Američtí lékaři proti právu nosit zbraň

Třicetiprocentní mortalita u střelných poranění je osmnáctinásobně vyšší než např. u zranění, která utrpí motocyklisté při dopravních nehodách. K více než 80 % úmrtí následkem střelného zranění dojde přímo na místě incidentu nebo na jednotce intenzivní péče – zranění jsou totiž takového charakteru, že nejsou slučitelná se životem. Žádný div, že se dopadům amerického práva na volné vlastnictví střelných zbraní na zdravotní systém a jeho financování věnoval počátkem dubna i New England Journal of Medicine, a to hned ve třech článcích.

Náklady na lékařskou péči o pacienty zraněné ruční palnou zbraní činí v USA zhruba dvě miliardy dolarů ročně. Tuto částku však ještě padesátinásobně převyšují celkové nehmotné i hmotné náklady, včetně např. spotřeby zdravotnického materiálu, které jsou odhadovány až na 100 miliard dolarů ročně.

„Není pravděpodobné, že by lékařská věda uměla v dohledné době zabránit vyššímu počtu exitů následkem střelného poranění než dnes a zachránit více obětí násilí před smrtí. Je to tedy americká společnost, která musí v první řadě provést preventivní opatření, aby zabránila těmto ztrátám,“ uvedl v NEJM profesor Garen J. Wintemute, ředitel Violence Prevention Research Program na University of California v městě Sacramento.

Podle G. Wintemuta jsou střelná zranění vedlejším a nezamýšleným důsledkem svobody osobního vlastnictví střelné zbraně. Američané jich kupují miliony ve víře, že jim zajistí vyšší bezpečnost. Ve skutečnosti se tím jen podstatně zvyšuje riziko násilné smrti. V domácnostech disponujících zbraněmi je pravděpodobnost spáchání vraždy 40násobně až 170násobně vyšší, a pravděpodobnost sebevraždy dokonce o 90 až 460 procent vyšší než v domácnostech „neozbrojených“.

„Namísto toho, aby úřady ztížily občanům přístup ke zbraním, nastala v posledních letech naopak radikální deregulace zbrojního obchodu,“ uvedl G. Wintemute. Celkem 35 států USA vydává povolení vlastnit zbraň každému, kdo splní zákonné předpoklady, zpravidla kdo dosáhne plnoletosti. Dva státy přestaly taková povolení vůbec vydávat s tím, že zbraň může mít každý. Čtrnáct států navíc před třemi roky přijalo usnesení, kterým rozšířily spektrum míst, kde mohou lidé palnou zbraň použít namísto toho, aby dali přednost útěku či mírnější formě sebeobrany. Při použití zbraně na těchto místech je jim zaručena beztrestnost, a to často i v případech, kdy zasáhnou náhodného kolemjdoucího.          

Opačným směrem se vydal již v roce 1976 Washington, D.C., kde úřady zakázaly nové registrace palných zbraní i nošení skrytých zbraní a nařídily přechovávat zbraně v domácnosti zásadně nenabité, v rozloženém stavu nebo pod zámkem. Výsledkem byla redukce počtu vražd v domácnostech o 25 % a sebevražd o 23 procent. V současné době se však na půdě Nejvyššího soudu vede komplikovaný právní spor mezi Washingtonem, D.C., a organizacemi, které usilují o rozšíření práva nosit a používat osobní zbraň. „Rozhodnutí soudu bude mít vážný dopad na zbrojní legislativu v celé zemi. Rozšíření práva nosit zbraň oslabí svobodu v naší zemi,“ varuje v NEJM Gregory D. Curfman, kardiolog z amerického Bostonu. A vyzývá k odpovědnosti nejen právníky, ale i americkou lékařskou obec.   

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2008, strana B3

Zdroj: