Biologická léčba RA: dvojí vstup, jeden úspěch

Pacientka s revmatoidní artritidou a hepatopatií splnila kritéria pro biologickou terapii, avšak pro potíže ji přerušila. Až léčba abataceptem (Orencia) v monoterapii byla u ní úspěšná.

Pacientka J. V. je stará 54 let, s RA III b, IgM Rf pozitivní, anti‑CCP pozitivní. Diagnóza revmatoidní artritidy u ní byla stanovena v listopadu roku 2001.

Pacientka měla v anamnéze cholestatický ikterus s provedenou jaterní biopsií, kdy histologický nález svědčil pro odeznívající biliární obstrukci sekundárního charakteru. Byla vyloučena primární biliární cirhóza. Od března 2002 byla pacientka léčena methotrexatem v dávce 15 mg 1× týdně, a to současně s kortikoidem v dávce 4 až 8 mg a s nesteroidním antirevmatikem v plné terapeutické dávce. Pro přetrvávající aktivitu následovala kombinovaná léčba methotrexatem s cyklosporinem v dávce 3 mg/kilogram denně za obvyklých laboratorních kontrol. I přes výše uvedenou kombinovanou léčbu přetrvávala aktivita revmatoidní artritidy na úrovni DAS 28 5,77 (červen 2007) a navíc, cyklosporin musel být v dalším průběhu vysazen pro GIT intoleranci.

Pacientka splnila všechna kritéria potřebná pro zahájení biologické léčby a ta byla v říjnu 2007, kdy počáteční hodnota parametru DAS 28 dosáhla hodnoty 5,53, zahájena přípravkem adalimumab. Léčba adalimumabem byla úspěšná, bylo dosaženo remise. V dalším průběhu byla ale léčba přerušena pro operaci komplexu revmatického plochonoží dle Brandes Kellerse a Hoffmana (operace byla provedena 6. 11. 2008). Po této operaci biologická léčba pokračovala, musela však být nakonec 1. 1. 2009 ukončena, protože pacientka dále nechtěla v terapii pokračovat. Hlavním důvodem byly recidivující infekty horních cest dýchacích, jak bakteriální, tak virové. Následně byla až do října 2010 plně pracující pacientka léčena kortikoidem a nesteroidním antirevmatikem, tedy bez DMARDs, neboť se obávala recidivujících infektů a pracovní neschopnosti. Pro opětovný vzestup aktivity revmatoidní artritidy nad hodnotu silné aktivity onemocnění (DAS 28 6,0) byla 3. 12. 2010 znovu zahájena biologická léčba; v tomto případě přípravkem abatacept (Orencia), v dávce 750 mg i.v. 1× měsíčně, a to v monoterapii, bez MTX (přání pacientky). Důvodem k volbě abataceptu byla nižší pravděpodobnost výskytu infektů, jak naznačují některé literární údaje (nepřímé srovnání abataceptu s jiným TNF blokátorem – infliximabem;). [1] Na možnost aplikace abataceptu v monoterapii v případě, že pacient netoleruje MTX, ukazují zkušenosti z USA a ze Švýcarska a potvrzují to i výsledky léčby některých pacientů v rámci celkového hodnocení tolerability terapie Orencií. [2] V následujícím období došlo k postupnému snižování aktivity základního onemocnění (RA); v současnosti (září 2011) se hodnota parametru DAS 28 pohybuje na úrovni 3,03, což odpovídá nízké aktivitě onemocnění (LDAS).

Se stávající léčbou je pacientka spokojena. Navíc, účinek abataceptu má vzestupnou tendenci, což je opět v souladu s literárními údaji. [3] Pro pacientku je rovněž velice důležitá skutečnost, že v průběhu léčby abataceptem (Orencia) neprodělala dosud žádnou infekční komplikaci, která by vedla k pracovní neschopnosti.

Vzhledem k pacientčině anamnéze jsou opakovaně kontrolovány jaterní testy, které jsou v mezích normy. Také tato skutečnost spolu s dosavadní absencí infektů během terapie abataceptem potvrzuje názor, že biologická léčba abataceptem se vyznačuje příznivým bezpečnostním profilem. [1,2,3] Sdělení dokumentuje efektivní léčbu s příznivým bezpečnostním profilem abataceptem (Orencia) v monoterapii u pacientky s hepatopatií v anamnéze. Na rozdíl od anti‑TNF blokátorů se v průběhu prvního roku léčby abataceptem (Orencia) nevyskytly žádné infekční komplikace, které by vedly k pracovní neschopnosti.

MUDr. Drahomíra Baštecká,
doc. MUDr. Petr Bradna, CSc.,

Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune