Antidepresiva a zlepšení sexuálních dysfunkcí
Co je trazodon, anidepresivum ze skupiny SARI? O nejvíce používané skupině antidepresiv typu SSRI víme, že inhibuje re-uptake serotoninu. Serotonin pak působí nejen na receptory 5HT1 (zásadní pro antidepresivní působení), ale i na receptory 5HT2A, jejichž aktivace vyvolává nežádoucí účinky. Trazodon jde ve svém účinku dál, kromě toho, že inhibuje re-uptake serotoninu, blokuje 5HT2A receptory. Blokáda 5HT2A receptorů vede k redukci serotoninových nežádoucích účinků, které vznikají při stimulaci 5HT2A receptorů např. v limbickém systému (agitovanost, anxieta), mozkovém kmeni (insomnie) nebo míše (sexuální dysfunkce). Navíc blokáda 5HT2A receptorů trazodonem odstraňuje jejich inhibiční vliv na 5HT1A receptory, čímž nepřímo posiluje účinky stimulace 5-HT1A receptorů a vede ke zvýšené tvorbě neuroprotektivního růstového faktoru BDNF. Antidepresivum typu SARI má srovnatelnou účinnost jako SSRI a jeho výhodou je to, že má díky specifickému mechanismu působení (5HT1A agonista + 5HT2A antagonista) rozdílný profil nežádoucích účinků, než je tomu u SSRI.
Bupropion (Wellbutrin, Zyban), NDRI, brání zpětnému vychytávání noradrenalinu a dopaminu a současně je antagonistou nikotinových receptorů. Používá se tudíž nejen jako antidepresivum, ale také jako prostředek k odvykání kouření.
Motivací výše jmenované studie byla skutečnost, že HSD a OD patří k významným klinickým problémům, pro které dosud neexistují jednotné doporučené terapeutické postupy. K jejich léčbě se obecně doporučuje psychoterapie, vasoaktivní látky, substituce androgenů a estrogenů a podávání PDE5 inhibitorů. Jako další slibnou skupinou léčiv se jeví antidepresiva, ačkoli jako celek patří k těm lékům, které mají spíše negativní vliv na sexuální funkce. Výjimku by mohla tvořit některá z antidepresiv a mohla by pomáhat i osobám bez deprese, které trpí sexuální dysfunkcí. Jako slibným se jeví právě bupropion (způsobuje sexuální dysfunkce u <10 % pacientů), u kterého již proběhly menší a krátkodobé studie na toto téma u pacientů s depresí i bez deprese, a trazodon, který má obecně nízký vliv na poruchy sexuálních funkcí, a dokonce byl u něj popsán „prosexuální“ účinek, pravděpodobně v důsledku jeho alfa-lytického působení (podobně jako u yohimbinu).
Studie, mající za cíl popsat účinnost bupropionu a trazodonu u nedepresivních žen s HSD a OD, zahrnovala 22 žen (12 léčených trazodonem a 10 léčených bupropionem) průměrného věku 38 let, které odpovídaly na dotazník CSFQ (Changes in Sexual Function Questionnare). Hodnocení dotazníku, resp. dvou vybraných škál Sexuální touha/frekvence a Orgasmus/dosažení, probíhalo před zahájením léčby a po jejím ukončení (přibližně 6,5 týdne). Výsledkem bylo zjištění, že látky bupropion i trazodon měly signifikantně pozitivní vliv na obě hodnocené oblasti (viz grafy). Rozdíly v účinnosti bupropionu a trazodonu nebyly statisticky významné.
Zdroj: