Atezolizumab pro druhou linii léčby plicního a uroteliálního karcinomu
Evropská komise schválila k použití atezolizumab (Tecentriq, společnost Roche) pro monoterapii místně pokročilého nebo metastazujícího nemalobuněčného plicního karcinomu po selhání předchozí léčby bez ohledu na stav PD‑L1. Nemocní s nádory nesoucími aktivující mutace EGFR nebo s nádory nesoucími mutace ALK mohou být též léčeni atezolizumabem, a to i po předchozí terapii cílenou biologickou léčbou. Ke schválení došlo na základě výsledků klinické studie fáze III (OAK) a studie fáze II (POPLAR). Studie OAK prokázala, že atezolizumab prodlužuje dobu přežití (OS) oproti terapii docetaxelem o 4,2 měsíce (13,8 měsíce vs. 9,6 měsíce; HR = 0,73; 95% CI 0,62–0,87). Druhou schválenou indikací je monoterapie místně pokročilého nebo metastazujícího uroteliálního karcinomu u pacientů, kteří již byli léčeni chemoterapií s cisplatinou po selhání terapie, nebo u nemocných, pro něž není cisplatina vhodná, a to bez ohledu na stav PD‑L1. Rozhodnutí o schválení je podepřeno výsledky klinické studie fáze III (IMvigor211), která sice neprokázala statisticky významně delší OS, ale medián léčebné odpovědi u nemocných na atezolizumabu trval 21,7 měsíce oproti 7,4 měsíce u pacientů na chemoterapii. K datu ukončení studie většina pacientů s dobrou léčebnou odpovědí (63 procent) v léčbě nadále úspěšně pokračovala se setrvalou terapeutickou odpovědí, zatímco v chemoterapii takto pokračovalo jen 21 procent nemocných.
Zdroj: MT