Benefity pro zdravotní sestry – kdo dá víc?

Náborový příspěvek, podpora dalšího vzdělávání, ubytování, stravování, až šest týdnů dovolené – tyto a mnohé další výhody mají nalákat zdravotní sestry na správné pracoviště. Sester je ve zdravotnictví velký nedostatek, a tak se nemocnice předhánějí, která nabídne víc. Podporu při dalším vzdělávání nabízí skoro každý, proto větší nemocnice neváhají přidat ještě další výhody.

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady poskytuje kromě náborových příspěvků také školku. „Naše zařízení nabízí možnost hlídání dětí po dobu 24 hodin, tato možnost je velmi vítaná, protože nabízí možnost hlídání po celý den – nepřetržitě. Úroveň – příjemné standardní prostředí. Ve vztahu k nedostatku zdravotních sester se samozřejmě vyplácí,“ říká Zdeněk Pastyřík, vedoucí Personálního odboru FN Královské Vinohrady.

Školka na Vinohradech není v Česku ojedinělá a o jejím zavedení uvažují i další nemocnice, ale třeba v pražském Motole na to jdou jinak:

„Všeobecným sestrám nabízíme náborový přípěvek 15 000 korun a sestrám sloužícím na JIP dáváme navíc každý rok věrnostní bonus ve stejné výši. Pro mimopražské nabízíme levné ubytování – 40 korun na den v ubytovně nemocnice,“ říká Jana Nováková.

Pochvaluje si také, jak nabídka ubytování zvýšila zájem o práci v motolské nemocnici. Benefity jsou podle ní velice důležité. „O benefity je zájem,“ pokračuje dále Jana Nováková. „Levné ubytování zvýšilo zájem o práci několikanásobně. Při zadávání inzerátu je hlavní zmínit finanční podmínky.“

Systém benefitů také musí být podle Novákové nastaven spravedlivě a zabraňovat zneužití. Proto v Motole vyplácejí sestře oněch náborových 15 000 korun postupně. Na náborový příspěvek láká například i nemocnice v Českém Krumlově, kde nové sestře vyplácejí 20 000 korun.

V jiných zařízeních ale na tyto postupy nevěří. „U nás jsou benefity součástí pracovní smlouvy,“ říká Jiří Vondra, mluvčí chomutovské nemocnice. „Benefit nepředstavují jen finance, ale třeba zvýšený důraz klademe na standard pracoviště.

Přispíváme personálu na vzdělávání a pomocí vlastního programu stipendií pro vysoké i střední školy si vychováváme nové kmenové zdravotníky,“ pokračuje Vondra a dodává, že nemocnice také přispívá zaměstnancům na dovolenou částkou 3 000 korun.

V pražské Nemocnici Na Homolce to vidí podobně. „Na podobné věci, jako je náborový příspěvek, nevěříme. Naši zaměstnanci jsou odměňováni všichni stejně, a to formou unišeků,“ říká vedoucí personálního odboru Václava Hlaváčková.

Kromě náborových příspěvků, vyšších platů a vzdělávacích výhod se lze setkat ještě s dalšími benefity: například nemocnice Liberec nabízí pro zaměstnance desetiprocentní slevu při nákupu v nemocniční lékárně a slevou 10 % při nákupu zdravotnických přístrojů.

Jinde nabízejí až šest týdnů dovolené, příspěvek na vitaminy, očkování zdarma, dárkové šeky, služební mobily a další a další.

Nezisková zařízení, jako třeba domov v Řepích, nelákají na závratné platy, ale nabízejí jistotu, stmelený tým, slušné zacházení a práci, která člověku přináší radost. A možná i právě proto se těší velkému zájmu ze strany sester.

Nemocnice ve válce o sestry

„Dochází také k přetahování sester. Některé si samy zkouší, kde by je vzali, a pak přijdou a zkouší na nás vydírání,“ říká otevřeně Václava Hlaváčková.

V kolektivu se navíc vytváří i nerovnost mezi staršími, již zapracovanými sestrami a mezi nově příchozími. Vzniká tak bludný kruh odchodů a příchodů. Tento problém si dobře uvědomují i v Motole a snaží se podle Jany Novákové vytvořit spravedlivý systém, ale i ona uznává závažnost situace.

Řešením by podle Václavy Hlaváčkové bylo změnit systém vzdělávání sester. „Za několik let už nebude kde sestry brát. Problém leží v legislativě – sestra studuje sedm let a po ukončení studia je stále jen sestrou. Musí strávit další tři roky studiem na specializaci. Tento systém už dnes děvčata odmítají a raději utíkají k farmaceutickým firmám,“ stěžuje si Hlaváčková.

A přivést do českých nemocnic sestry z Vietnamu, jak to před časem zamýšleli v Motole, je podle ní hloupost: „Tady záleží na každém slovíčku, které pacient řekne a na to nemůžou pustit holky z Vietnamu s dvouměsíčním kursem češtiny – to je nesmysl.“

Naopak Nemocnice Český Těšín již začala řešit budoucí nedostatek zdravotních sester, a to náborem v sousedním Polsku. „Vzhledem ke zhoršující se personální situaci v oblasti zdravotnických pracovníků jsme navázali kontakt s úřadem práce v polském Cieszyně. Tam nám vyšli vstříc a zorganizovali koncem ledna burzu práce, kde jsme představili naše zdravotnické zařízení a nabídli pracovní místa,“ říká v tiskovém prohlášení ředitelka nemocnice MUDr. Barbora Zbránková.

Protože cizí státní příslušníci musí absolvovat zkoušku z českého jazyka, nabídne jim nemocnice možnost absolvování kursu českého jazyka v nemocnici a pomoc při vyplňování žádostí a formulářů nutných před přijetím do pracovního poměru v České republice.

V Nemocnici Český Těšín nyní pracuje jedna polská a čtyři slovenské sestřičky, se kterými má vedení dobré zkušenosti. „Uchazečky o práci v Čechách musí mít odpovídající vzdělání, povolení ministerstva zdravotnictví a musí mít základy českého jazyka,“ dodala Zbránková.

Žádaná změna vzdělávacího systému zdravotních sester se v současné době nechystá. Bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek ještě v listopadu slíbil navýšení mezd sester a zvětšení jejich pravomocí, ale otázku vzdělávání má vyřešit až analýza ministerstva, která údajně právě probíhá.

Štěpán Feik, Medical Tribune

Máte k článku nějaké připomínky? Napište nám!

Dotazy zasílejte na adresu bezdekova@tribune.cz.

Zdroj: