Bevacizumab potvrdil svou univerzálnost

Bevacizumab (Avastin) je molekula s cíleným antiangiogenním působením, jejíž účinnost byla prokázána u řady nádorových onemocnění, zejména u karcinomu kolorekta, prsu, ledviny a plíce. Studií E2100 byla poprvé prokázána účinnost bevacizumabu podávaného společně s paclitaxelem v první linii paliativní léčby metastazujícího karcinomu prsu, zejména ve smyslu prodloužení doby do progrese onemocnění.

Vzácněji může při kombinované terapii s Avastinem dojít také k navození dlouhotrvající kompletní remise. Bevacizumab, jako zástupce cílené biologické terapie, je nemocnými obvykle dobře tolerován. Nejčastější nežádoucí účinky, jako rozvoj arteriální hypertenze a proteinurie, bývají pouze přechodné a jen zřídka jsou důvodem ukončení léčby.

V následující kasuistice je prezentován případ nemocné s karcinomem prsu a izolovaným metastatickým postižením plíce, u níž byla léčbou Avastinem v kombinaci s paclitaxelem a karboplatinou navozena dlouhodobá trvající kompletní remise onemocnění.

Třiašedesátiletá pacientka bez interních onemocnění byla léčena pro karcinom prsu od roku 2003, kdy podstoupila ablaci pravého prsu s exenterací stejnostranné axily. Histologicky se jednalo o triple-negativní nízce diferencovaný invazivní duktální karcinom prsní žlázy s extrémně vysokou proliferační aktivitou; pT2pN1M0. Vzhledem k agresivnímu fenotypu a postižení jedné axilární uzliny byla pooperačně zajištěna šesti cykly adjuvantní chemoterapie s antracyklinem.

Následně byla pro negativitu hormonálních receptorů pouze dispenzarizovaná až do července roku 2007, kdy byla na CT plic nalezena dvě spikulující metastatická ložiska v parenchymu pravé plíce, velikosti 17 a 5 mm. Kompletní restagingové přešetření neprokázalo známky další diseminace. Nemocná byla pro nález metastatického onemocnění odeslána na Kliniku onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde jsme ji měli možnost léčit Avastinem s paclitaxelem v monoterapii nebo v kombinaci s dalším cytostatikem v první linii léčby pacientek s lokálně recidivujícím nebo metastatickým karcinomem prsu.

Na konci července 2007 zahájila kombinovanou terapii bevacizumab 10 mg/kg a 14 dní plus paclitaxel 90 mg/m2 jednou týdně plus karboplatina AUC2 jednou týdně. Již na prvním kontrolním CT plic v lednu 2008 došlo k regresi většího ložiska v pravé plíci na 11 mm, přičemž menší ložisko již nebylo nalezeno. Při dobré toleranci kombinované léčby pokračovala dále ve stejné medikaci až do května 2008, kdy byla na spirálním CT plic a po kompletním restagingu hodnocena kompletní remise onemocnění. Vzhledem k narůstající hematologické toxicitě a periferní neuropatii pokračovala léčba od května 2008 dále jen v monoterapii samotným bevacizumabem bez chemoterapie. Nález kompletní remise byl potvrzen na spirálním CT plic v prosinci 2008 i červnu roku 2009.

Léčba bevacizumabem pokračovala až do září roku 2009, kdy byla definitivně ukončena pro narůstající nežádoucí účinky, konkrétně špatně korigovatelnou arteriální hypertenzi vyžadující až čtyřkombinaci antihypertenziv a proteinurii opakovaně přesahující odpad tří gramů proteinu v moči za 24 hodin. Při kompletní remisi byla pacientka ponechána bez další terapie k následné dispenzarizaci. Při poslední kontrole v srpnu 2010 byla nemocná ve velmi dobré kondici, s hypertenzí dobře korigovanou dvojkombinací léčiv a se zlepšenou proteinurií pod 1 g/den. Poslední restagingové HRCT plic z června roku 2010 potvrdilo již 25 měsíců trvající kompletní remisi onemocnění.

Zdroj: Medical Tribune