Anketa

Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.,
II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze

Ačkoli má česká kardiologie před sebou složitý úkol vyrovnat se s obtížnou ekonomickou situací našeho zdravotnictví, nesmíme zapomínat na dlouhodobé cíle v péči o zdraví naší populace. Proto se výbor ČKS rozhodl, že se kampaň přípravy na sjezd ČKS v roce 2011 ponese pod heslem "Kardiologové proti kouření a na pomoc kuřákům".

V rámci této kampaně bychom chtěli upozorňovat na přehlížená rizika spojená například s pasivním kouřením, které zvyšuje riziko infarktu až o 30 procent. Není náhodou, že v zemích, kde bylo kouření na veřejných místech a v restauracích omezeno, došlo v průměru k poklesu výskytu infarktu myokardu o 17 procent. Chceme zároveň upozorňovat na možnosti, jak pomáhat těm, kdo chtějí zanechat aktivního kouření. To vše by mělo přispět k tomu, aby výsledky naší práce, nákladných intervencí a moderních technologií neztroskotávaly na zanedbávání preventivních opatření.

Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.,
Interní kardiologická klinika FN Brno

Kardiologie v České republice je dnes na špičkové evropské a světové úrovni a odpracovat by se mělo především tuto špičkovou úroveň udržet. A to se neobejde bez výchovy nových mladých kardiologů, hlavní úkol tedy vidím v jasném a především dobrém a funkčním systému vzdělávání, včetně atestací a funkčních licencí.

Druhá věc, která se musí odpracovat, je stanovení jasných mantinelů mezi poskytovateli a plátci zdravotnické péče. Špičková úroveň kardiologie potřebuje špičkové zaplacení, čímž nemyslím ani zaplacení lékaře (na špatné platy jsme si již zvykli), ale zaplacení péče, již spotřebuje nemocný - přístroje, stenty, léky.

A tuto část nesmí určovat lékař, neboť má sklon poskytnout každému to nejlepší. Ať stát definuje, co je hrazená péče a co nadstandardní, a podle toho ať platí pojišťovna i pacient. Pokud se to nestane, budeme za špatné zase my, lékaři, a za dobrou péči nás budou pojišťovny penalizovat, což je až příliš absurdní, ale bohužel je to realita.

Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.,
I. interní kardio-angiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

1. Určitě na prvním místě je třeba zmínit financování. Náklady našeho oboru výrazně převyšují možnosti veřejného pojištění, takže je nutno stanovit standardy (plně hrazené z veřejného pojištění) a nadstandardy (připojištění či přímá platba, resp. dohrazení rozdílu mezi standardem a nadstandardem).
2. Dovybavení komplexních kardiovaskulárních center z EU fondů.
3. Větší zapojení českých kardiologů do základního i klinického výzkumu, včetně mezinárodní spolupráce, a z toho vyplývající publikační činnost v prestižních kardiologických časopisech.
4. Větší důraz na prevenci kardiovaskulárních onemocnění, tzn. podporovat zvýšenou pohybovou aktivitu, snahy o snížení příjmu nezdravého jídla, zákaz kouření, prevenci diabetu a správnou léčbu hypertenze.
5. Pro mě osobně zahájení stavby ICRC (Mezinárodního centra klinického výzkumu) v Brně.

Pokračování na str. C3

Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.,
Centrum preventivní kardiologie II. interní kliniky LF UK a FN v Plzni

Je známo z výsledků třetí evropské sekundárně i primárně preventivní kardiologické studie EUROASPIRE III, že není uspokojivá ani primární, ani sekundární prevence aterosklerotických vaskulárních nemocí ve většině evropských zemí, tj. především prevence ischemické choroby srdeční a ischemické cévní mozkové příhody. Problém je větší v nefarmakologické léčbě, tzn. v motivaci osob a nemocných s vysokým kardiovaskulárním rizikem změnit životní styl. Je to problematika celospolečenského i lékařského modelu prevence; bude k tomu zřejmě zapotřebí vytvoření sítě speciálních týmů, které budou na základě interdisciplinární spolupráce pomáhat v implementaci zdravého životního stylu v celé populaci i u našich nemocných.

Tento tým by měl úzce spolupracovat na jedné straně se zdravotníky a na druhé straně s politickými a společenskými organizacemi. Bez tohoto speciálního týmu profesionálů zřejmě nezvládneme implementaci doporučených postupů týkajících se zdravého životního stylu. Ve farmakologické léčbě jsou problémy dva: jeden spočívá ve správné indikaci terapie vhodné pro daného nemocného k ovlivnění rizikových faktorů a chorob na základě evidence based medicine i na základě individuálního přístupu k nemocnému. Druhý problém farmakologické léčby je v adherenci nemocných k léčbě, která je často celoživotní a jejíž význam by měl být lékaři a ostatními zdravotníky více vysvětlován a zdůrazňován.

Prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc., FESC,
III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha

Důležitých věcí, na nichž by se v naší kardiologii mělo v tomto roce usilovně pracovat, je hned několik. Tou asi nejdůležitější je fakt, že po důkladném auditu byla nedávno vyhláškou MZ ČR zřízena síť 11 komplexních kardiovaskulárních center (tzv. I. stupně) a dalších 6 kardiocenter (tzv. II. stupně). Nemělo by zůstat pouze u formálního vyhlášení těchto zařízení, ale měl by být beze zbytku naplněn původní úmysl soustředit do nich specializovanou a náročnou kardiovaskulární péči a k tomu také nezbytnou mimořádně nákladnou techniku, což by mělo MZ zajistit v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Celkem by mělo být využito 1,4 miliardy Kč, za něž by měla být zakoupena nová nebo obnovena zastaralá nákladná technika, aby bylo vybavení všech kardiocenter standardizováno. Doufejme, že se v povolebních turbulencích nadějné plány, sliby i peníze kamsi nevytratí.

Druhým chronickým problémem, který se dostává do finále, je řešení systému posgraduálního vzdělávání v kardiologii. Starý systém, jenž kardiologii a kardiologům nevyhovoval, byl zbořen v roce 2004. Byl vytvořen velmi propracovaný postgraduální vzdělávací program v kardiologii, vznikla akreditační komise, na její doporučení byl akreditován dostatek pracovišť pro postgraduální vzdělávání v kardiologii. Jenom to celé dosud není jaksi funkční. Aby vše fungovalo, chybí zatím peníze pro mladé lékaře, kteří se mají (nejen) v kardiologii školit.

Zdá se, že letos se ledy hnuly a věci se přece jenom dávají do pohybu. Např. místo IPVZ převezmou úlohu koordinátora a administrátora postgraduálního vzdělávání lékařské fakulty. Avšak zcela nepochybně zbude v duchu vaší otázky ještě mnoho, co je na tomto poli třeba odpracovat.

Prof. MUDr. Lenka Špinarová, CSc.,
I. interní kardio-angiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Myslím si, že máme velmi kvalitní zdravotnictví, v němž kardiologie je na špičkové úrovni a intervenční kardiologie patří k nejlepším na světě. Je však třeba myslet na to, abychom tento stav udrželi, k čemuž je třeba vychovávat mladé lékaře. Máme velmi dobrou úroveň pregraduálního studia, srovnatelnou se zahraničím. Co je však naprosto nedořešené, je systém postgraduálního vzdělávání. Byl rozložen systém dvouatestačního vzdělávání a nový systém je nefunkční. Společné kmeny jsou neustále měněny, např. jedna z variant předepisovala školencům v oblasti kardiologie v rámci interního kmene povinné stáže na pediatrii a gynekologii.

Nefunguje rovněž systém rezidenčních míst, a mladí lékaři tak často nastupují na stipendium doktorandského studia na symbolický zdravotnický úvazek, což je naprosto demotivující. Je také zcela nepřijatelné, že i plné úvazky absolventů lékařské fakulty jsou co do příjmů jedny z nejnižších mezi vysokoškoláky. Mladí lékaři jsou v nástupním platu hluboce za absolventy informatiky, práv či technických oborů.

Jsem velmi ráda, že vzniklo hnutí Mladí lékaři, kteří komunikují přímo s ministerstvem zdravotnictví. Avšak je třeba dopracovat problematiku mladých lékařů systémově, aby v budoucnu neodcházeli mimo obor či do zahraničí, a naše zdravotnictví se tak nedostalo ze špičkové úrovně do oblasti podprůměru.

Zdroj: Medical Tribune