Brněnský kampus - skok do 22. století

Areál, který v republice nemá obdoby, slavnostně otevřela Masarykova univerzita v Brně. Do nového kampusu se již z větší části přestěhovaly tři její fakulty včetně lékařské. Jde o největší stavební projekt v oblasti vysokého školství ve střední Evropě a velkorysost a nadčasovost jsou tu patrné na každém kroku.

Masarykova univerzita už se může svým novým kampusem naplno chlubit. Slavnostní přestřihnutí pásky a oficiální otevření proběhlo 23. září za účasti zástupců kraje, města, zástupců univerzity i veřejnosti. Studenti čerstvě dostavěnou část využívají už od června, teprve po prázdninách se sem ale přestěhovaly zbývající teoretické ústavy a děkanát lékařské fakulty.

Prostory pro výuku biologie, biochemie a chemie zde má i přírodovědecká fakulta a probíhá tu i výuka fakulty sportovních studií. Moderní areál tak vytváří platformu pro integraci výzkumu a pregraduálního i postgraduálního vzdělávání.

Důležité je i těsné sousedství s Fakultní nemocnicí Brno-Bohunice. V budoucnu se počítá se zavedením tramvajové linky až ke kampusu, s výstavbou ubytovacích prostor pro studenty i zaměstnance i s rozvojem okolí na plnohodnotnou městskou čtvrť.

"Nechceme, aby se kampus stal studentským ghettem, ze kterého po vyučování studenti odjíždějí domů. Chceme, aby se stal živoucím místem," říká náměstek primátora města Brna Martin Ander.

Výstavba celého areálu včetně nově otevřených prostor stála 5,1 miliardy korun, univerzita se podílela 42 % částky, zbytek zaplatilo ministerstvo školství a město Brno. Zázemí zde najde 5 000 studentů a 1 000 vyučujících a vědeckých pracovníků. Na stavbu bylo použito 10 000 tun oceli, což je 1,3krát víc, než bylo použito na stavbu Eiffelovy věže. Masarykova univerzita doufá, že se jí na kampus povede nalákat tuzemské talentované studenty i zahraniční vědecké kapacity. Prozatím je v jednání výstavba vědeckého centra CEITEC, jehož biomedicínská část by se mohla přesunout právě sem.

Zdroj: Medical Tribune