Amyloidový dodekamer narušuje paměť

Celosvětově se počet lidí stižených Alzheimerovou chorobou podle statistik Světové zdravotnické organizace odhaduje na 18 milionů. Choroba postihuje asi 20 % lidí ve věku nad 60 let. Ve věkové skupině nad 85 let už jí trpí asi 40 % lidí. Počátky tohoto závažného degenerativního onemocnění mozku halí tajemství. Podle některých studií lze nástup Alzheimerovy choroby detekovat 15 let před prvními příznaky podle mírných abnormalit ve výsledcích kognitivních testů. U lidí s dědičnými předpoklady pro Alzheimerovu chorobu jsou dávno před nástupem příznaků onemocnění patrné odchylky ve funkci mozku postižitelné moderními zobrazovacími technikami. K nápadným projevům Alzheimerovy choroby patří vznik amyloidních plaků tvořených proteinem zvaným amyloidbeta. Množství amyloidních plaků ale nekoresponduje s poklesem paměti. To neznamená, že by se plaky na Alzheimerově chorobě nepodílely. Role amyloidubeta je však složitější. Genetici znají asi 12 různých mutací genu pro tzv. amyloidový prekursorový protein (APP), které mají spojitost s raným nástupem Alzheimerovy choroby. Tým Karen Asheové přenesl jeden z takto mutovaných genů pro APP do dědičné informace laboratorních myší. Zvolená varianta genu vyvolává zvýšenou produkci amyloidu-beta, jež bývá běžná u starších lidí. Myši s mutovaným genem pro APP mají průkazně zhoršenou paměť už ve věku 6 měsíců, přestože u nich v té době nelze prokázat odumírání neuronů a v jejich mozku se netvoří amyloidní plaky. Tyto příznaky Alzheimerovy choroby se u myší projeví teprve v pokročilém věku 14 měsíců. Co tedy zhoršuje myším paměť?
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2006, strana 5

Zdroj: