Brněnské onkologické dny mají nový design
Jiné místo konání, kratší, ale o to intenzivnější a kompaktnější program, větší prostory pro komunikaci mezi obory, nové typy sekcí, mezi nimi celodenní nabídka prezentací pro praktické lékaře. To jsou jen některé změny, se kterými letos přicházejí Brněnské onkologické dny. „Tato akce má svoji tradici, letos se koná po třicáté sedmé a během těch let vystřídala řadu podob. Přemýšleli jsme nad tím, jak jít dále a přiblížit se tomu, co známe z mezinárodních onkologických kongresů,“ říká za organizátory MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.
Co konkrétně vás motivovalo k poměrně zásadním změnám u akce, která již několik let měla poměrně ustálený charakter?
V posledních letech jsme si všichni zvykli jezdit do hotelu Voroněž. Jeho kongresové kapacity už ale nevyhovují našim potřebám, především počtem sálů, ale i nedostatkem prostor pro doprovodné aktivity. Do centra dění ve Voroněži se například vůbec nevešel program pro nelékařské zdravotnické pracovníky, který se konal několik set metrů daleko – ve výsledku jsme měli spíše dva oddělené kongresy, jejichž účastníci se příliš nepotkávali. Nemohli jsme nabídnout důstojné prostory vystavujícím firmám, bez jejichž podpory by se rozpočet kongresu neobešel a za jejichž přízeň jsme vděční. Postery byly dosud umístěny v jednom z přednáškových sálů, to omezovalo jejich přístupnost a možnost vést před nimi debatu s autory, což je důležitá součást této formy prezentace. Nějaké zásadní programové změny za těchto podmínek nebyly možné. To vše řeší přesun celé akce do pavilonu E na Výstavišti.
Proč z původně třídenní akce je dvoudenní?
V dnešní době je odborných akcí možná až příliš. Vytíženost cítíme v každé profesi, volný čas chybí nám všem. Stejně jsme viděli, že v sobotu se již lidé rozjížděli domů. Rozhodli jsme se tedy program zkrátit, ale zároveň rozšířit.
Nemáte strach, že když program poběží v šesti sálech, některé budou poloprázdné?
Samozřejmě trochu ano. Já osobně ale nemám problém s tím přednášet pro pět lidí, když jsou to ti správní, kteří mají o věc opravdu zájem. Onkologů je početně omezená skupina, pokud máme 1 200 účastníků, je to vysoce nad rámec našeho oboru. Na mezinárodním kongresu běží paralelně třeba třicet bloků a také si každý musí vybrat, kde v danou hodinu bude. Nicméně i v tomto směru máme jednu novinku. Protože je program BOD skutečně bohatý, nabízíme pro účastníky nového „elektronického“ organizačního pomocníka „Váš osobní program“. Po přihlášení do registračního systému si tak mohou naplánovat a vytisknout svůj program sestavený z vybraných sdělení či bloků, které je zajímají a které chtějí navštívit.
Sám jste řekl, že onkologických konferencí je v Česku možná až příliš. Jak byste vymezil postavení BOD vůči ostatním?
BOD je stále největší tuzemskou onkologickou akcí, má neoficiální status výročního národního sjezdu. Netvrdím ale, že by měly být jen dva, tři kongresy. Lokální konference mají svůj význam, lidé jsou si na nich možná blíže, jen by jich asi nemuselo být tolik. Zdroje nejsou nekonečné a zbytečně se drobí. V případě BOD je však naší hlavní prioritou programová pestrost, a ta nás jistě i vymezuje vůči ostatním konferencím.
Organizační zázemí BOD nově poskytuje sekretariát České kardiologické společnosti. To není úplně běžné…
Využíváme toho, že tito lidé mají obrovskou zkušenost, výroční kongres kardiologů je organizačně dotažený. Jde o největší medicínskou odbornou akci, která se v Česku koná. Dokonale znají každý detail prostor na Výstavišti, do kterých se stěhujeme. Výhodou také je, že můžeme využít jejich elektronický registrační systém. Rovněž ulehčíme zatížení některých provozů a oddělení MOÚ, jejichž zaměstnanci se na přípravě a organizaci vlastního průběhu BOD významně podíleli.
V programu BOD vždy vystupuje alespoň jeden zahraniční host, kdo to bude letos?
V bloku vyzvaných přednášek letos vystoupí onkoložka P. Österlundová, specialistka na kolorektální karcinom z Finska, druhým řečníkem je prof. Ondruš z Bratislavy, který se zaměří na nádory varlat. Jinak ale BOD představují především fórum pro prezentaci toho, co děje v české a slovenské onkologii, a to považuji za správné.
Zmínil jste, že vám dosud chyběla možnost pořádat workshopy. Co tedy tato nová část programu nabídne?
Především příležitost prakticky probrat v menší skupině témata, které mají přímý dopad do praxe. Na workshopy je možné se hlásit při vyzvednutí registrace na kongres. Pro sestry je připraven takový program například o práci studiové sestry, febrilní neutropenii, péči o stomie a péči o cévní vstupy. Pro lékaře proběhnou dva workshopy – jeden zaměřený na problematiku závislosti na tabáku a druhý na vedení klinických studií.
Na první pohled je posílena problematika prevence. Čím je to dáno?
Problematika prevence je každoročně součástí odborného programu jak pro lékaře, tak i pro nelékařské zdravotnické pracovníky. A protože nové podmínky nám umožnily rozšířit vzdělávací záběr BOD i na primární péči, tj. praktické lékaře, pro které chceme pravidelně vytvářet blok „Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře“, je i prevenci věnován celkově výrazně větší prostor. Kolegové z primární péče na něm mají účast zdarma a program je hodnocený i kredity ČLK. V této souvislosti bych rád poděkoval představitelům a členům nově vzniklé Sekce preventivní onkologie při ČOS ČLS JEP, která letošní vzdělávací program pro praktické lékaře připravila. Celou sekci budeme natáčet a dáme ji v podobě webcastu i na stránky České onkologické společnosti a MOÚ a na portál MojeMedicína.
Co podle vás bude nejnavštěvovanější částí programu?
Předpokládám, že to budou edukační bloky. Poprvé jsme je zavedli před dvěma lety a zájem účastníků nás přesvědčil, že toto je další část programové nabídky, kterou je vhodné posilovat. V letošním roce můžeme místo dvou nabízet již pět edukačních bloků. Budou zaměřeny na diagnostiku a léčbu karcinomu prsu, karcinomu rekta, sarkomů a lymfedému. Poslední bude věnován gerontoonkologii. Přibývá pacientů ve vysokém věku a je prokázáno, že i u nich má protinádorová léčba smysl, je však třeba zohlednit řadu specifik. Tato sekce tedy mimo jiné přinese pohled geriatra, chirurga, anesteziologa i onkologa.
Jak budou na kongresu přítomni pacienti?
Každoročně dáváme velký prostor pacientským organizacím. Letos sice nebudou mít samostatnou přednáškovou sekci, mají však možnost ke své prezentaci zdarma využít výstavních prostor a jejich zástupci budou mít k dispozici jednací salonek pro případné setkání a vzájemnou diskusi. Pacienti budou mít rovněž přístup na vzdělávací blok věnovaný praktickým lékařům, v jehož závěru je prostor věnovaný diskusi s veřejností.
Jaký byl zájem o aktivní účast?
Zaznamenali jsme výrazný nárůst počtu příspěvků. Přišlo jich 330, což je téměř o třicet procent více než loni. Z toho mám opravdu radost. Je dobře, že můžeme k prezentaci vybírat to nejlepší.
S jakými pocity teď kongres očekáváte?
Měl jsem strach, že nestihneme všechny změny zrealizovat, neboť jedna změna generovala další a i podnětů k realizaci v rámci nových možností byla celá řada a všechny se najednou zdály být neodkladné. Teď již vše vypadá nadějně. Jsem nejen zvědavý, ale dokonce se na reakci lidí těším, neboť věřím, že budou spokojení. Názory účastníků jsou pro nás velmi cenným zdrojem informací, a proto plánujeme s jejich zapojením do hodnocení BOD formou evaluačních dotazníků. V každém případě bych si přál, aby Brněnské onkologické dny byly opět lepší, ale zároveň zůstaly tím, čím byly vždycky – živým setkáním všech, kteří mají něco společného s onkologií.
Zdroj: Medical Tribune