Brno dosáhlo 30 000 srdečních operací na jednom pracovišti
Doc. Němec a prof. Černý popisují, jak se vyvíjela kardiochirurgická péče v moravské metropoli, a připomínají, že po vzniku samostatného Kardiochirurgického oddělení, které se v průběhu času přeměnilo na dnešní Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH), bylo na tomto pracovišti provedeno již třicet tisíc srdečních operací.
První srdeční operace v Brně byla uskutečněna v roce 1953 prof. Janem Navrátilem na II. chirurgické klinice. Prof. Navrátil byl velkým průkopníkem kardiochirurgie a drží řadu českých a evropských prvenství v tomto oboru. II. chirurgická klinika tak byla pracovištěm, kde měla kardiochirurgie svoje pevné místo. V roce 1973 se z podnětu prof. Vladimíra Kořístka začala stavět její přístavba, která byla pro kardiochirurgii přímo určena.
Druhým pracovištěm, kde se srdeční operace začaly později provádět, byla I. chirurgická klinika, kde kardiochirurgii zavedl doc. Jaromír Uhlíř.
Když byla přístavba II. chirurgické kliniky v roce 1977 těsně před dokončením (stavěla se čtyři roky a celkové náklady včetně základního vybavení činily 36,5 milionu korun), rozhodl tehdejší ředitel Krajského ústavu národního zdraví dr. Jan Placheta, že v tomto objektu bude sídlit samostatné kardiochirurgické pracoviště a současně tím skončí srdeční operace na obou chirurgických klinikách. Jednalo se o převratné a vizionářské rozhodnutí, neboť tak vzniklo první samostatné kardiochirurgické pracoviště v Československu a kardiochirurgie přestala být součástí všeobecné chirurgie.
Dne 9. prosince 1977 bylo Kardiochirurgické oddělení (KCHO) slavnostně otevřeno, jeho prvním přednostou byl doc. Bohuslav Vítek a primářem kardiochirurgie MUDr. Lubomír Kolář. První srdeční operace zde byla provedena dne 3. ledna 1978. Je třeba zdůraznit, že to bylo tehdy jediné kardiochirurgické pracoviště na celé Moravě, což znamená, že jeho spádová oblast přesahovala čtyři miliony obyvatel. V prvním roce provozu zde bylo provedeno 271 srdečních operací (83 u dospělých a 188 u dětí). Z toho bylo 179 operací provedeno s užitím mimotělního krevního oběhu (48 u dospělých a 131 u dětí).
Od roku 1978 do roku 1984 zajišťovaly srdeční operace na tomto pracovišti tři operační týmy: tým prof. Vladimíra Kořístka z II. chirurgické kliniky, tým prof. Bohumila Potrusila z I. chirurgické kliniky a tým lékařů Kardiochirurgického oddělení. Tato organizace byla příčinou četných problémů už proto, že kardiochirurgie byla natolik prestižní záležitostí, že ani jeden z přednostů chirurgických klinik se jí nechtěl vzdát. Bylo zřejmé, že tato situace je dlouhodobě neudržitelná a navíc bylo nezbytné výrazně zvýšit počet kardiochirurgických výkonů u dospělých, a to hlavně u nemocných s ischemickou chorobou srdeční. Kromě toho bylo třeba vyřešit problém s transplantacemi ledvin, které si obě chirurgické kliniky předávaly jako horký brambor. Proto bylo rozhodnuto, že z Kardiochirurgického oddělení se vytvoří Kardiochirurgické a transplantační oddělení (KCHTO), jeho primářem byl jmenován doc. Jan Černý. Hlavní úkol (zvýšení operativy pro ischemickou chorobu srdeční) se podařilo splnit velmi úspěšně, neboť z prvních 100 operovaných nemocných žádný nezemřel.
V roce 1988 se KCHTO stalo na krátkou dobu součástí Institutu medicínského výzkumu a od ledna 1991 bylo ustanoveno dnešní Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) jako součást vědecko‑výzkumné základny MZ ČR.
Během doby se měnil počet i spektrum operací
Počet srdečních operací postupně narůstal až do roku 2002, jak ukazuje graf.
Od roku 2002 v úzké souvislosti se zřízením dalších kardiochirurgických pracovišť v Čechách i na Moravě došlo k poklesu srdečních operaci na 1 100 ročně, na tomto počtu zůstáváme posledních osm let. Během doby počet operací pro vrozené srdeční vady u dětí postupně klesal, naopak se výrazně zvyšovaly počty operací u dospělých s ICHS, s chlopenními vadami a s kombinovanými srdečními vadami. Úměrně tomu narůstal i průměrný věk operovaných nemocných, v průběhu času každý rok o jeden rok, tedy za 10 roků o 10 let. Z kardiochirurgie převážně vrozených srdečných vad u dětí se postupem času stala zejména chirurgie ICHS, prováděná bez věkového omezení a téměř bez kontraindikací.
Třicet tisíc srdečních operací je jistě úctyhodný počet. Od roku 1978, kdy byla zřízena samostatná kardiochirurgie v Brně, učinila kardiochirurgie v celé ČR obrovský skok kupředu. Když se dnes podíváme zpět a hodnotíme, co se za těch uplynulých 35 let v kardiochirurgii změnilo, musíme konstatovat, že téměř všechno.
V České republice se od roku 1990 do roku 2002 zvýšil počet srdečních operací sedminásobně, počet kardiochirurgických pracovišť se zvýšil ze 6 na 13. Tak se v krátké době podařilo překonat propastný rozdíl, který byl mezi námi a vyspělými západoevropskými státy. Dnes je česká kardiochirurgie plně srovnatelná s nejvyspělejšími evropskými státy. Kardiochirurgie se stala samostatnou chirurgickou specializací a srdeční operace jsou pro každého stejně dostupné jako jakékoliv jiné operace.
CKTCH se po celou tuto dobu drželo na špici československé a později české kardiochirurgie. Podařilo se nám převážně z našich prostředků provést generální rekonstrukci všech prostor ústavu, počet operačních sálů jsme rozšířili na tři a vybudovali jsme nový hybridní operační sál, kde dnes provádíme špičkové výkony současné moderní kardiochirurgie. Všechna lůžková oddělení jsme modernizovali tak, že dnes mají naši pacienti k dispozici jednolůžkové nebo dvoulůžkové pokoje s plným sociálním zázemím. Celý ústav jsme vybavili moderní přístrojovou technikou, která nám umožňuje zajistit optimální péči o nemocné na operačních sálech a JIP. Vychovali jsme velké množství mladých perspektivních kardiochirurgů, kteří jsou zárukou dalšího rozvoje oboru. Neexistuje horní věková hranice pro srdeční operace a jejich kontraindikací je velmi málo. Mortalitu srdečních operací se nám podařilo výrazně snížit. Podstatně se změnilo spektrum srdečních operací. Zatímco v našich začátcích převládaly srdeční operace pro vrozené srdeční vady u dětí, dnes jsou to operace pro ICHS a kombinované chlopenní vady spolu s ICHS. Zatímco dříve byla nejčastěji operovanou chlopenní vadou mitrální stenóza, dnes je to aortální stenóza a mitrální insuficience. Srdeční transplantace se stala standardní metodou léčby ireverzibilního srdečního selhání, rutinně je používána mechanická srdeční podpora. Záchovné operace na aortální chlopni se v našem centru staly rutinním výkonem a při transfemorální nebo transapikální implantaci aortální bioprotézy dosahujeme stále lepších výsledků. Videoasistované výkony na srdci, prováděné z malé thorakotomie, kladou na chirurga zcela nové nároky a jsou fascinující. Uplynulé období ukázalo, že brněnská škola srdečních operací založená před 60 lety prof. Navrátilem nežije jen z tradice, ale stále hraje v České republice první kardiochirurgické housle.
Pokrok v kardiochirurgii je tak rychlý, že si dnes málokdo troufne odhadovat, jak bude kardiochirurgie vypadat za dalších 10 nebo 20 let. I my si klademe často tuto otázku, na kterou neznáme přesnou odpověď, ale s určitostí víme, že kardiochirurgie zcela určitě nezanikne, bude však pravděpodobně jiná než dnes.
Zdroj: Medical Tribune