Analgetika vs. hypertenze

Prospektivní studie, jež byla součástí širší Health Professionals Followup Study, hodnotila souvislosti mezi užíváním neopiodních analgetik a prevalencí hypertenze ve Spojených státech. Kohortová analýza zahrnovala 16 031 mužů o průměrném věku 64,6 let, přičemž jejich BMI se v průměru pohyboval kolem 24,8. Respondenti udávali negativní osobní anamnézu pro výskyt hypertenze či medikaci antihypertenziv. Sledované osoby vyplňovaly do formulářů odpovědi na dotazy týkající se frekvence užívání léků a počtu tablet konzumovaných týdně se zaměřením na paracetamol, NSAID obecně a aspirin.

Výzkumníci nalezli signifikantní a nezávislou asociaci mezi frekvencí užívání analgetik a rizikem nově diagnostikovaných hypertenzí. Zjistilo se například, že u pacientů, kteří užívali paracetamol šestkrát až sedmkrát týdně, se vyskytlo relativní riziko vzniku hypertenze ve výši 1,34 ve srovnání s pacienty, kteří analgetika neužívali. Pokud jde o nesteroidní antirevmatika (NSAID), byla například u aspirinu užívaného dvakrát až třikrát týdně zjištěna hodnota relativního rizika na úrovni 1,36, zatímco při zvýšeném dávkování, kdy byl aspirin užíván pravidelně každý den, byla zaznamenána hodnota relativního rizika nižší – 1,26.

Relativní riziko pro vznik hypertenze při každodenní terapii NSAID činilo celkově 1,38 ve srovnání s pacienty, kteří NSAID neužívali. Autor studie John P. Forman z Brigham and Women’s Hospital and Harvard Medical School však upozornil na nutnost opatrné interpretace závěrů studie. „Například pacienti, kteří berou aspirin k prevenci infarktu myokardu, by měli v této terapii pokračovat do doby, než by její přerušení doporučil příslušný kardiolog,“ uvedl John Forman.

Zvažujme alternativy v analgetické terapii

„Je však skutečností, že mnoho lidí užívá neopioidní analgetika pravidelně a přitom o těchto potenciálních nežádoucích účincích neví. Lékaři by se proto měli svých pacientů ptát, zda tyto přípravky konzumují, a měli by zvažovat alternativní možnosti,“ připomněl spoluautor studie Gary Curhan, rovněž z Brigham and Women’s Hospital and Harvard. Podle něj například fyzioterapie může u pacientů s artritidou či bolestmi zad redukovat příslušné symptomy a tím snížit i spotřebu medikamentů.

„Pacienti s rekurentními bolestmi hlavy by měli být vyšetřeni s cílem zjistit příčinu bolestí. Pokud by tyto bolesti byly preventabilní, nebyla by medikace analgetiky nutná,“ míní dále Curhan. Studie také ukázala na fakt, že incidence hypertenze byla u pacientů užívajících paracetamol vyšší, pokud se jednalo o pacienty s BMI méně než 25. Toto zjištění je kladeno do kontrastu s výsledky u mužů užívajících NSAID, kde naopak incidence hypertenze byla vyšší u pacientů s nadváhou či obezitou a u mužů s BMI méně než 25 byla incidence nesignifikantní.

Proč analgetika a NSAID zvyšují krevní tlak?

Asociace mezi paracetamolem a hypertenzí může být zprostředkována různými buněčnými mechanismy a produkcí mediátorů. „Například paracetamol vyvolává analgezii inhibicí prostaglandin H2 syntetázy, což je ten samý enzym, jenž je ovlivňován nesteroidními antiflogistiky a aspirinem. Tato inhibice vasodilatačního účinku prostaglandinu je částečně odpovědná za elevaci krevního tlaku,“ uvedl profesor Joseph Varon z University of Texas Health Science Center v Houstonu. Ostatní postulované mechanismy zahrnují nárůst buněčného oxidativního stresu v souvislosti s užíváním paracetamolu a redukcí endoteliální funkce jak paracetamolem, tak i NSAID.

Na místě je vyšší opatrnost

Závěry studií jsou o to významnější, že terapie bolesti analgetiky sama o sobě vede k zvýšení tonu sympatiku a ke zvýšení krevního tlaku. V souvislosti se závěry studie Formanova týmu by klinici měli být opatrní při dlouhodobějším užívání neopiodních analgetik pacientem, protože riziko hypertenze je reálné.

„Myslím, že je důležité, že pacienti nyní vědí, že užívání těchto analgetik může zvýšit krevní tlak. Jistě, stres z bolesti může také způsobit zvýšení krevního tlaku. Avšak studie nám ukazuje, že tento efekt je vyvolán i medikací. Domnívám se, že terapie nesoucí úlevu od bolesti je velmi důležitá a že je třeba medikace řízené skutečnou potřebou – to znamená preskribovat tak malé dávkování a po tak krátkou dobu, jak jen to je možné,“ komentoval tuto problematiku profesor Eric L. Matteson, z Mayo Clinic College of Medicine.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2007, strana A6

Zdroj: