Biologická léčba astmatu u dětí
V rámci odborného zasedání ke Dni astmatu představil prof. Petr Pohunek (Pediatrická klinika FN Motol) zkušenosti s léčbou omalizumabem u obtížně léčitelných dětských astmatiků.
Subkutánní podání omalizumabu je v pediatrické indikaci pro dospívající nad 12 let schválena od roku 2009, od loňského roku je lze použít i u dětí od 6 let. Pro terapii tímto biologikem je nutné dodržet indikační kritéria pro děti ve věku 6–12 let: přídatná léčba ke zlepšení kontroly astmatu u pacientů s těžkým perzistujícím alergickým astmatem, kteří mají pozitivní kožní test nebo reaktivitu in vitro na celoroční vzdušný alergen a časté denní nebo noční příznaky buzení a kteří mají prokázané četné vážné exacerbace, přestože užívají vysoké denní dávky inhalačních kortikosteroidů a dlouhodobě působících inhalačních β2‑agonistů.
Současně je nutné stanovit sérové IgE jednak jako indikační kritérium (nízké IgE pod 76 IU/ml vylučuje dobrou účinnost), jednak pro stanovení optimální dávky, která se odvíjí od IgE a hmotnosti (viz SPC přípravku Xolair). Při nízkém IgE je nutné prokázat in vitro reaktivitu na vzdušný alergen (jak u dětí, tak u dospělých). Nejsou však ani dostatečné důkazy o bezpečnosti a účinnosti omalizumabu při hypergamaglobulinémii E (nad 1 500 IU/ml).
Jak prof. Pohunek uvedl, je nutné dodržet indikační kritéria, ale jak jsme se opakovaně přesvědčili, léčba biologiky je bezpečná a účinná. Je vhodné ji nasadit dříve, než dojde k trvalým změnám ve stěně dýchacích cest.
Biologická léčba astmatu, stejně jako u jiných diagnóz, má být vedena v centru – tedy v jednom z center pro obtížně léčitelné astma (seznam je na stránkách České společnosti alergologie a imunologie ČLS JEP – http://www.csaki.cz/centra‑lecby‑omalizumabem), které má s terapií zkušenosti. Je nutné zajistit, aby pacient a jeho rodina měli dobrou compliance a adherenci k léčbě, jejíž náklady nejsou zanedbatelné. Ne všichni pacienti s vysokou potřebou standardní medikace jsou pro léčbu omalizumabem vhodní.
V centru FN Motol bylo zatím léčeno několik pacientů, výsledky zatím potvrzují závěry mezinárodních klinických studií s omalizumabem u dětí. Podle metaanalýzy 25 klinických studií omalizumab signifikantně snížil četnost exacerbací a v určitém procentu umožnil snížit i dávku inhalačních kortikosteroidů a LABA u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. Nejčastějším nežádoucím účinkem byla reakce v místě aplikace. Podle dosavadních zkušeností se zdá, že tato léčba má významný potenciál ke zlepšení kontroly nad nemocí, kterou běžnými prostředky pod kontrolu dostat nelze. Indikace a použití patří do rukou specialistů v centrech, jež mají zvláštní smlouvu se zdravotními pojišťovnami.
Závěrem svého vystoupení uvedl profesor Pohunek kazuistiku sedmiletého chlapce s obtížně kontrolovatelným astmatem, které si vynutilo podávání perorálních kortikoidů, s hyperplazií bronchiální svaloviny a se slizničními změnami. V důsledku onemocnění došlo i k růstové retardaci. Při léčbě omalizumabem bylo možné vysadit perorální kortikoidy a zlepšil se, až takřka normalizoval stav bronchiálních tkání. Na této léčbě je chlapec prakticky bez exacerbací a dokonce se urychlil růst.
Zdroj: Medical Tribune