Aspirin není žádné placebo

Systematické review dvou klinických studií publikované v časopisu Stroke ukázalo, že kyselina acetylsalicylová podávaná pacientům s Alzheimerovou nemocí ve snaze zpomalit progresi onemocnění neovlivňuje úbytek kognitivních funkcí u těchto pacientů a navíc zvyšuje riziko intracerebrálního krvácení.

Podklady pro přehledovou práci odborníci získali na základě důkladného prohledání PubMedu a Cochrane Library. Zaměřili se na randomizované studie provedené v roce 2009, hledali ty, které měly zkoumat účinek kyseliny acetylsalicylové u pacientů s Alzheimerovou nemocí a nežádoucí účinky jejího podávání, včetně intracerebrálního krvácení. Pouze dvě studie se ukázaly jako relevantní dle nastavených kritérií, ani jedna však nepřinesla poznání, že by podávání kyseliny acetylsalicylové zpomalovalo progresi úbytku kognitivních funkcí.

První z nich, The Evaluation of Vascular Care in Alzheimer's Disease (EVA), zkoumala, zda léčba zaměřená na cévní systém, tedy i podávání kyseliny acetylsalicylové, dokáže zpomalit progresi demence u pacientů s Alzheimerovou nemocí.

Závěry studie však ukázaly, že 4,6 % (3/65; 95% CI, 1,0 % až 12,9 %) intervenovaných pacientů bylo stiženo krvácením do mozku ve srovnání s nulovým procentem (0/58; 95% CI, 0 % až 6,2 %) u kontrolní skupiny. Druhá, The Aspirin in Alzheimer's Disease (AD2000), otevřená studie, zjistila intracerebrální krvácení u 2,6 % (4/156; 95% CI, 0,7 % až 6,4 %) pacientů užívajících kyselinu acetylsalicylovou a opět nulaprocentní (0/154; 95% CI, 0 % až 2,4 %) výskyt u kontrolní skupiny.

Extrapolací počtu případů intracerebrálního krvácení se toto vyskytlo u skupiny pacientů užívajících kyselinu acetylsalicylovou ve 3,2 % versus 0 % u kontrolní skupiny, extrapolované hazard ratio pro intracerebrální krvácení u pacientů s Alzheimerovou nemocí užívajících kyselinu acetylsalicylovou bylo 7,63 (95% CI, 0,72 až 81,0; p = 09).

"V interpretaci výsledků jsme velmi opatrní, protože počet případů intracerebrálního krvácení byl malý (dohromady sedm případů) a hazard ratio nebylo signifikantní. Nicméně, počet pacientů postižených krvácením do mozku byl relativně vysoký, což znamená, že je potřeba problému věnovat pozornost," říká dr. Richard, jeden z autorů analýzy.

"V případě, že je preskripce kyseliny acetylsalicylové odůvodněná kardiovaskulární indikací, neříkáme, aby ji pacienti neužívali. Pro toto tvrzení nám totiž chybějí data ze studie navržené tak, aby bylo možné ukázat, zda užívání kyseliny acetylsalicylové přinese větší výhody než nevýhody pacientům s komorbiditami Alzheimerovy choroby a onemocnění kardiovaskulárního systému. V tuto chvíli můžeme na základě naší analýzy říci, že preskripce kyseliny acetylsalicylové pacientovi s Alzheimerovou nemocí a současným podezřením na jiné, ne jasně specifikované vaskulární poškození není dobrý nápad." V návaznosti na výše zmíněná zjištění plánuje dr. Richard se svými kolegy velkou, multicentrickou, observační studii s 800 pacienty, jejímž cílem bude objasnit možnou souvislost mezi užíváním kyseliny acetylsalicylové a mikrovaskulárními komplikacemi.

"Může to být právě kyselina acetylsalicylová, která stojí za mikrohemorrhagiemi. Pokud k nim dojde v důsledku ztráty integrity cévní stěny dané ukládáním amyloidu, kyselina acetylsalicylová 'ředící' krev může zvýšit pravděpodobnost jejího úniku přes cévní stěnu a vzniku krvácivých komplikací," říká Ronald C. Petersen, MD, PhD, ředitel Mayo Alzheimer's Disease Research Center v Rochesteru, člen American Academy of Neurology.

Zdroj: Medical Tribune