Bolest hlavy – banalita, nebo varovný příznak
Doc. Waberžinek v ní zdůraznil důležitost důkladného klinického vyšetření nemocného s bolestmi hlavy zaměřeného na vyloučení organických příčin bolesti (tumorů mozku, arteriovenózních malformací, cerebrovaskulárních onemocnění, traumat lebky a mozku atd.). Kromě pečlivé a cílené anamnézy je nutné celkové vyšetření nemocného včetně neurologického. Při podezření na sekundární bolesti hlavy jsou indikovány následující diagnostická vyšetření: RTG lebky a krční páteře, EEG, CT, ev. MRI hlavy. U pacienta staršího 50 let je první ataka bolestí hlavy vždy důvodem k další diagnostice. Objektivní nález meningeálního dráždění, edému papily zrakového nervu či ložiskových lézí je navíc důvodem k hospitalizaci a dalšímu diagnostickému řešení. Teprve po vyloučení organicity se snažíme o zařazení nemocného do některé skupiny primárních bolestí hlavy.
Základem je podrobná anamnéza
U většiny pacientů je zkušený klinik schopen diagnostikovat primární bolesti hlavy na základě důkladné anamnézy. V nejasných případech se doporučuje, aby si pacient vedl po dobu čtyř až šesti týdnů podrobný denní záznam bolestí, jenž by měl obsahovat odpovědi na stejné otázky, které pak lékař klade při cílené anamnéze. Dříve než ovšem k této cílené anamnéze přistoupí, měl by lékař nechat nemocného mluvit o jeho problémech s bolestmi spontánně. Měl by pacienta vyzvat, aby popsal svými slovy, které bolesti hlavy ho nejvíce obtěžují, jakého jsou typu, kde jsou lokalizovány, jak dlouho trvají a jaký mají vliv na jeho každodenní život. „V této souvislosti je třeba si uvědomit, že každodenní bolesti hlavy nejsou pravděpodobně migrenózního původu,“ připomíná doc. Waberžinek. Při objasnění migrenózního typu bolestí je důležité, aby nemocný podrobně popsal celý průběh záchvatu – co přesně předcházelo, jaký byl jeho průběh a co po něm následovalo.
Úlevové manévry napoví
Zásadní pro diagnostiku je podle doc. Waberžinka odpověď na otázku, zda nemocný trpí jedním typem bolestí hlavy nebo souběžně více typy. V tom opět pomůže spontánní líčení pacientových obtíží. Cílené dotazy by dále měly vést k zařazování bolestí hlavy do některé z hlavních klasifikačních skupin primárních či sekundárních bolestí hlavy.
Na závěr sdělení docent Waberžinek upozornil, že znalost faktorů zmírňujících bolesti hlavy rovněž pomáhá rozlišit jednotlivé typy těchto primárních bolestí. U migrény pomáhá spánek v zatemněné místnosti, někdy retroflexe hlavy přes okraj lůžka, komprese temporálních tepen. U tenzního typu bolesti hlavy působí někdy dobře masáž a tlak na perikraniální svaly. V případě cluster headache většinou nepomáhá žádný z uvedených manévrů.
Následně v bloku věnovaném bolestem hlavy MUDr. Petr Herle krátce komentoval letos publikované doporučené postupy léčby bolesti hlavy pro praktické lékaře a nakonec vystoupila MUDr. Jana Vojtíšková se dvěma kasuistikami z praxe a krátkým interaktivním testem.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2007, strana A9
Zdroj: