Brno míří do světa biotechnologií

Česká republika drží v současné době v biotechnologiích, chemii a farmacii krok s celosvětovou konkurencí. Přestože před desíti lety biotechnologie ve východní a střední Evropě téměř neexistovaly, kvalifikovaná pracovní síla, relativně nízké náklady a tradice klasických technologických postupů při výrobě piva či antibiotik pomohly jejímu zrodu. V tomto směru má Česká republika také tradičně velmi silnou síť vzdělávacích a výzkumných institucí.

Spolupráce s firemní sférou

Být efektivní v přenosu výsledků výzkumu do praxe dnes není možné bez dobře nastavené a fungující spolupráce s průmyslovými partnery. Svět farmaceutického a technologického průmyslu se neobejde bez inspirace, poznatků a produktů vznikajících díky kreativitě akademických pracovišť, která se v určité fázi výzkumu neposunou dále bez přístupu k technologiím, know-how a prostředkům dostupným průmyslové sféře.

Cílem aplikovaného výzkumu je nalézat inovativní řešení a zavádět je co nejrychleji do praxe. Řada příkladů z praxe dokazuje, jak komplementární spolupráce výzkumných center a průmyslu dramaticky zrychluje přístup pacientů k nové léčbě a technologiím.

Propojení vědy s praxí

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), budované ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, má pro spolupráci výzkumných týmů a průmyslových společností vlastní centrum výzkumu a transferu technologií, které upevňuje a rozvíjí partnerství s předními medicínskými, biotechnologickými a farmaceutickými firmami. Dohody o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií a léků byly uzavřeny například se společnostmi GE Healthcare či sanofi aventis.

Společnost sanofi aventis se zabývá vývojem nových léčiv zejména v oblasti centrálního nervového systému, jako jsou roztroušená skleróza či Alzheimerova nemoc, onkologie, metabolických onemocnění a nemocí srdečně cévních. S Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně společnost úspěšně spolupracuje v oblasti klinického vývoje nových léčiv již několik let. Tato spolupráce už přinesla přibližně 20 realizovaných projektů.

Partnerství s FNUSA-ICRC nově obohatí koncepce mezinárodní vědecké sítě, která vznikne na základě již existujícího centra v Mayo Clinic. V Evropě by taková centra měla být maximálně dvě. Brno má šanci, jako první v Evropské unii, vybudovat jedno z nich. Spolupráce vědeckých týmů v rámci sítě má zásadní význam pro bezpečné zavádění nových metod do klinické praxe. Dalším příkladem spolupráce mezi výzkumnou a průmyslovou sférou je využití nového způsobu stanovení prognózy chronické lymfatické leukémie, jejž patentoval

Dokončení na str. B4

tým vědců z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Právě tento tým je zapojen do projektu Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Díky tomuto objevu bude možné určit závažnost nádorového onemocnění a vybrat správnou léčbu. Pacienti, u nichž se na základě prognostických ukazatelů neočekává vážný průběh onemocnění, tak například nebudou muset podstupovat transplantaci kostní dřeně nebo chemoterapii. Spolehlivost této metody je až 95 procent.

Biotechnologie budoucnosti

Podpora spolupráce mezi akademickou, výzkumnou a podnikatelskou sférou a posílení aplikace nejnovějších výsledků výzkumu v praxi je také hlavním cílem čtvrtého ročníku mezinárodní biotechnologické konference Gate2BrnoBiotech, která se koná 21. října 2010 v Brně jako součást doprovodného programu Mezinárodního veletrhu zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví Medical Fair Brno Central Europe 2010. Na konferenci budou představeny klíčové projekty realizované výzkumnými týmy z nově vznikajících vědecko-výzkumných center.

Příkladem jsou využití technologie kmenových buněk pro léčbu kardiovaskulárních onemocnění či využití nanobiotechnologií pro bioanalytické metody. Záměrem představení těchto projektů je nejen informovat odbornou i širokou veřejnost, ale zejména nabídnout spolupráci na vývoji a využití těchto pokročilých technologií partnerům z průmyslu. Cílem konference, která je jednou z akcí mezinárodní sítě Enterprise Europe Network, je maximálně podpořit spolupráci mezi akademickou, výzkumnou a podnikatelskou sférou, a posílit tak aplikaci nejnovějších výsledků výzkumu v praxi.

V programu konference figurují projekty Středoevropského technologického institutu (CEITEC), Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), Regionálního centra aplikované molekulární onkologie (RECAMO), Ústavu molekulární a translační medicíny (BIOMEDREG) a Biotechnologického a biomedicínského centra (BIOCEV). Akce se zúčastní přibližně 150 osob z České republiky a zahraničí.

Brno - tradice a inovace

Brno by se během několika let mohlo stát významným centrem biotechnologií. Výhodné podmínky pro rozvoj tohoto odvětví zde vytváří zázemí brněnských vysokých škol a výzkumných organizací. Důkazem je univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích, kde se soustředí lékařské a přírodovědné obory a jehož součástí je také budova biotechnologického inkubátoru INBIT.

Součástí vznikajícího biotechnologického klastru jsou projekty Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) a Středoevropský technologický institut (CEITEC). V obou institucích budou pracovat experti na biotechnologie a lékařství. Odborníci na materiálové inženýrství působící v rámci CEITEC by měli vyvíjet nové materiály, které mohou vylepšit řadu zdravotnických zákroků a léčebných postupů.

Cílem projektu je vytvořit nadregionální centrum vědecké excelence, jehož výsledky budou srovnatelné se špičkovými středisky obdobného zaměření, a přispějí tak k posílení pozice Brna jako jednoho z uznávaných evropských vědeckých center. Čtyři místní univerzity ve spolupráci s ústavy Akademie věd ČR zde budou vyvíjet nové technologie pro firmy podnikající v oborech od nanotechnologie přes telekomunikace až po molekulární medicínu.

Už teď projevilo zájem o spolupráci přes 200 firem z oborů, jako jsou například farmacie, potravinářský průmysl či strojírenství. Jihomoravský kraj vyhlásil ambiciózní cíl dostat se do roku 2013 mezi první padesátku nejvíce inovativních regionů v Evropské unii. A na tom mají mít biotechnologie bezesporu významný podíl.

Zdroj: Medical Tribune