Přeskočit na obsah

Antibiotika vs. antiseptika

5. května 2010, Ženeva
(2. webinář z cyklu Healthy DiscuSSIon)

Seminář vedl:
prof. David J. Leaper, hostující profesor Cardiff University a Imperial College London, Velká Británie

Diskutující:
prof. Alex Kramer, Německá společnost pro nemocniční hygienu, Institut hygieny a cestovní medicíny
Ernst Moritz Arndt Universität Greifswald, SRN;
prof. Ojan Assadian, Institut hygieny a mikrobiologie Medizinische Universität Wien, Rakousko

__________________________________________________________________________________________________________________

Motto ženevské diskuse znělo "Vznik a vývoj rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům je výzvou k návratu k antiseptikům v prevenci a managementu infekcí v místě chirurgického výkonu". Toto prohlášení lze také chápat jako důrazné varování před nesprávným užíváním antibiotik. "Pravidla asepse jsou zcela jasná," prohlásil v diskusi prof. Assadian. "Avšak compliance lékařů je relativně nízká," dodal.

Zvládnutí dramaticky vzrůstajícího rizika infekce multirezistentními bakteriálními kmeny vyžaduje nové přístupy. Jedním z nich jsou doporučené postupy chirurgické péče, které například definuje Safe Surgery Saves Lives Checklist.

Další možností je screening nosičů methicilin-rezistentního Staphylococcus aureus (MRSA) či přísná vigilance nad správným použitím antibiotik.

Všichni tři řečníci se v diskusi shodli, že klíčovou roli hraje přehodnocení významu antiseptik, jež mohou snížit i riziko následné kontaminace ošetřených povrchů a především zabránit infekci v místě chirurgického výkonu (SSI).

 

Správná volba není jednoduchá ...

Základním rozdílem mezi antibiotiky a antiseptiky je mechanismus účinku a jeho specificita. Antibiotika zasahují specificky do metabolismu a stavby mikrobiálních těl, antiseptika působí nespecificky na všechny buňky, narušují buněčný metabolismus, denaturují bílkoviny a lipidy buněčných stěn. Avšak míra účinku na lidské a bakteriální buňky je různá. Mnohdy jde o otázku koncentrace antiseptika, která je ještě baktericidní, ale zároveň netoxická k lidským buňkám.

Proto byl zaveden index biokompatibility, který vyjadřuje poměr baktericidní účinnosti a toxicity pro jednotlivá antiseptika ve vztahu k bakteriálním kmenům. Z pohledu indexu biokompatibility se jeví jako nejvhodnější ze současných antiseptik octenidine s fenoxyetanolem, následuje polyhexanid s makrogolem. Jako nejméně účinná vzhledem k velmi vysoké toxicitě jsou antiseptika na bázi stříbra.

Antiseptika mají ve zdravotnictví široké uplatnění, používají se k čištění a dezinfekci povrchů, na úklid, jako přípravky osobní hygieny, k dezinfekci nástrojů, rukou a také v přípravě operačního pole, dezinfekci místa chirurgického výkonu apod. Pro každý účel jsou jiná kritéria výběru, v případě dezinfekce místa chirurgického výkonu je důležitým hlediskem i vliv na hojení. Prof. Kramer prokázal, že polyhexanid a octenidine urychlují hojení (v porovnání s Ringerovým roztokem).

... a evidence based medicine nepomáhá

Provádění klinických studií s antiseptiky (podle zásad evidence based medicine) není možné z mnoha důvodů, ale tím nejzávažnějším je etické hledisko - není přece přípustné použít místo antiseptika placebo. Další překážku představuje neexistence definic. Například nebylo zatím dosaženo shody v názoru, co je chronická rána. Proto volba vhodného antiseptika v praxi vychází často z empirických zkušeností.

Při výběru antiseptika hraje podstatnou roli využitelnost v praxi. Jak řekl profesor Assadian, můžeme mít excelentní antiseptikum, avšak když gram bude stát tisíc dolarů, pak nebude použitelné v širší praxi.

Z tohoto pohledu vidí prof. Assadian jako chytrou volbu pro praxi triclosan. K jeho přednostem patří nejen jeho cena, ale i účinnost proti nejčastějším patogenům v místě chirurgického výkonu. Avšak hlavní výhodou triclosanu je skutečnost, že jím lze potahovat implantační a šicí materiály. Tak se dostává účinné antiseptikum přímo do míst, kde působí proti vzniku biofilmu, který je rizikovým faktorem vzniku infekce v místě chirurgického výkonu. Triclosanem potažené šicí materiály brání i vzniku infekce v hlubokých vrstvách kůže, a tím fungují jako prevence proti infekcím v místě chirurgického výkonu i vývoji chronických ran.

Prof. Kramer uvedl, že impregnace chirurgických šicích materiálů triclosanem je smysluplná a použití těchto materiálů se obecně doporučuje.

Závěrem se všichni tři řečníci shodli, že antiseptika hrají stále významnou roli v prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu a jejich správným použitím lze omezit podávání antibiotik, a snížit tak riziko nárůstu rezistence patogenních mikroorganismů.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené