Biologická léčba revmatoidním pacientům významně pomáhá
Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé kloubní onemocnění, které postihuje všechny věkové skupiny populace. Maximálně se vyskytuje u mladých nemocných a u premenopauzálních žen. Následující text je kasuistikou léčby těžké formy revmatoidní artritidy přípravkem Orencia.
Revmatoidní artritida má multifaktoriální příčiny včetně určité genetické predispozice a je charakterizována přítomností chronického zánětu, který je iniciován a udržován autoimunními mechanismy.
Průběh onemocnění má řadu variací, v různém sledu se mohou střídat období remise a exacerbace choroby. Onemocnění se projevuje symetrickou artritidou v oblasti zápěstí a drobných ručních kloubů, také drobných nožních kloubů. Typickou známkou je ranní ztuhlost a postupná progrese granulační tkáně v kloubu vedoucí až k jeho destrukci.
Onemocnění postihuje kromě synoviální výstelky i bursy a šlachy. Vyskytují se i četné mimokloubní příznaky jako serozitida, vznik uzlů nebo vaskulitidy. Můžeme nacházet postižení srdce a plic, postižení ledvin a lymfadenopatii. V krvi nemocných mohou být přítomny revmatoidní faktory (RF), u těžkých forem choroby anticitrulinové protilátky (a‑CCP).
Nemocní s revmatoidní artritidou bývali léčeni klasickým výstavbovým způsobem, kdy se podávaly jednotlivé chorobu modifikující léky buď samostatně, nebo v kombinacích. Ukázalo se však, že část pacientů má agresivní formu choroby s rychlým rozvojem destruktivních změn a agresivní léčba musí být zahájena co nejdříve. Tak je možné zastavení choroby a plné zachování funkce.
Osvědčila se změna léčby
V kasuistice uvádím případ nemocné J. B., 58leté administrativní pracovnice. Dosud vážněji nestonala, pouze v 36 letech prodělala abdominální hysterektomii pro myom. Léky pravidelně neužívala, alergii v anamnéze neudávala. Oba rodiče žijí, nejsou nemocní. V rodinné anamnéze nejsou revmatické choroby.
Od března 2006 pacientka pozorovala ranní ztuhlost a kloubní potíže. Při vyšetření byla přítomna polyartritida, nemocná si stěžovala na malou svalovou sílu, měla subfebrilie a byla unavená. Laboratorní vyšetření ukázala FW 62/95, lehkou anémii s hemoglobinem 116 g/l, CRP 47 mg/l. Revmatoidní faktory byly na počátku léčby negativní, a‑CCP v normě.
Zahájila jsem léčbu revmatoidní artritidy, nemocná však netolerovala antimalarika, salazopyrin ani perorální methotrexat. Pacientka užívala Medrol 8 mg ke zmírnění ranní ztuhlosti a 1 tbl Movalis při bolesti.
Od července do prosince roku 2008 byla léčena blokátorem tumor nekrotizujícího faktoru alfa Humira (adalimumab). Při léčbě nastalo výrazné zlepšení stavu, snížila se hodnota DAS z 6,37 na 3,54. Terapie však musela být ukončena pro alergickou kožní reakci.
Po vynechání biologické léčby se stav pacientky začal opět rychle zhoršovat, DAS se zvýšil na 6,42. Nemocná byla depresivní, nezvládala domácí práce a sebeobsluhu.
Od dubna 2009 jí byla aplikována jedenkrát měsíčně infuze přípravku Orencia, jejž nemocná dobře toleruje. Ustoupily známky artritidy, DAS se pohybuje mezi 3,14 až 3,56. Podařilo se snížit dávku Medrolu na 2 mg denně, nesteroidní antirevmatika užívá pouze výjimečně. Pravidelně si aplikuje Metoject v dávce 10 mg týdně.
Kasuistika ukazuje prospěšnost podání biologické léčby u revmatoidních pacientů. Na trhu je k dispozici několik přípravků s různým způsobem účinku a právě možnost změny léčby při netoleranci nebo nedostatečném účinku jednoho nebo více přípravků zvyšuje pravděpodobnost ovlivnění aktivní choroby
Zdroj: Medical Tribune