Barometr kontroly diabetu míří i do Česka

"Až Dánsko v první polovině roku 2012 převezme předsednictví EU, bude léčba diabetu nesporně jednou z priorit v oblasti zdravotní péče," řekl dánský velvyslanec pan Ole E. Moesby, když vítal přítomné odborníky. Připomněl též, že před 80 lety právě Dánsko začalo jako první země v Evropě vyrábět syntetický inzulin, a uvedl, že léčba diabetu je problémem nejen každého jednotlivého pacienta a nejen problémem zdravotnickým, ale též významným faktorem socioekonomickým.

Diabetes - světová pandemie

To ostatně potvrdil i odborný program. Přední český diabetolog, děkan 3. lékařské fakulty UK v Praze, prof. MUDr. Michal Anděl, DrSc., v něm mj. informoval, že v celém světě je dnes nejméně 285 milionů diabetiků a rok co rok přibývá sedm milionů dalších; každých deset sekund tedy dva noví nemocní.

Diabetes a jeho komplikace způsobují ročně téměř čtyři miliony úmrtí; každých deset sekund tedy na ně umírá jeden člověk. Přímé náklady na diagnostiku a léčbu diabetu se dnes v celosvětovém měřítku odhadují na 240 miliard USD a již v roce 2025 by měly překročit 300 miliard USD, kromě toho jsou zde ovšem i miliardové náklady nepřímé.

Trojnásobný vzestup za pouhá tři desetiletí

Česká republika patří - jak ukázal další z předních českých diabetologů a v současnosti prorektor Univerzity Karlovy prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc. - k zemím s nejvyšší incidencí a prevalencí diabetu v Evropě, a jak ukazuje tabulka, počet diabetiků stále roste. Diabetes je diagnostikován u více než 800 000 pacientů (téměř 10 % populace) a nově je nemoc zjišťována každý rok zhruba u 60 000 osob.

Z uvedeného počtu má 91,6 % pacientů diabetes 2. typu, který je do značné míry onemocněním, jehož vznik a vývoj lze významně ovlivnit modifikací rizikových faktorů.

Z tabulky je patrné, že jen za poslední tři desetiletí vzrostl počet diabetiků u nás třikrát!

A pokud bychom do statistiky počítali i osoby s porušenou glukózovou tolerancí (předstupeň diabetu), vzrostl by počet postižených na 1,5 až 2 miliony.

Diabetes zabíjí

Předseda Diabetické asociace ČR, prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., uvedl své vystoupení konstatováním " diabetes zabíjí" a dokumentoval je na smutných faktech. "Pacienti s diabetem, a to i když se jim dostává adekvátní léčby, mají v každé věkové skupině významně vyšší úmrtnost než nediabetici. Diabetes je totiž zákeřné onemocnění - zpočátku nebolí a nepřekáží, a když je diagnostikován, mohou už být přítomny některé z komplikací. Ty postihují jednak velké cévy a způsobují srdeční infarkty nebo cévní mozkové příhody, jednak cévy drobnější a způsobují postižení ledvin, oční sítnice a dolních končetin (diabetická nefropatie, diabetické retinopatie, diabetic-

Dokončení na str. B2

-ká neuropatie, diabetická noha). Navíc se diabetes často sdružuje s obezitou, poruchami krevních tuků a vysokým krevním tlakem, což je již mimořádně nebezpečná kombinace. Právě tyto komplikace zásadně zhoršují kvalitu života nemocných a ohrožují jejich životy, ale také významně zvyšují náklady na jejich léčbu. Podle prof. Kvapila je proto nezbytné výrazně zlepšit a zintenzivnit primární i sekundární prevenci diabetu a jeho komplikací, aktivně vyhledávat a včas diagnostikovat osoby se zvýšeným rizikem onemocnění a již nemocné, včas zahájit a dlouhodobě vést intenzivní léčbu, a zajistit kontrolu výsledků léčebných intervencí.

Ještě větší dynamiku má nárůst komplikací diabetu. Riziko infarktu myokardu nebo mozkové příhody je u diabetiků dvakrát až čtyřikrát vyšší než u zdravé osoby. Postižením ledvin trpí téměř 83 000 lidí (těžkou poruchou funkce ledvin 28 500), postižením zraku 94 400 lidí (slepotou 2 400), diabetickou nohou 44 000 (amputací končetiny 8 400). V průběhu jednoho roku umírá téměř 22 000 diabetiků, většinou v důsledku některé z jeho komplikací. Přitom platí, že účinná léčba diabetu může snížit výskyt komplikací až o 50 procent.

To se ovšem bohužel stále nedaří, a varovná je také skutečnost, že nejméně 50 % osob s diabetem nebo zhoršenou glukózovou tolerancí o svém onemocnění neví; a z těch, kteří již byli diagnostikováni, se zase zdaleka ne všichni léčí tak, aby se dosahovalo žádoucí glykémie. U diabetiků 1. typu je to jen 30 %, u diabetiků 2. typu nejvýše 40 procent. Navíc u diabetiků nestačí jen kontrola glykémie; důležitá je rovněž kontrola krevního tlaku, lipidů (cholesterolu a triglyceridů) a tělesné hmotnosti. A v tomto ohledu je situace ještě horší - dobré kontroly kombinace všech čtyř parametrů dosahuje jen 9 % diabetiků 1. typu a 5 % diabetiků 2. typu.

Diabetes je nákladné onemocnění, ale nemusí být

Kromě epidemiologického, klinického a pacientského rozměru diabetu byl diskutován i jeho rozměr ekonomický. MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., z České farmakoekonomické společnosti konstatoval, že diabetes vyžaduje vysoké náklady především v důsledku komplikací - ty spotřebovávají nejméně 60 % všech výdajů na diabetes. Diabetik každého věku spotřebuje z prostředků zdravotního pojištění dvakrát až pětkrát více než zdravá osoba téže věkové skupiny a léčba pacienta s komplikacemi stojí desetkrát více než u nemocného bez komplikací.

Z celkových nákladů přitom připadá na hospitalizace 55 %, na ambulantní péči 18 %, na antidiabetika 7 % a na ostatní léky 21 procent. Diabetes je tedy nákladné onemocnění pro jedince i společnost - ale nemusí být. Šetřením na dnešní léčbě se nic nezíská, protože o to více se v budoucnu zaplatí za komplikace. Naopak kombinací časné diagnózy a včas zahájené účinné léčby diabetu před tím, než se mohou rozvinout komplikace, lze ušetřit až 21 % celoživotních nákladů.

V ČR se průměrné roční náklady na jednoho diabetika odhadují na 25 850 Kč, což při počtu zhruba 800 000 diabetiků představuje 20 miliard korun za rok, čili 10 % veškerých zdravotních výdajů v České republice. Přitom 61 % nákladů spotřebovávají hospitalizace, 5 % ambulantní péče, 15 % inzuliny, 9 % hypolipidemika a po 4 % perorální antidiabetika a antihypertenziva. Pokud se nepodaří důslednou prevencí snižovat narůstající incidenci a prevalenci a včas zahajovanou, intenzivní účinnou léčbou oddálit komplikace nebo jim bránit, nebude brzy vůbec možné náklady související s diabetem ufinancovat.

Řešením je jen společný postup

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nezbytné prakticky okamžitě radikálně změnit přístup k tomuto onemocnění - a to nejen v lékařských ordinacích, ale i v dalších sférách společnosti. V době levných a dostupných potravin a téměř úplného vymizení svalové práce a námahy přesahuje do dalších segmentů, především zemědělství, potravinářství, obchodu, veřejného stravování, hygieny výživy a dalších. Bez soustředěné a koordinované aktivity těch všech se ničeho nedosáhne.

Důležitá je také kontrola výsledků, tedy hodnocení efektivnosti preventivních a terapeutických opatření. V součinnosti regulátorů, plátců a organizátorů, poskytovatelů i pacientských organizací je nezbytné vypracovat systém hodnocení, shodnout se na parametrech a ty pak důsledně monitorovat a analyzovat. To umožní posoudit efekty jednotlivých intervencí i jejich komplexu, a také určovat, kam v budoucnu směrovat aktivity.

Problém je, že efekt mnoha preventivních opatření i terapeutických intervencí se v případě diabetu jako chronického onemocnění dostaví po mnoha letech, a mnozí proto preferují opatření s rychlejší návratností. Jestliže však nepodnikneme nic, ocitneme se velmi brzy tváří v tvář neřešitelné epidemii, na jejíž zvládnutí už nebudou k dispozici ani síly, ani prostředky. Primární a sekundární prevence jsou typickými investicemi do budoucna.

Barometr kontroly diabetu - dostat diabetes z příšeří na denní světlo

O tom, že diabetes mellitus dnes představuje skutečně globální problém, svědčí mimořádný zájem Světové zdravotnické organizace i dalších mezinárodních institucí o tuto problematiku; rezoluce k tomuto problému vydaly OSN i Evropský parlament. Jednou z nových globálních aktivit ve vztahu k diabetu je i celosvětová iniciativa Changing DiabetesR Barometer čili Barometr kontroly diabetu, která nyní vstupuje i do České republiky.

Východiskem projektu, iniciovaného a sponzorovaného jednou z celosvětově vedoucích farmaceutických firem v oblasti diabetologie - dánskou společností Novo Nordisk -, je přesvědčení, že ke zlepšení kontroly diabetu v globálním měřítku nestačí jen mezinárodní výměna vědeckých a odborných poznatků a zkušeností. Je třeba mít k dispozici rovněž data o situaci i trendech v prevenci, edukaci, diagnostice a léčbě diabetu, jakož i v prevenci a léčbě komplikací v jednotlivých zemích i v mezinárodním kontextu.

Výsledky by měly sloužit nejen odborné veřejnosti, ale především politikům, organizátorům, plátcům i poskytovatelům zdravotní péče, pacientským organizacím i médiím k tomu, aby se "péče o diabetiky dostala z příšeří na denní světlo". Jen tak lze současně umožnit diabetikům žít plný a produktivní život a snižovat náklady na péči o ně.

Barometr by měl monitorovat důležité ukazatele úspěšnosti boje s diabetem na mezinárodní, národní, regionální a lokální úrovni v co největším počtu zemí, porovnávat je v globálním kontextu, a využívat je ke zlepšování této péče. Jeho cílem je nikoli kritizovat za nedostatky, nýbrž inspirovat k následování dobrých příkladů, nikoli vyvyšovat jedny a srážet druhé, nýbrž inspirovat konstruktivní dialog, který bude pomáhat všem. Samozřejmě především pacientům.

Trvalý růst incidence a prevalence diabetu 2. typu může být díky projektu Barometr kontroly diabetu zpomalen a dopady onemocnění na postižené a jejich rodiny, zdravotnické systémy a socioekonomické prostředí zmírněny. To ovšem jen tehdy, když se boj s diabetem nebude odehrávat jen za dveřmi výzkumných laboratoří a v lékařských ordinacích. Vědci a lékaři totiž už zjistili a řekli nám všem dost - teď je na každém jednotlivci i na společnosti jako celku něco dělat, aby se zmíněný trend zastavil a zvrátil. Podaří-li se nám nalézt a v praxi uskutečnit správná opatření v oblasti životního stylu i diagnostiky a léčby, můžeme rychlý vzestup diabetu zastavit a lidem diabetem již postiženým zásadně pomoci. Místo aby diabetem trpěli, mohou s ním prakticky normálně žít.

Zdroj: Medical Tribune