Astma v těhotenství snižuje porodní hmotnost

Do studie v rámci programu Tennessee's Medicaid bylo zahrnuto celkem 140 299 těhotných žen ve věku od 15 do 44 let. Z této skupiny bylo 9 154 žen astmatiček. Výsledky ukázaly, že porodní hmotnost dětí matek s astmatem a exacerbovaným astmatem byla v průměru o 38 g, resp. 56 g nižší než u žen bez astmatu.

Navíc některé komplikace v těhotenství (vysoký krevní tlak, krvácení, gestační diabetes, císařský řez) byly u žen s astmatem pozorovány častěji. Na jiné komplikace (předčasný porod, kongenitální defekty, krvácení po porodu) ovšem nemělo astma vliv.

Vědci zdůraznili nutnost častějších kontrol astmatu a adekvátní léčby u těhotných žen. Podle současných studií je většina léčiv používaných k léčbě astmatu bezpečných, a pro matku a její dítě je proto horší nedostatečná léčba než léčba odpovídající jejímu stavu.

J Allergy Clin Immunol 2007;120:625-630.

Bakteriální kolonizace dýchacích cest a riziko astmatu

Vědci z fakultní nemocnice v dánské Kodani zjistili, že novorozenci s kolonizací hltanu bakteriemi Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae a Moraxella catarrhalis nebo kombinací těchto bakterií mají vyšší riziko poruchy plicních funkcí v dalším průběhu života. Výsledky studie uveřejnili výzkumníci v říjnovém čísle časopisu The New England Journal of Medicine.

V rámci studie vědci vyšetřovali příznaky astmatu u celkem 321 novorozenců s kultivací z hltanu v prvním měsíci věku pozitivní na S. pneumoniae, H. influenzae, M. catarrhalis a Staphylococcus aureus. Tyto děti byly sledovány do pěti let věku. Výsledky ukázaly, že kolonizace prvními třemi uvedenými bakteriemi více než zdvojnásobovala riziko příznaků astmatu a hospitalizace pro tuto diagnózu. U těchto dětí byly ve čtyřech letech také zjištěny zvýšené hladiny IgE a vyšší počet eozinofilních granulocytů. Osídlení zlatým stafylokokem toto riziko nezvyšovalo.

Investigátoři uvedli, že prevalence astmatu a reverzibilita rezistence dýchacích cest po podání beta-2 agonisty ve věku pěti let byly signifikantně zvýšeny u dětí s osídlením těmito mikroorganismy v novorozeneckém věku při porovnání s dětmi bez této kolonizace (33 % proti 10 %, resp. 23 % proti 18 %).

N Engl J Med 2007;357:1487-1495, 1545-1546.

Atopický ekzém a rozvoj astmatu

Odborníci z Dětské kliniky v holandském Zwolle zjistili v kontrastu s dosavadními tvrzeními, že k rozvoji astmatu dojde pouze u menšiny dětí s atopickým ekzémem. Výsledky studie výzkumníci uveřejnili v časopisu Journal of Allergy and Clinical Imunology.

Ekzém a astma jsou onemocnění, která jsou závislá na interakci mnoha genetických vloh a vlivů vnějšího prostředí. Známa je jich pouze část. Prostá lineární progrese ekzému v astma je tedy velkým zjednodušením.

V rámci studie výzkumníci posuzovali výskyt astmatu u dětí v prvních čtyřech letech jejich života. Výsledky čtyř studií ukázaly, že atopický ekzém je spojen s 2,14násobně vyšším rizikem rozvoje astmatu. V devíti studiích u dětí s atopickým ekzémem došlo k rozvoji astmatu u 29,5 % subjektů.

Výzkumníci zjistili, že podle těchto studií je riziko astmatu mnohem nižší, než se udává v různých lékařských učebnicích a jiných odborných textech. Autor studie uvedl, že pouze u jednoho ze tří dětí s atopickým ekzémem se do šesti let rozvine astma.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 35/2007, strana C8

Zdroj: