Bolestivost a bolest při a po aplikaci biologické léčby. Novinka v biologické léčbě migrén

SOUHRN

Nejběžnějšími vedlejšími účinky pozorovanými při aplikaci biologických léčiv jsou bolest a kožní reakce v místě vpichu. Tyto nežádoucí účinky se vyskytují velmi často a můžeme je pozorovat až u 30 % pacientů. Vzhledem k tomu, že některé biologické léky se aplikují nitrožilně, mohou způsobit alergickou infuzní reakci. Uvedené nežádoucí postinfuzní účinky, které společně s kožními patří mezi krátkodobé, bývají zpravidla mírné a obvykle není nutné přerušení plánované léčby. Mezi tyto postinfuzní příznaky patří nespecifické symptomy podobné chřipce, které se projevují jako horečka, zimnice, nevolnost a často jsou doprovázeny bolestmi hlavy. Výskyt nežádoucích účinků pravděpodobně souvisí s blokádou tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα) a je u různých přípravků odlišný (tab. 1). Dlouhodobá léčba inhibitory TNFα však může být provázena řadou závažných dlouhodobých nežádoucích účinků, které mohou poměrně zásadně zhoršit zdravotní stav pacienta a velmi vzácně způsobit i jeho smrt.¹

Klíčová slova: bolest · nežádoucí účinky · infuzní reakce

SUMMARY

The most common side effect seen with biologics is pain and skin reactions at the injection site. These side effects are very numerous and can be seen in up to 30 % of patients. Because some biologics are given intravenously, they can cause an allergic infusion reaction. These post infusion side effects, which together with cutaneous effects are short‑lived, are usually mild and do not usually require interruption of planned treatment. These post‑infusion symptoms include non‑specific flu‑like symptoms, that manifest as fever, chills, nausea, and are often accompanied by headaches. The incidence of side effects is probably related to TNF α inhibitors, however, can be accompanied by number of serious, long‑term, side effects that can quite seriously worsen the patient’s health and very rarely cause the patient’s dead.

Key words: pain · side effects · infusion · reaction

ČASNÉ A POZDNÍ NEŽÁDOUCÍ REAKCE PO PODÁNÍ BIOLOGICKÉ LÉČBY

• Časná infuzní reakce – bezprostředně následuje po aplikaci infuze s monoklonální protilátkou. Příznaky zahrnují horečku, zimnici a třesavku, pruritus kůže, výsev exantému – puchýřků, dušnost a někdy bolesti na hrudi, hypotenzi nebo hypertenzi.
• U mírných projevů infuzní reakce může k ústupu reakce postačovat zpomalení infuze, při závažnějších projevech je nutno infuzi přerušit. Symptomatická léčba obvykle představuje podání paracetamolu, antihistaminik a systémově aplikovaných kortikoidů. U některých pacientů je vhodné podat léky ke zmírnění postinfuzní reakce profylakticky.
• Pozdní infuzní reakce nastupuje obvykle mezi 3. a 12. dnem po aplikaci a projevuje se horečkou, exantémem, myalgiemi a artralgiemi.
• Z bolestí v rámci infuzní reakce se jedná nejčastěji o bolesti břicha a zad, k průvodním jevům patří ztížené dýchání, návaly horka, bušení srdce, změny krevního tlaku nebo zvýšená teplota.
• Závažné infuzní reakce jsou však vzácné. Pozdní reakce normalizuje nejen profylaktické podávání kortikoidů, ale také konkomitantní terapie imunosupresivy. Naopak současná antibiotická léčba je zřejmě riziková a riziko vzniku reakce zvyšuje.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO BIOLOGICKÉ LÉČBĚ, PŘI KTERÝCH JE NUTNÉ KONTAKTOVAT OŠETŘUJÍCÍHO LÉKAŘE

• Opakované zvracení, průjmy (stolice cca až 7× za den);
• křečovité bolesti břicha;
• příznaky související s dehydratací: mdloby, závratě, poruchy orientace;
• kožní nebo jiné alergické projevy;
• meléna nebo přítomnost čerstvé krve ve stolici, k vyloučení krvácení do gastrointestinálního traktu (GIT);
• problémy při močení: pálení, řezání, tmavá moč, příměs krve v moči;
• hematomy;
• horečka;
• nadměrná únava;
• slizniční změny (aftózní stomatitida); bolest, která omezuje přijímat jídlo a tekutiny;
• psychické změny, deprese, úzkosti související s léčbou.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO PODÁNÍ NĚKTERÝCH BIOLOGICKÝCH LÉČIV

Bevacizumab je rekombinantní humanizovaná monoklonální protilátka připravená technologií DNA v ovariálních buňkách čínských křečků, používá se u pacientů s metastazujícím karcinomem tlustého střeva nebo rekta v kombinaci s chemoterapeutickým režimem obsahujícím fluoropyrimidin nebo v kombinaci s paklitaxelem a je indikován k podávání v první linii léčby pacientek s metastazujícím karcinomem prsu. Bevacizumab v kombinaci s platinou je indikován rovněž k podávání v první linii léčby dospělých pacientů s neresekabilním pokročilým metastazujícím nebo rekurentním nemalobuněčným plicním karcinomem.

Nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky u pacientů léčených bevacizumabem jsou hypertenze, únava nebo astenie, průjem a bolesti břicha.

BIOLOGICKÉ LÉKY V LÉČBĚ CHRONICKÉ BOLESTI

Tanezumab, fulranumab a fasinumab – monoklonální protilátky zacílené na NGF (nervový růstový faktor) – jsou zkoumány při léčbě chronických bolestivých stavů. Několik posledních let probíhají klinická hodnocení u pacientů s nádorovou i nenádorovou bolestí, nicméně na výsledky si ještě budeme muset počkat. Velmi nadějné je použití tanezumabu u osteoartróz a čekáme na výsledky klinických studií, které stále ještě probíhají.

NOVINKA V LÉČBĚ BOLESTI MIGRÉN – PREVENTIVNÍ ANTIMIGRENIKUM (ERENUMAB)³

• Erenumab se používá k prevenci migrény u dospělých, pokud trpí migrénou nejméně 4 dny v měsíci.
• Erenumab je monoklonální protilátka, která se váže na receptor CGRP (calcitonin gene‑related peptide), který se podílí na vzniku migrény. Jde o klíčový neuropeptid v patofyziologii migrény.
• CGRP se uvolňuje z trigeminových perivaskulárních nervových zakončení a dilatuje cerebrální a durální krevní cévy, degranuluje mastocyty, což má za následek uvolnění zánětlivých mediátorů (obr. 1)⁴,
• a navíc se spolu s glutamátem uplatňuje v centrální transmisi bolesti na neuronech druhého řádu v trigeminocervikálním komplexu, kde se zpracovávají nociceptivní impulzy z mening (obr. 1).

Byla provedena dvě zásadní klinická hodnocení,² jedno z nich – TELESCOPE – zahrnovalo klinické údaje ze 70 center pro léčbu bolesti hlavy z období červenec–prosinec 2019; původně měla tato studie charakterizovat užívání erenumabu s ohledem na indikaci léčby, profil a kvalitu života pacienta. Po tomto vyhodnocení každé centrum zdokumentovalo terapeutické účinky a spokojenost s léčebnými výsledky u pacientů s epizodickou a chronickou migrénou již po třech měsících léčby erenumabem. Další studie – PERISCOPE – zahrnovala 91 pacientů, kteří dostávali erenumab a jejichž celková průměrná doba trvání onemocnění byla 18 let. Data ukázala, že 85 % pacientů, kteří byli léčeni erenumabem, se dokázalo lépe vypořádat s každodenními aktivitami a 83 % pacientů mělo méně migrenózních atak. Dlouhodobé údaje vyplývající ze 4,5leté průběžné analýzy otevřené klinické studie fáze II prokázaly trvalé snížení počtu dnů s migrénou u pacientů trpících epizodickou migrénou, jimž byl podáván erenumab. U pacientů, kteří přešli z dávky 70 mg na 140 mg erenumabu a setrvali v léčbě touto dávkou erenumabu déle než čtyři roky, bylo v průměru pozorováno o 5,8 méně dnů s migrénou měsíčně.

LITERATURA

1. https://www.researchgate.net/publication/11008424_Side_ effects_of_anti‑TNF_therapy_Current_knowledge

2. Straube A, Stude P, Gaul C, et al. First one‑year real world evidence data with the monoclonal antibody erenumab in Germany. Neurology 2020;94 (15 Suppl):1873.

3. Novartis announces data in Neurology reinforcing the real‑world and long‑term effectiveness and safety of Aimovig as a preventive treatment across the full spectrium of migraine [news release]. Basel, Switzerland: Novartis; Published April 16, 2020. Accessed April 22, 2020. novartis.com/news/media‑releases/ novartis‑announces‑data‑neurology‑reinforcing‑real‑world‑and‑long‑term‑effectiveness‑and‑safety‑aimovig‑preventive‑treatment‑ across‑full‑spectrum‑migraine.

4. Erenumab Overview – Creative Biolabs, www,creativebiolabs. net.

Zdroj: MPP