je jako čtvrtý rozměr zohledňován čas, respektive poloha tumoru či orgánu v čase vlastního ozáření. Pro získání různých variant v čase se využívají informace z plánovacího 4D CT vyšetření.
4D radioterapie synchronizuje záření s „měnícím se – pohybujícím se cílovým objemem“. 4D radioterapie se používá např. při léčbě plicních nádorů, kdy u 3D radioterapie je nutno volit větší bezpečnostní lem, který zajistí, že v průběhu dýchacího cyklu bude tumor vždy v ozařovaném poli. Nejrozšířenější způsob je tzv. respiratory gating (např. RapidArc – Varian Clinac iX, Varian TrueBeam STX), při kterém pacient dýchá normálně a ozáření se provede jen v určitém stanoveném sektoru dýchacího cyklu. Další metodou je tzv. respiratory tracking (např. CyberKnife), kdy ozařované paprsky sledují respirační pohyb tumoru. Techniku 4D radioterapie umožňují integrované zobrazovací systémy v ozařovači; 4D radioterapií je možno dosáhnout dalšího šetření zdravých tkání.
Zdroj: Tisková zpráva MOÚ
Zdroj: