Arteriální hypertenze ve vztahu k obezitě - I. Patogenetické faktory

Epidemiologické studie z různých zemí prokázaly, že existuje statistická závislost mezi tělesnou hmotností a krevním tlakem. Obezita patří k nejvýznamnějším rizikovým faktorům arteriální hypertenze. V České republice je vzestupný trend společného výskytu obezity a hypertenze alarmující; hypertonici s abdominálním (viscerálním, androidním) typem obezity mají ve všech věkových skupinách podstatně vyšší riziko závažných kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je důležité, aby se v klinickém výzkumu i v lékařské praxi věnovala pozornost kauzálnímu vztahu mezi obezitou a primární hypertenzí, a to v širším kontextu metabolického syndromu. Podle dnes obecně přijímané koncepce vzniká primární hypertenze jako důsledek systémové poruchy regulačních mechanismů, které zajišťují optimální průtok krve tkáněmi. V patogenezi se uplatňuje velký počet vzájemně se ovlivňujících faktorů, jak to již dávno předvídal Irvin H. Page ve své mozaikové teorii. Postupem času byla původní mozaika doplněna o nové prvky. V současné době budí mimořádný zájem polymorfismus různých genů, které rozhodují o aktivitě presorických či depresorických systémů a modifikují intenzitu odpovědí krevního tlaku na zevní podněty. Závažné poznatky přináší též výzkum psychofyziologických reakcí na zátěžové situace, ve vztahu k stresujícímu sociálnímu prostředí a k některým osobnostním charakteristikám, jako je např. hostilita. Předpokládá se, že patogeneze primární hypertenze nemá jednotný scénář a vliv jednotlivých faktorů a jejich kombinací vykazuje značnou interindividuální variabilitu. V první části tohoto přehledového článku se budeme zabývat několika patogenetickými faktory, které se průkazně podílejí na vzniku a vývoji primární hypertenze u obézních pacientů a jejichž závažnost stoupá paralelně s přírůstkem tělesné hmotnosti.
Díky metodickému pokroku se před několika lety podařilo potvrdit výsledky starších prací, které naznačovaly, že obézní pacienti s primární hypertenzí mají výrazně zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému. Typickým nálezem je velký přírůstek koncentrace noradrenalinu v krvi z ledvinových žil a vysoká frekvence nervových stimulů registrovaných mikroneurografickou metodou v perivaskulárních sympatických vláknech kosterních svalů. Za nepřímý důkaz zvýšené sympatické aktivity lze považovat nedávno publikovaný nález, že kombinovaná adrenergní blokáda (doxazosin s atenololem) vyvolá u obézních hypertoniků větší pokles systolického tlaku a tepové frekvence než u srovnatelných pacientů s normální hmotností.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 3/2004, strana 64

Zdroj: