Brněnské ICRC přechází z virtuality do reality
Deset měsíců od získání klíčové dotace začíná nabývat reálných obrysů Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), které se staví v areálu Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA) v Brně. V jeho klinickém traktu by ještě do konce roku měli být ošetřeni první pacienti.
Dokončení první části hlavní budovy centra je naplánováno na říjen, stavební práce budou pokračovat až do konce roku 2013. Projekt je realizován v úzké spolupráci s prestižní americkou nemocnicí Mayo Clinic v Rochesteru. Tato kooperace nedávno dostala další stimul, když Mayo Clinic navštívil český ministr zdravotnictví Leoš Heger a setkal se s jejím vedením.
Náklady na vznik a rozjezd centra se blíží pěti miliardám korun, téměř polovina této částky pochází z Evropské unie. V ICRC bude probíhat klinický výzkum v především v oblasti kardiologie a neurologie, prostor dostanou také biomolekulární a buněčné inženýrství. „V podstatě všechny výzkumné programy už běží naplno,“ uvedl ředitel projektu docent MUDr. Tomáš Kára, Ph.D.
Každý z dílčích týmů je odborně řízen koordinátory jak ze Spojených států, tak z České republiky. „Tím je zaručena komunikace na mezinárodní úrovni a předání poznatků od zkušenějších kolegů z kliniky Mayo,“ říká doc. Kára. Na americké pracoviště budou čeští odborníci a studenti jezdit na stáže – a celá řada z nich už má takový pobyt za sebou. „Je důležité, že i ti, kdo na Mayo strávili více než rok a jistě si tam vytvořili své kontakty, se vracejí. To je důkazem, že projektu věří.“
Kardiologický program je rozdělen na sedm částí, CARDIO I až VII, zahrnujících mimo jiné vývoj inovativních neinvazivních diagnostických postupů, využití nových materiálů pro intervenční kardiologii nebo použití kmenových buněk a xenologních transplantátů. V neurologické sekci se počítá se zacílením například na neuroepidemiologii, na terapii cerebrovaskulárních nemocí a roztroušené sklerózy, zároveň je v plánu výzkum v oblasti zobrazovacích metod. Zde už také má centrum svůj první patent. Jde o zesilovač, díky němuž může být optimalizována léčba epilepsie cestou stimulace vagového nervu.
V ICRC však nejsou na pořadu dne jen supermoderní technologie, ale zaměřují se i na možná méně efektní projekty, které však mají potenciál výrazně přispět k populačnímu zdraví. Tým vedený doktorem Franciscem Lopezem‑Jimenezem z Mayo Clinic a českým lékařem Ondřejem Sochorem se zaměřil na preventivní kardiologii. „Nejlevnější a pro pacienta nejpříznivější léčbu má ta nemoc, která vůbec nevznikne,“ připomíná Sochor. Projekt nazvaný Kardiovize Brno 2030 navazuje na podobný program, jenž na Mayo Clinic běží už deset let a který si dal za cíl z Rochesteru udělat nejzdravější město v USA. „Po deseti letech klesla kardiovaskulární mortalita o 20 %, mnohem více lidí má pod kontrolou krevní lipidy, významně se snížila prevalence kuřáctví. Jediný rizikový faktor, který stoupá, je obezita, i zde však jde o nižší nárůst než ve zbytku státu Minnesota,“ uvedl při prezentaci tohoto projektu v Brně dr. Lopez‑Jimenez.
Právě poznatky získané ve Spojených státech chce tým Kardiovize aplikovat na české prostředí. Prvním krokem je studie, do níž bude zařazeno 2 000 Brňanů. Zmapuje jak jejich běžné chování (dotaz na kuřáctví bude například objektivizován měřením oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu, fyzická aktivita bude u části souboru ověřována pedometry), tak některé zdravotní charakteristiky (včetně EKG, u části též holterovské monitorování). Následovat bude analýza výsledků a konkrétní plán postupu. Ve hře je například spolupráce s brněnskými restauracemi, kde budou v jídelním lístku piktogramem označena jídla vhodná z hlediska prevence kardiovaskulárních onemocnění, případně osoby z rizikové skupiny pro vznik infarktu myokardu nebo aktivní pomoc s odvykáním kouření. Projekt si klade za cíl dostat se aktivním marketingem přímo za obyvateli města, chce k tomu využívat ať už tradiční média jako rozhlas nebo tisk, nebo například sociální sítě. „Zdaleka ne vše, co se osvědčilo v Rochesteru, bude k nám přenositelné. Brno je největší české maloměsto – předpokládáme, že tu může fungovat přímá komunikace, kdy si lidé mezi sebou sdělují, jak změnili svůj životní styl a co jim to přineslo,“ uvádí MUDr. Sochor.
Medical Tribune mon
Zdroj: Medical Tribune