Brněnské onkologické dny – středobod české onkologie?

V Medical Tribune 8/2015 jsem si přečetla inspirativní sdělení o letošních Brněnských onkologických dnech (BOD), o tom, na jak vysoké úrovni je naše onkologická péče, jak je drahá a náročná. Samozřejmě, tomu se lze opravdu obdivovat a mám k naší onkologické péči velký respekt. Podle autora článku je „významný rozměr Brněnských onkologických dnů v jejich šíři, svým záběrem pokrývají všechny léčebné modality používané v onkologii“. Bohužel – až na příčinu třetiny všech onkologických onemocnění, tedy zhruba také třetinu nákladů na onkologickou péči, totiž kouření. Díky sekci preventivní onkologie, a pokud vím, díky aktivitě MUDr. Milany Šachlové (MOÚ), byl mezi 429 příspěvky BOD i hodinový blok o léčbě závislosti na tabáku. Spolu s Mgr. Ivetou Nohavovou, spolupracovnicí Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku (SLZT, www.slzt.cz), která pracovala několik let jako sestra v USA, jsme předpokládaly zájem, v posledních letech stále narůstající a zde nepochybně očekávaný. Sesterská sekce SLZT již několik let spolupracuje s International Society for Nurses in Cancer Care, Mezinárodní společností sester v onkologické péči (viz www.isncc.org). Na mezinárodní úrovni jsou za svoji činnost ve vzdělávání českých sester v intervenování u kouřících pacientů oceňovány a jsou nepochybně příkladem sestrám v celé východní Evropě.

Kolik z 1 600 účastníků brněnské onkologické konference, středobodu české onkologie, si přišlo poslechnout blok o léčbě závislosti na tabáku? Slovy čtyři: jeden lékař a tři sestry. Připomnělo mi to zážitek před lety z Moskvy, kdy jsem se ptala jedné tamní onkoložky, jak řeší kouření u svých pacientů. Odpověděla: „Já? Nijak, jsem přece onkolog!“ Ve vyspělé zemi nemyslitelná odpověď.

Tomuto východnímu standardu nás také přibližuje to, že se občas v našich médiích objeví u prominentního onkologického pacienta doporučení nepřestávat kouřit, že „by se tělo mohlo leknout“, jak jsme například před pár dny mohli všude číst.

Zdroj: Medical Tribune