Bez čeho se neobejdete a jaký přístroj byste oželeli?

Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.,
přednosta Neurochirurgické kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice

Věřím, že omezení nákupu znamená opravdu omezení, ne zastavení. V minulosti byla chyba ne v tom, že se přístroje nakupovaly, ale v tom, že se kupovaly prakticky všem. Proč dva roboty do jedné nemocnice? Proč druhou magnetickou rezonanci, když jednu v nemocnici provozuje soukromá firma?

Touha lékařů mít vybavení je srozumitelná a pochopitelná. Bylo by i chybou, kdyby lékaři stále nechtěli něco nového.

Nechtějí to pro sebe, operační mikroskop si domů neodnesu. Ale chyba byla, že pojišťovny nakonec byly donuceny se všemi zařízeními uzavřít smlouvu. V neurochirurgii je současným vrcholem vybavení multifunkční operační sál s intraoperační magnetickou rezonancí. Sál a rezonance nebyly levné, ale dnes již dokážeme vyčíslit jeho efekt, umíme spočítat, zhruba kolik jsme dokázali ušetřit na tom, že nemocný nepotřebuje další operace, kontroly a adjuvantní léčbu.

Závěr, že zařízení je cenné, potřebné a výhodné, je jasný. To však v žádném případě neznamená, že by se mělo zařízení pořídit pro všechna pracoviště. Stačí koncentrovat péči, indikované pacienty převézt k zařízení, ne zařízení k nim. Takže omezení nákupů ano, ale ne zastavení.

Koncentrace péče, centralizace a podpora omezeného počtu vysoce sofistikovaných institucí. Dopravovat péči k nemocnému je pitomost, lacinější a efektivnější je dopravit nemocného k péči.

\\ Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.,
I. interní kardioangiologická klinika, FNuSA a LF MU Brno

V kardiologii je řada nových technologií od zobrazovacích metod přes vývoj nových kardiostimulátorů, implantovaných defibrilátorů s monitorovacími funkcemi až po technologie perkutánních náhrad srdečních chlopní – ty se mi jeví jako užitečné.

Co je drahá hračka pro lékaře v kardiologii, se nedá jednoznačně říci, spíše by bylo vhodné, aby nové metody byly zaváděny na maximálně dvou třech akreditovaných kardiocentrech a po jejich průkazu o prospěchu rozšířeny na další pracoviště.

\\ MUDr. Richard Lukáš, Ph.D.,
vedoucí lékař Traumacentra Krajské nemocnice Liberec

Naši zdravotníci jsou obecně velmi dobří, a v některých případech jsou dokonce špičkoví v rámci evropském nebo celosvětovém. Někteří z nich se bez speciální podpory propracovali k nejvyšším odborným metám a mají vynikající diagnosticko‑terapeutické, výzkumné a publikační výsledky v širokém mezinárodním srovnání.

Jsem přesvědčen, že jejich pracoviště by měla najít v naší zemi podporu pro další rozvoj a pro snahu držet krok s nejmodernější medicínou. Týká se to mnoha oborů. Jako chirurg uvedu například celotělový mobilní počítačový tomograf, který je možné používat na operačních sálech (či na jednotkách intenzivní péče). Je to jistě velmi nákladný přístroj. Je však velmi prospěšný pro zpřesnění některých náročných operačních výkonů, nebo dokonce některé operace umožňuje jako nezbytná podmínka.

Podobných příkladů existuje jistě více. Proto by byla škoda odmítat striktně a celoplošně nákup nových (drahých) technologií. Upřednostnil bych objektivní, a přesto individuální zvážení investičních požadavků, abychom ve snaze zachraňovat naše zdravotnictví nepodvázali nejcennější zdroje jeho pokroku.

\\ Doc. MUDr. Marek Mechl, Ph.D., MBA,
předseda Radiologické společnosti ČLS JEP

Podle mého názoru není formulace otázky úplně šťastná. Osobně neznám v rámci zobrazovacích metod žádný přístroj, který by byl spíše „hračkou pro lékaře“ než skutečným přínosem pro medicínu. Je pravdou, že přístroje zobrazovacích metod jsou z velké většiny velmi drahé a jejich provoz je nákladný, ať už se bavíme například o počítačové tomografii (CT) nebo magnetické rezonanci (MR).

Posledně jmenovaných MR přístrojů je v České republice nadále nedostatek a zpomalení nárůstu jejich počtu by mohlo mít negativní dopady na zdravotní péči.

Na druhou stranu je třeba dodržovat určitá pravidla jejich rozmístění, která má podrobně zpracovaná Radiologická společnost ČLS JEP v rámci své koncepce. Je smutnou pravdou, že tato pravidla nejsou zdravotními pojišťovnami respektována, a jsme tak svědky hrazení provozu zcela nevyvážené sítě těchto nákladných zdravotnických prostředků. CT přístrojů je naopak v ČR dostatek a není žádný důvod jejich síť rozšiřovat, tím spíše, že se jedná o metodu zatěžující nemocné radiačním zářením.

\\ Prof. MUDr. Josef Vymazal, DrSc.,
Radiodiagnostické oddělení Nemocnice Na Homolce

Předně chci říci, že je třeba zamezit nákupům takových přístrojů, které se prodávají za nepřiměřené ceny. Dále se podívejte například na mapu přístrojů pro magnetickou rezonanci v České republice a budete asi překvapeni: některé kraje mají jediný přístroj, jiné jich mají až dost. Nárůst počtu dalších přístrojů do takových krajů lze považovat za „zbytečnou hračku“. A takový nepoměr se netýká jen magnetické rezonance.

\\ MUDr. Jan Šturma, CSc.,
místopředseda výboru České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Ze skutečně nových a nákladných technologií v současné době nevidím žádnou, která by zásadně a zcela nově ovlivnila praxi ananesteziologickou či praxi intenzivní medicíny z pohledu výrazného zlepšení osudu pa

cientů. Jako aktuální nutnost však vidím dovybavení anesteziologických pracovišť i pracovišť intenzivní medicíny sonografickými přístroji, které se ukazují jako v krátké budoucnosti nezbytná metoda v regionální anestezii a bed‑side vyšetřování pacientů v resuscitační péči.

\\ Doc. MUDr. Karel Odrážka, Ph.D.,
předseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP

Technologický rozvoj v onkologii a radiační onkologii je v posledních letech enormní a nepochybně bude pokračovat. Nové technologie nám umožňují léčit účinněji a bezpečněji. Ve světě ani v Evropě neexistují obecně akceptovaná kritéria pro posuzování nových technologií.

Investice do personálu a nových technologií spolu s respektováním léčebných standardů jsou předpokladem pro zlepšení výsledků onkologické léčby.

\\ MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.,
ředitelka radiodiagnostického oddělení a Mamma centra Medicon

V diagnostice nemocí prsu se ve srovnání s jinými diagnostickými technologiemi používají přístroje jednodušší a méně nákladné. Vzhledem k tomu, že v České republice se diagnostika prsní žlázy převážně soustředila do akreditovaných screeningových center a část z nich je v soukromých rukou, jsou pořizovány skutečně jen přístroje nezbytně nutné. Platby za screeningová vyšetření jsou spíše pod dolní hranicí.

Mamografie i ultrazvuková diagnostika se samozřejmě rozvíjí, v nabídce je například tomosyntéza jako mamografická 3D technologie, v ultrazvukové diagnostice se nabízejí další a další programové možnosti. Podle mého názoru je správné, aby se novým technologiím dal prostor řízeným způsobem.

Jedno či dvě vybraná pracoviště by měla být pověřena vyhodnocením přínosu nové technologie do praxe. Pokud se prokáže, že novinka významně posouvá kvalitu, či dokonce snižuje náklady, pak není důvod, aby nebyla vpuštěna do další praxe.

Zdroj: Medical Tribune