Apelin a pacienti se srdečním selháním
Apelin je endogenní peptid s mnoha regulačními účinky, jehož koncentrace se při chronickém srdečním selhání snižuje. Nedávná studie prověřovala hypotézu, že by zvýšení apelinové aktivity mohlo zlepšit kardiovaskulární výkonnost a zmírnit symptomy srdečního selhání.
Apelinové receptory byly objeveny při zkoumání lidského genomu. Již před několika lety byly publikovány krátké zprávy o apelinovém systému, jehož receptor je velmi podobný receptoru AT1 či bradykininovému receptoru (G-proteiny s obdobnou sekvencí aminokyselin).
Apelinový systém se účastní regulace kontraktility myokardu, napětí hladké svaloviny cévní stěny i zažívacího traktu, vylučování elektrolytů a vody a podílí se i na regulaci metabolismu lipidů a sacharidů. Koncentrace apelinu jsou zvýšeny u obézních jedinců a ve spojitosti s inzulinovou rezistencí. Má pozitivně inotropní efekt jak u zdravých jedinců, tak u pacientů se srdečním selháním. Apelin by podle článku publikovaného v posledním vydání periodika Circulation (z 27. 4. 2010) mohl představovat přínosnou léčebnou variantu pro některé pacienty s chronickým srdečním selháním, která by mohla mít dokonce vyšší účinnost než dosavadní léčebné možnosti srdečního selhání.
"Apelin zlepšuje srdeční kontraktilitu, zvyšuje srdeční výdej a prostřednictvím periferní vasodilatace snižuje periferní cévní rezistenci," hodnotí mechanismus účinku autor aktuálně publikované studie dr. Alan G. Japp z Royal Infirmary of Edinburgh. "Jako ještě významnější se však jeví fakt, že účinku apelinu na srdce a cirkulaci lze dosáhnout i u pacientů se srdečním selháním, kteří již byli dlouhodobě léčeni," dodává dr. Japp.
Zajímavé je, že koncentrace apelinu i množství jeho receptorů jsou jak u zvířat, tak u člověka při chronickém srdečním selhání významně sníženy. Proto se objevovaly hypotézy, že by zvýšení apelinové aktivity mohlo zlepšit kardiovaskulární výkonnost a zmírnit příznaky srdečního selhání. Bylo provedeno několik studií, které prokázaly vasodilatační vlastnosti apelinu jak u zvířat, tak u zdravých dobrovolníků.
Současně publikovaná studie poprvé zkoumala účinnost apelinu na srdce a oběh u pacientů s diagnózou srdečního selhání. Bylo do ní zařazeno osmnáct pacientů s chronickým srdečním selháním, se stupněm II nebo III podle klasifikace NYHA (New York Heart Association), kteří dostávali optimální nebo maximálně tolerované dávky standardních léčivých přípravků, dále šest pacientů podstupujících diagnostickou koronarografii a 26 zdravých dobrovolníků. Účastníkům studie byly nitrožilně aplikovány následující hodnocené přípravky - apelin, acetylcholin nebo nitroprusid sodný. Bylo provedeno několik substudií hodnotících lokální i celkové účinky podaných přípravků. Zkoušející lékaři zjistili, že po nitrožilní aplikaci do brachiální žíly došlo po podání apelinu, acetylcholinu i nitroprusidu sodného k vasodilataci v oblasti předloktí jak u pacientů, tak u zdravých dobrovolníků, a to v závislosti na dávce.
Pacienti se srdečním selháním měli vasodilataci jako odezvu na acetylcholin slabší, což však nebylo pozorováno ani po aplikaci apelinu, ani po podání nitroprusidu sodného. Při hodnocení změn v koronárním řečišti a ve studii zaměřené na kontraktilitu myokardu byl po intrakoronární aplikaci hodnocených přípravků pozorován vzestup krevního průtoku koronárními tepnami a maximální vzestup tlaku v levé komoře. V důsledku toho došlo ke snížení nejvyššího i koncového tlaku měřeného v levé komoře na konci diastoly. V sérii hemodynamických substudií pak apelin zvýšil kardiální index a snížil střední arteriální tlak i periferní vaskulární rezistenci u pacientů se srdečním selháním i u zdravých dobrovolníků, ovšem ke zvýšení tepové frekvence došlo pouze u pacientů se srdečním selháním.
Veškerá výše uvedená pozorování naznačují mnohostranně příznivé účinky apelinu u pacientů se srdečním selháním, jak hodnotí sami zkoušející lékaři. Klinický význam těchto výsledků zvyšuje fakt, že do studie byli zařazeni i dlouhodobě léčení pacienti, užívající konvenční léčivé přípravky. Vzhledem k tomu, že téměř všichni pacienti dlouhodobě užívali některý z inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu nebo blokátorů angiotensinových receptorů, lze z toho vyvodit, že mechanismus účinku apelinu je zprostředkován jinou než angiotensinovou cestou, která zřejmě bude s inhibicí systému renin-angiotensin působit synergicky. Dr. Japp s kolegy dále zdůrazňují, že hodnotili pouze krátkodobý účinek apelinu, a proto z této studie nelze vyvozovat žádné závěry pro dlouhodobou účinnost a bezpečnost tohoto přípravku u pacientů s chronickým srdečním selháním.
Další studie, navazující na tyto slibné výsledky, však na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Jejich cílem bude lépe charakterizovat účinnost apelinu, a to zvláště u pacientů s chronickým srdečním selháním. "Dlouhodobější účinnost a bezpečnost pak musí být bezpodmínečně ověřena v rozsáhlejších randomizovaných kontrolovaných klinických hodnoceních," dodává dr. Japp.
Zdroj: Medical Tribune