ASA jako chemoprevence nádorových onemocnění

Na serveru Online First a v nadcházejícím vydání magazínu Lancet budou zveřejněny výsledky studie, která jako první dokazuje pozitivní vliv kyseliny acetylsalicylové (ASA) na snížení úmrtnosti způsobené běžnými typy nádorových onemocnění. Tým vědců pod vedením profesora Petera Rothwella působícího v nemocnici Johna Radcliffa v Oxfordu a na oxfordské univerzitě ve Velké Británii analyzoval údaje celkem 25 570 pacientů.

Byli to účastníci jednoho z osmi klinických hodnocení, ve kterých se jako jedna z účinných látek posuzovala kyselina acetylsalicylová a její vliv na úmrtí vzniklá v důsledku nádorových onemocnění. Tato práce navazuje na dřívější výzkumy prof. Rothwella a kol., jejichž výsledky v říjnu 2010 představil magazín Lancet.

Ty potvrdily, že dlouhodobé podávání nízké dávky ASA (tj. 75 mg denně) snižuje mortalitu způsobenou kolorektálním karcinomem o více než třetinu. Aktuálně zveřejněné výsledky posuzují vliv ASA i na další onkologická onemocnění.

Ukazují, že u pacientů zařazených do studijní skupiny s ASA byla úmrtnost na nádorová onemocnění snížena o 21 % (závěr založený na 674 evidovaných úmrtích následkem onkologického onemocnění), přičemž hlavní přínos terapie byl patrný po uplynutí následného pětiletého sledování (mortalita klesla o 34 % u všech druhů zhoubných nádorů a v případě nádorů trávicího traktu o 54 %).

Také po uplynutí dvaceti let sledování, následujícího po skončení klinických hodnocení, údaje potvrzují, že riziko úmrtí následkem nádorového onemocnění zůstává u pacientů původně zařazených do skupiny s ASA sníženo o 20 procent. Tato data se vztahují na všechny druhy solidních nádorů, v případě nádorů GIT riziko kleslo o 35 procent.

Období latence, které předchází samotnému účinku kyseliny acetylsalicylové na četnost úmrtí, trvalo v případě nádorů jícnu, pankreatu, mozku a plic pět let, u nádorů žaludku a kolorektálního karcinomu 10 let a u karcinomu prostaty 15 let. Při podrobnějším pohledu na výsledky výzkumu prof. Petera Rothwella lze zjistit, že v případě zhoubných nádorů plic a jícnu je přínos působení ASA omezen na skupinu adenokarcinomů, které jsou nejčastěji pozorovanými nádory u nekuřáků.

Snížení mortality po dvaceti letech terapie dosáhlo 10 % v případě karcinomu prostaty, 30 % u zhoubných nádorů plic, 40 % pro kolorektální karcinom a 60 % pro karcinom jícnu. Vliv na četnost onkologických onemocnění slinivky, žaludku a mozku nebylo možné přesně kvantifikovat z toho důvodu, že evidovaný počet úmrtí jejich následkem byl velmi nízký.

Vzhledem k tomu, že terapie kyselinou acetylsalicylovou trvala v průběhu klinických hodnocení průměrně čtyři až osm let, upozorňují autoři na skutečnost, že mohlo dojít k nedocenění vlivu opravdu dlouhodobého podávání léčiva na redukci mortality (např. ve věkové kategorii 50 až 75 let).

Dokončení na str. B1

Pozitivní přínos léčby kyselinou acetylsalicylovou přitom nezávisel na její dávce (75 mg a vyšší), pohlaví pacientů či nikotinismu.

Absolutní efekt na míru rizikovosti po dvaceti letech léčby se však zvyšoval se stoupajícím věkem pacientů. K tomu profesor Rothwell dodává, že zvýšený účinek kyseliny acetylsalicylové na mortalitu starších lidí je způsoben obecně vysokým počtem úmrtí následkem nádorového onemocnění v této věkové kategorii. V případě podávání trvajícího 20 až 30 let by z léčby mohli mít největší užitek pacienti, kteří s užíváním kyseliny acetylsalicylové začnou ve věku 40 až 50 let.

Výsledky analýzy se vztahují na běžnou populaci

„Tyto závěry slouží jako první důkaz, že léčba kyselinou acetylsalicylovou může u lidí snížit úmrtnost zapříčiněnou běžnými druhy nádorových onemocnění. Tento pozitivní přínos byl stabilně pozorován napříč rozmanitými populacemi jednotlivých klinických hodnocení, což svědčí pro skutečnost, že výsledky naší analýzy lze aplikovat všeobecně,“ říká prof. Rothwell a dále uvádí: „Tyto výsledky neznamenají, že by všichni dospělí lidé měli ihned začít užívat kyselinu acetylsalicylovou, poukazují však na její nový přínos, který doposud nebyl součástí terapeutických doporučení.“

Na konto rizik a přínosů kyseliny acetylsalicylové dodal, že „předchozí směrnice oprávněně upozorňovaly na fakt, že u zdravých jedinců středního věku může nízké riziko krvácení, doprovázející užívání kyseliny acetylsalicylové, vyvažovat benefit, spočívající v prevenci výskytu mozkových příhod a infarktů myokardu. Ovšem schopnost kyseliny acetylsalicylové snížit počet úmrtí způsobených běžnými typy nádorových onemocnění tuto rovnováhu v případě mnoha lidí značně pozmění.“

Tým vědců usuzuje, že podávání kyseliny acetylsalicylové v průběhu klinických hodnocení – tedy 5 až 10 let – snížilo četnost všech úmrtí (včetně fatálního krvácení) o 10 procent. Další snížení míry úmrtnosti v případě onkologických onemocnění bylo pozorováno se zpožděním, riziko krvácení se však dále nezvyšovalo.

V rámci zefektivnění nákladů by takový přínos mohl překonat význam momentálně zavedených léčebných metod typu screeningu nádorů prsu nebo prostaty, případně opodstatnit zvýšení některých výdajů, včetně prevence krvácivých komplikací, souběžné preskripce inhibitorů protonové pumpy či dalšího vývoje účinnějších derivátů kyseliny acetylsalicylové.

Další výzkum upřesní účinky ASA

Prof. Rothwell a jeho tým zdůrazňují, že další výzkum je nevyhnutelný. Efekt kyseliny acetylsalicylové na nádorová onemocnění musí být jasně stanoven, a to i v případě méně frekventovaných typů zhoubných nádorů. Je také nutné určit, zda je období latence předcházející samotnému účinku kyseliny acetylsalicylové kratší než období vedoucí k úmrtí.

Další klinický výzkum je také nezbytný k odhalení účinku kyseliny acetylsalicylové na nádorová onemocnění prsu a jiných orgánů u žen. K určení případné pozdní odezvy v případě úmrtí následkem zhoubných nádorů bude taktéž nevyhnutelné pozorování trvající 20 a více let. Prof. Rothwell i celá jeho vědecká skupina doufají, že odpovědi na tyto a další otázky pomůže nalézt další výzkum, plánovaný na rok 2011.

„Tím pravděpodobně nejdůležitějším dlouhodobým zjištěním je objev a průkaz možnosti prevence nádorových onemocnění pomocí jednoduchých látek, mezi něž patří i kyselina acetylsalicylová, a že „chemoprevence“ je tím pádem velmi reálným cílem budoucího výzkumu s dalšími látkami,“ uzavírá profesor Rothwell.

red

_____________________________________________________________________________________________________

Co říkají čeští odborníci

„Aktivita kyseliny salicylové v onkologii představuje celkem logický návrat k vyzkoušeným a z pohledu dnešních technologií přímo přírodním léčivům. Připočteme‑li k popsanému efektu u kolorektálního karcinomu projektivní efekt proti tromboembolické nemoci, zhodnotíme‑li náklady na jeden den léčby, máme v modelu nákladové analýzy lék, jaký medicína ještě neměla. Za málo peněz hodně muziky. Ovšem nelze vyloučit, že se zanedlouho objeví cílený acylpyrin na kolorektální karcinom, pak cílený na snížení rizika TEN, oba s varováním: nepoužívat v jiné indikaci a s měsíční cenou léčby se čtyřmi nulami,“ komentuje práci prof. Rothwella doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., z Onkologického a radioterapeutického oddělení FN Plzeň a dodává dovětek pro optimisty – další studie může prokázat úplný opak.

Také podle doc. MUDr. Petry Tesařové, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a V FN v Praze se na levné léky dlouhodobě sloužící pacientům často neprávem pohlíží jako na zastaralé. Přitom ve svých indikacích neřekly ještě zdaleka poslední slovo.

„Bohužel, jen málokdy se jejich benefit odhalí, protože není žádný tlak na zvyšování jejich odbytu. Mechanismus jejich účinku se přitom často blíží mechanismům moderní cílené léčby. Obvykle blokují tytéž metabolické cesty, které se pokoušíme novou nákladnou léčbou zacílit. Takový lék je potom ideální pro chemoprevenci, s cílem, aby se zmíněný nádor vůbec neobjevil. Naštěstí podobných ‚starých dobrých léků‘ v protinádororvých indikacích přibývá – metformin, vitamin D apod. Oprávněnost a bezpečnost podávání takových přípravků zdravým osobám však musejí prověřit další studie,“ uzavírá doc. Tesařová.

„Výsledky vědecké skupiny vedené propfesorem Rothwellem sleduji a považuji je za mimořádně významné na poli chemoprevence zhoubných nádorů, kde se otevírají nové možnosti využití. Rozhodující pro klinické využití je správná interpretace výsledků a identifikace cílené nejvíce ohrožené populace, kde by se dal tento postup využít. Publikované výsledky vědeckých týmů z Dana‑Farber Cancer Institute ukazují na možnost identifikace části vybrané populace, kde se dá předpovědět nejvyšší účinek podávání ASA na podkladě některých markerů zánětu. Představa personalizované chemoprevence ostatně odpovídá současné koncepci personalizované medicíny,“ říká prof. MUDr. L uboš Petruželka, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a V FN v Praze a připomíná, že při dalších diskusích je však nutné oddělit chemoprevenci od screeningu.
_____________________________________________________________________________________________________

Zdroj: Medical Tribune