Astmatici jsou chráněni aterosklerózou
K překvapivému poznání došli japonští vědci, když zjistili, že astmatičtí pacienti užívající dlouhodobě inhalační kortikoidy mají nižší počet aterosklerotických změn karotid ve srovnání se zdravými kontrolami, jež inhalační kortikoidy neužívají. Studie bude publikována v nejbližším čísle časopisu European Respiratory Journal.
Ve srovnání s perorálně podávanými kortikoidy nemají kortikoidy aplikované inhalační cestou systémový dopad, nicméně určité malé množství se mimo dýchací cesty dostane. Je známo, že dlouhodobě podávané steroidy zhoršují několik známých koronárních rizikových faktorů, jakými jsou hypertenze, hypercholesterolémie a hypertriglyceridémie, navíc způsobují poškození glukózové tolerance. Avšak ateroskleróza vzniká primárně na zánětlivém podkladě, a proto se zdá, že kortikoidy, které zánět potlačují, by mohly působit její oddálení.
Jeden z hlavních investigátorů studie dr. Otsuki k tomu říká: „Steroidy vykazují přímý inhibiční efekt na expresi adhezivních molekul ve vaskulárním endotelu, jež jsou obviňovány z nastartování počátečních stadií aterosklerózy.“ K tomu je zapotřebí vzít v úvahu, že inhalační kortikosteroidy aktivují NO syntázu, která působí protektivně na kardiovaskulární systém. Přestože se kortikoidy aplikované inhalační cestou dostávají do oběhu jen ve velmi malé míře, mohou zřejmě svůj pozitivní efekt sehrát, protože mají možnost působit dlouhodobě a ve stabilní koncentraci.
Studie se zúčastnilo 150 ambulantních astmatických pacientů a 150 kontrol, pacienti užívali inhalační kortikoidy po dobu dvou let, a to především fluticason, budesonid a ciclesonid. Karotidy byly vyšetřovány zaslepeně vysokorozlišovacím ultrazvukem, v potaz byly brány údaje jako tloušťka intimy a medie, za aterosklerózu byla považována tloušťka větší než 1,1 mm a/nebo přítomnost aterosklerotických plátů.
Na ultrazvukovém vyšetření mělo 20 % astmatických pacientů jeden nebo více aterosklerotických plátů v karotidách ve srovnání s kontrolami s 29,3 % (p = 0,06). Tloušťka intimy a medie karotid byla signifikantně menší u astmatických pacientů než u kontrol (p = 0,03). Padesát jedna astmatických pacientů (34 %) mělo potvrzenou aterosklerózu karotid ve srovnání s 69 (46 %) kontrolami. Pokročilost aterosklerózy navíc byla nepřímo úměrná výši dávky inhalačních kortikosteroidů, již astmatičtí pacienti aplikovali během předchozích dvou let.
Zdroj: Medical Tribune