Ať ambulancím doplatí pojišťovny z rezerv, radí Válek

Ministerstvo zdravotnictví protestujícím ambulancím vzkazuje: Letošní úhradová vyhláška je sice přísná, ale dívejme se na růst úhrad v delším horizontu.

Autoři úhradové vyhlášky nesouhlasí s tvrzením zástupců ambulantních lékařů, že by jejich návrh dával přednost nemocničnímu segmentu.

Pro Sdružení praktických lékařů je úhradová vyhláška nepřijatelná a ohlásili, pokud se s ministerstvem nedomluví na změnách, protestní uzavření ordinací. Podle předsedy SPL povede vyhláška k tomu, že se růst úhrad pro lůžkový segment bude blížit deseti procentům.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek trvá na tom, že primární péče je prioritou. „Naší prioritou byla podpora primární péče, následné péče, jednodenní péče, péče o duševní zdraví a centralizace péče. To říkáme dlouhodobě,“ řekl ministr.

„Dívejme se i na kontext. Letos je šetřící rok, ale není to katastrofa. V loňském roce primární péče získala plošný růst a ta úroveň úhrad tam dál zůstává,“ vybídla vrchní ředitelka ministerstva pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová. Pro letošní rok rostou praktickým lékařům úhrady z titulu úhradové vyhlášky o více než deset procent.

Svaz zdravotních pojišťoven spočítal, že vyhláška povede k navýšení jejich nákladů na akutní lůžkovou péči ne o necelá dvě procenta, jak uvádí ministerstvo, ale o čtyři až šest procent, tedy podstatně více, než mají růst úhrady praktickým lékařům a ambulantním specialistům. Podle ředitele odboru regulace cen a úhrad Tomáše Trocha je rozdíl ve výpočtech daný odlišnostmi mezi vývojem úhrad od svazových pojišťoven a od Všeobecné zdravotní pojišťovny. VZP především letos na základě dohody s premiérem přispěla na navýšení platů lékařů v nemocnicích třemi miliardami korun. V roce 2025 se na této výši platů už budou podílet všechny zdravotní pojišťovny, pro VZP to bude znamenat meziročně pokles potřebných financí, pro ostatní nárůst, pro segment nemocnic to vyjde nastejno. Další rozdíl vidí v tom, že se při sjednocování základních sazeb zvyšují úhrady od menších pojišťoven více, protože měly s nemocnicemi domluveny historicky spíše nižší platby. Navíc mají svazové pojišťovny konzervativnější odhad růstu centrových léků. Teprve se ukáže, který byl přesnější. Nad rámec loňského navýšení platů lékařů o 5 000 až 15 000 korun měsíčně budou podle ministerstva zdravotnictví nemocnice mít i na další dohodnuté zvýšení platů všech zaměstnanců, kteří pobírají tabulkový plat, o 1 400 korun měsíčně.

Zároveň ministerstvo zdravotnictví ujišťuje, že zdravotní pojišťovny budou mít prostor, aby úhrady navýšily nad rámec vyhlášky tam, kde cítí potřebu, zejména v odbornostech a regionech s problémy s dostupností zdravotních služeb pacientům. „Míra, kolik budou moci zdravotní pojišťovny přidat do bonifikačních programů nad rámec letošního roku, bude různá u různých zdravotních pojišťoven. Předpokládáme, že štědřejší bude Všeobecná zdravotní pojišťovna, ostatní budou přispívat v míře, jakou jim umožní situace. U VZP máme zprávy, že bude rozpouštět vyšší jednotky miliard korun,“ uvedl Troch.

Zejména u ambulantních specialistů by ministerstvo zdravotnictví uvítalo, kdyby zdravotní pojišťovny více rozlišovalo úhrady ve prospěch podpory dostupnosti nedostatkových služeb.