Arcoxia - nová možnost terapie bolesti kloubů
Osteoartróza je nejčastější kloubní onemocnění, postihující asi 12 % populace, u osob starších než 60 let je tímto onemocněním postiženo až 50 % obyvatelstva. Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje celosvětově asi jedno procento populace, a to napříč všemi věkovými skupinami. Dna je klinický syndrom, který představuje zánětlivou reakci organismu na přítomnost krystalů natriumurátu. Muže postihuje dvakrát až sedmkrát častěji než ženy, jen výjimečně se vyskytuje u dětí a u žen před menopauzou.
Účinnost etoricoxibu v těchto indikacích byla prokázána v klinických studiích. U nemocných s gonartrózou bylo prokázáno, že etoricoxib v dávce 5, 10, 30, 60 a 90 mg jednou denně měl v šestitýdenní studii větší efekt v úlevě od bolesti v porovnání s placebem, maximální efekt byl patrný při podávání 60 mg jedenkrát denně. V osmitýdenní pokračující studii měli pacienti dostávající 30, 60 nebo 90 mg etoricoxibu denně účinek srovnatelný s účinkem diklofenaku v dávce 150 mg denně.Také v dalších studiích u pacientů s OA kyčle nebo kolene byla účinnost etoricoxibu v dávce 60 mg denně srovnatelná s referenčním NSA, v placebem kontrolovaných studiích byl etoricoxib významně účinnější než placebo. Nebylo však prokázáno, že by při léčbě osteoartrózy měla dávka 90 mg etoricoxibu vyšší účinnost, proto je v této indikaci doporučováno podávat dávku 60 mg.
Ve dvou klinických studiích u revmatoidní artritidy byla prokázána vyšší účinnost etoricoxibu v dávce 90 mg denně v porovnání s placebem, přičemž v jedné studii byla zjištěna účinnost srovnatelná, a v jedné studii dokonce vyšší v porovnání s naproxenem 500 mg dvakrát denně. Také v prodloužené fázi studie u pacientů s RA byla prokázána po 112 týdnech podávání účinnost srovnatelná s naproxenem v dávce dvakrát 500 mg denně. Doporučovaná dávka pro RA je 90 mg denně.
U pacientů s akutní dnavou artritidou byla ověřená účinnost etoricoxibu ve dvou randomizovaných klinických studiích. Bylo zjištěno, že účinnost etoricoxibu v dávce 120 mg denně je srovnatelná s indometacinem třikrát 50 mg denně. Obě studie prokázaly podstatně nižší výskyt nežádoucích účinků včetně závratí, bolestí hlavy, hypertenze a účinků na horní gastrointestinální trakt u pacientů léčených etoricoxibem v porovnání s indometacinem. Pro akutní dnu je doporučovaná dávka 120 mg denně.
Účinnost etoricoxibu byla ověřena i v klinických studiích při léčbě akutní bolesti (postoperační bolest zubů, dysmenorrhoea), chronické bolesti dolních zad, při terapii ankylozující spondylitidy a artropatii při hemofilii. Pro léčbu bolestivých stavů v těchto indikacích však v České republice Arcoxia? dosud nebyla registrována. Evropská komise EMEA (The European Agency for the Evaluation of Medicinal Products) kromě indikací schválených v ČR povolila podávání etoricoxibu při léčbě akutní bolesti provázející zubní operace a dále pro bolesti při dysmenorrhoee.
Coxiby byly vyvinuty jako alternativa podávání konvenčních nesteroidních antirevmatik za účelem snížení rizika vzniku komplikací v oblasti zažívacího traktu při zachování srovnatelného analgetického a protizánětlivého účinku.
Výskyt nežádoucích účinků etoricoxibu v oblasti gastrointestinálního traktu byl ověřen ve dvou endoskopických studiích, kdy byl prokázán signifikantně nižší výskyt žaludečních nebo duodenálních vředu v porovnání s ibuprofenem a s naproxenem. V porovnání s placebem byl výskyt vředů významně vyšší. Také v rozsáhlém programu MEDAL (Multinational Etoricoxib and Diclofenac Arthritis Long-term Study Program) u 34 701 jedinců s OA a RA byl prokázán signifikantně nižší výskyt všech nežádoucích účinků v oblasti horního trávicího traktu v porovnání s diklofenakem v dávce 150 mg denně, výskyt vážných příhod v oblasti gastrointestinálního traktu však byl u obou přípravků stejný. Redukce nekomplikovaných nežádoucích příhod při léčbě etoricoxibem byla zachována i u pacientů užívajících inhibitory protonové pumpy a u uživatelů nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové. Program MEDAL byl však zaměřen především na sledování kardiovaskulární bezpečnosti etoricoxibu, neboť v minulosti byly vysloveny obavy ze zvýšeného výskytu kardiovaskulárních příhod u pacientů léčených coxiby. Program MEDAL prokázal obdobný výskyt kardiovaskulárních příhod u pacientů léčených etoricoxibem i diklofenakem, riziko pro etoricoxib bylo v porovnání s diklofenakem rovno 0,95 (95% CI 0,81-1,11). Tato studie tak potvrdila údaje z posledních let svědčící o tom, že výskyt kardiovaskulárních příhod pravděpodobně zvyšují všechna NSA, a to selektivní i neselektivní.
V klinických i observačních studiích bylo dále zjištěno, že etoricoxib může obdobně jako ostatní NSA způsobovat retenci tekutin s následujícím vznikem hypertenze, otoků a bolestí hlavy, vzácně se může vyskytovat nefrotoxicita nebo hepatotoxicita.
Závěrem lze konstatovat, že etoricoxib představuje coxib druhé generace s vysokým stupněm selektivity a s poměrně dlouhým biologickým poločasem, což s výhodou umožňuje podávání jednou denně. V proběhlých studiích byla ověřena jeho účinnost, která je srovnatelná s běžnými NSA, v některých studiích u revmatoidní artritidy, ankylozující spondylitidy a u léčby bolesti po dentálních operacích byla zjištěna účinnost dokonce vyšší v porovnání s komparativním NSA. Etoricoxib je tak nové účinné nesteroidní antirevmatikum se značně šetřícím vlivem na zažívací trakt, při jeho podávání je však potřeba dbát na zvýšenou opatrnost u pacientů s vyšším kardiovaskulárním rizikem a u hypertoniků.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2008, strana KAM1
Zdroj: